Futurum Aurum, zlata budoucnost! Alchymista Karmov znovu potvrzuje starou pravdu, ze zlato lze nejspise uvarit - z lidske hlouposti. Pridej hrst touhy rychle zbohatnout bez prace, speticku strachu a se zacpanym nosem trikrat opakuj, ze penize nesmrdi: non olet, non olet, nonolet, ale muzes i cesky, popripade rusky, jestli jsi nezapomnel.

Kde se vzali, alchymista s patetickou dikci hrdinu Dostojevskeho a ti nasi dobri cesti hlupaci? Nikdo nemuze poprit, ze rozpoznat ciste penize od spinavych neni snadne. Treba rici rovnou, ze je to velmi obtizne. Kdyby vsak tehdy politik prave toto rekl: je to bohuzel velmi, velmi obtizne, ale ja vas ujistuji, ze my udelame vsechno, vsecicko abychom jich rozeznali co nejvic. A kdyby dodal: a ja osobne temi, kteri takove penize delaji a potom tady cisti, hluboce, ale hluboce pohrdam. Kdyby zkratka jen nepokrcil rameny.

Prave ze jen pokrcil rameny a vsichni Karmovove tomu nemohli rozumet jinak, nez ze se to tady, pokud jde o cistotu penez, nebude s nejakou kontrolou prehanet. Nebudeme zkratka nadmiru zvedavi, jak kdo zbohatl. Dali jsme prece "prednost rychlosti pred presnosti", cituje politika agentura REUTER. Nevim, kolik tech necistych, ale nepachnoucich penez bylo. Nikdo to nevi.

Mozna, ze moc, mozna ne tolik, mozna, ze prece jen o neco vic. Jedno je ale jiste: za tim hlasitym i mlcky se rozumejicim ujistenim prisli i urciti lide, urcite zvyklosti, jiste praktiky. Jako za povesti, ze v okoli Dawson City... Za daleko vetsi prusvih nez je treba Poldovka pokladam, ze i mnozi mali dluznici u nas bezne neplati dluhy, a ze uz to nikoho uz ani neudivuje. Ze se proto pomalu nikdo nechce spokojit se s fakturou za dodane zbozi, ze radeji odmita i platbu pres banku. Nejlepe hotove, z rucky do rucky. Takze v kufru auta pytel penez a vzhuru za obchody! "Druhotna" zadluzenost zasahuje 60% podniku, z toho 25% podniku je zadluzeno "prvotne". Cim vetsi dluh, tim vetsi publicita a zatim nepostizitelnost. Jiste i obdiv: mel odvahu pujcit si 400 melounu, a ja idiot se nezmohl na vic nez na dvacet tacu... Par lidi v sudu na dne prehrady? Jeden musi prece vedet, komu neplatit: prece statu, bankam a poctivym, nablblym partnerum!

Neplati-li slovo v kazdodennich transakcich stovek a mozna tisicu podnikatelu a obchodniku, neplati-li slib vratit pujcene, je to o hodne vetsi maler, nez kdyz se polozi par fabrik. Je to jako stavet mesto na mocalu. Neplati-li rano na trhu na namesti naseho i vaseho mesta dane slovo, neni v zemi trh. Misto nej se vari zlato na budoucnost. Stacilo nepokrcit rameny.

(pit)

Jan Culík | Department | Home