Poté, co česká čtenářská obec vlídně přijala první knižní výbor z internetových Britských listů, nazvaný ...jak Češi myslí, který vyšel péčí nakladatelství Milenium Publishing koncem listopadu 1999, předkládáme veřejnosti druhý svazek vybraných článků z tohoto internetového časopisu.

Kulturněpolitický internetový deník Britské listy (http://blisty.internet.cz) vychází od léta 1996. Za poslední necelé čtyři roky se stal v České republice výrazným a respektovaným periodikem. Čtou ho předvším ty osoby, na jejichž rozhodování v České republice záleží. Britské listy mají v současnosti přibližně 15 000 čtenářů měsíčně.

První svazek výboru z Britských listů obsahoval v patnácti oddílech texty především z prvního roku jejich existence, od července 1996 do září 1997. V tomto svazku si můžete přečíst články publikované od podzimu 1997 do současnosti.

Britské listy se vždy intenzivně zabývaly analýzou českých sdělovacích prostředků. Jsou totiž přesvědčeny, že kvalitní práce sdělovacích prostředků je nezbytná pro vzdělávání demokracie. Mají-li být sdělovací prostředky schopny efektivně kontrolovat práci politiků, musí probíhat i o práci médií systematická kritická veřejná debata. Britské listy se snaží poskytovat platformu pro tuto debatu a staly se zejména v posledních dvou letech uznávaným nástrojem pro analýzu české mediální scény. Proto je dosti podstatný prostor v tomto svazku věnován dosud nepříliš úspěšným reformním pokusům ve veřejnoprávní České televizi a zejména v její zpravodajské redakci.

Britské listy se programově zabývají kontroverzními či tabuovými tématy, o nichž se v České republice nehovoří anebo se o nich mluví jen neochotně, či pro jejich systematičtější analýzu chybějí věcné podklady. Nesmí se snad kritizovat Václav Havel jen proto, že je to český prezident? První oddíl tohoto výboru z Britských listů zaznamenává některé aspekty debaty, která vznikla koncem roku 1999 kolem nové knihy britského politologa Johna Keana o Václavu Havlovi, a snaží se z toho vyvodit určitá poučení. Podrobněji se tato kniha věnuje výběrem článků vývoji v české politice od pádu Václava Klause koncem listopadu 1997 až do současnosti. Zaznamenává také dlouhotrvající, absurdní hon na Jana Kavana a poprvé předkládá české veřejnosti věcnější fakta k této záležitosti. Svazek dále dokumentuje nekončící boj českých občanů s mocnou, arogantní a neefektivní byrokracií a zaznamenává některé jiné rysy současného života v České republice (například problémy se soudnictvím či požární nebezpečnost bytů v panelácích, v nichž žije dosti podstatné procento českého obyvatelstva.)

V relativně malém českém společenství často kolují recyklované, unavené, konvenční myšlenky. V předposledním oddílu této knihy se snaží Britské listy tento unavený kolotoč nabourat předložením provokativnějších,"jiných" myšlenek a kritikou uzavřeného, bigotního myšlení. V posledním oddíle se pak věnujeme literatuře převážně ze společenského a politického hlediska. Uvažujeme o politickém vývoji v ČR v devadesátých letech nad knihou Martina Fendrycha Jako pták na drátě a o nepřenositelnosti západoevropské a východoevropské zkušenosti do opačné poloviny Evropy hovoříme s Jaroslavem Hutkou.

Otevřenost Britských listů je dána nejen programovým rozhodnutím jejich redaktora, že nikdo nemá patent na pravdu a že k pravdě pouze postupně aproximujeme, veřejnou výměnou nejrůznějších názorů, ale také internetovou podstatou tohoto deníku. Skutečnost, že časopis vychází na počítačové síti, jeho otevřenost a dynamičnost nesmírně podporuje. Britské listy jsou nekončící debatní proces. Je dost obtížné přenést tento živý proces z internetu do statické formy knižního výboru. Nicméně se domníváme,že stejně jako první výbor z Britských listů, i tato druhá knížka předkládá čtenáři dostatečné množství různých názorů a dokumentů, aby si z nich mohl on sám samostatně utvořit vlastní závěr.

Připravili jsme výbor, který podle našeho soudu obsahuje nejdůležitější texty z Britských listů z poslední doby. Britské listy jsou ovšem podstatně obsáhlejší časopis, než může naznačit tato kniha. Dalo by se z nich vytvořit několik takovýchto výborů, na nejrůznější témata. Samostatný svazek by například mohl tvořit soubor článků z britského tisku o loňské bombardovací kampani Severoatlantického společenství proti Srbsku. Můžeme tedy pouze doporučit: podívejte se po přečtení tohoto svazku na Britské listy přímo na internetu. Jejich výrazným rysem na počítačové síti, těžko převoditelným do knižního výboru, je mimo jiné jejich absolutní aktuálnost.

Redaktor Britských listů, dr. Jan Čulík, se narodil v Praze v roce 1952, vystudoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a od roku 1978 žije s britskou manželkou ve skotském Glasgowě. V prvních pěti letech po příchodu do Británie vyučoval československým studiím na univerzitách v Glasgowě a v Lancasteru, posléze založil s manželkou samostatnou produkční společnost, která vyrobila na zakázku několik filmů a pořadů pro britský komerční kulturní celostátní televizní okruh Channel Four. V osmdesátých letech psal Jan Čulík knižní recenze a kulturní pořady pro české vysílání BBC, v letech 1989-1995 byl reportérem a komentátorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Od roku 1995 znovu vyučuje české literatuře, historii a žurnalistice na Glasgow University. Kromě předchozího výboru z Britských listů ...jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999) je autorem rozsáhlé studie Knihy za ohradou: Česká literatura v exilových nakladatelstvích 1971-1989, která vyšla v Praze roku 1991.

I v úvodu k tomuto výboru článků z Britských listů chceme znovu poděkovat všem spolupracovníkům a autorům tohoto časopisu, nejen těm, jejichž příspěvky byly zařazeny do tohoto svazku, že přispívají už skoro čtyři roky ke kultivaci české veřejné debaty.

Redaktor Britských listů i tentokrát děkuje kolegyni Iloně Bílkové z Glasgow University za vydatnou pomoc s korekturami této knihy i výrobnímu kolektivu nakladatelství. Za případné omyly a chyby nese přirozeně odpovědnost sám.