Behem poslednich mesicu bylo lze postrehnout v premierove hlase urcite zklamani, kdyz se snazil bagatelizovat problemy ceskeho bankovnictvi. " Zasadne odmitam slovicko krize, kdyz mluvime o ceskem bankovnim systemu," rekl novinarum po te, co CNB prevzala spravu nad Agrobankou a Kreditni bankou. "Zadna krize neexistuje, kazda spekulace [o krizi] je pouhou spekulaci."

Nic se nedeje?

Pan Klaus ma v jistem smyslu pravdu. Dokonce ani po uvaleni nucene spravy na Agrobanku a Kreditni banku - dve z deseti nejvetsich bank - se bankovni system zatim jeste nedostal do krize. Asi tucet bank, ktere za posledni dva roky krachly, predstavuje mene nez 10 % z celkoveho objemu bankovniho kapitalu. Nekolik problemovych bank se dnes snazi zachranit svou situaci fuzemi s jinymi institucemi nebo prisunem noveho kapitalu.

Co je vsak nejdulezitejsi: 70 az 80% objemu bankovnich operaci zustava v rukou ctyr mamutich bank: Komercni banky, Investicni a postovni banky, Ceskoslovenske obchodni banky a Ceske sporitelny, v nichz si ve vsech udrzuje kontrolu stat. Statni kontrola garantuje, ze tyto banky zustanou "bezpecne", takze nemohou zpusobit skutecnou krizi, aspon ne prozatim.

Pokud tady ovsem neni krize, jak tvrdi pan Klaus, jak je jen mozne, ze se kazdy tak najednou zajima o situaci v bankovnim sektoru? A proc byla vlada dotlacena k vetsi mire regulace v bankovnictvi? Jak to, ze maji hlasy pozadujici rezignaci ministra Kocarnika tichou podporu i uvnitr koalice?

Snad je ten rozpor pouze ve vyznamu slov. Jestlize totiz nenastala bankovni krize, pak urcite krize statniho dohledu nad bankami. Muzeme zacit u pana Klause a postupovat dolu na nizsi posty Ministerstva financi, kteremu se doposud nepodarilo ziskat ucinnou kontrolu nad financnim sektorem. Kdyby tato krize v rozhodovani o bankach mela pokracovat, muze zpusobit skutecnou bankovni krizi, pokud by nektere statem vlastnene banky - konkretne IPB a CS - mely pokracovat ve svych velmi rizikovych aktivitach.

Priciny krize

Pokud mame najit skutecne priciny krize, musime se nejprve vratit k pocatkum volneho bankovniho trhu v CR, ktery se zrodil pred ctyrmi nebo peti lety. Tehdy, na vrcholu revolucni euforie, zmocnila federalni vlada centralni banku k tomu, aby udelila bankovni licenci kazdemu, kdo disponoval sumou okolo 800 mil. korun a byl natolik zbehly v bankovnictvi, ze dokazal vyplnit formular zadosti. Centralni banka se z pochopitelnych duvodu zdrahala neco takoveho delat. Od zacatku to vypadalo jako ztresteny napad, kdyz si nekdo myslel, ze zeme s deseti (nebo puvodne s patnacti) miliony obyvatel muze unest skoro sedesat nezavislych bank. A opravdu. Je to ztresteny napad!

Prvni a zakladni pricinou problemu financniho trhu je tedy situace, kdy se prilis mnoho bank pere o prilis malo korun. Prestoze v tomto roce fuzovalo nebo zmizelo z trhu na tucet bank, lze s postupujici konsolidaci bankovnictvi ocekavat dalsi slucovani. I po prevzeti spravy nad Agrobankou odhadoval Kamil Janacek, vrchni ekonom KB, ze se CR ocitla teprve v puli konsolidacniho procesu.

Za druhe. CR po ctyriceti letech planovaneho hospodarstvi neoplyvala financniky, kteri jsou schopni ridit banky. Navic zadna obchodni spolecnost se v tu dobu nemusela prokazovat zpravou o sve cinnosti, kterou by potvrzovala schopnost splacet pujcky a naopak malokdo v bankach vedel, jak z tohoto hlediska spolecnosti proverovat. Tento problem byl o to vetsi, ze vetsina dulezitych firem se stala klienty ctyr nejvetsich bank. Na male banky zbyly mensi a mnohem riskantnejsi firmy. Mnohe z nich se dostaly do platebni neschopnosti, a tim zpusobily svym bankam nejvetsi potize. K tomu pristupuji jeste podvody ze strany nekterych dluzniku a bankeru samotnych.

Treti a nedulezitejsi pricina. Centralni banka udelila prilis mnoho bankovnich licenci, aniz by predtim vytvorila regulacni mechanismus, kterym by banky kontrolovala. Tady Klausova administrativa selhala predevsim."Nechte trh pracovat, on se o banky postara," rikali dogmaticti zastanci teorie laissez-faire okolo Vaclava Klause. Bohuzel trzni sily selhaly jako regulator bankovniho trhu i v rozvinutych zemich.

Staci se jen podivat na hlubokou krizi uverovani a sporeni v bankovnictvi Spojenych statu v osmdesatych letech, abychom si uvedomili rizika spojena s prilis liberalnim pristupem k bankam. Kdyz Ronald Reagan, velky Klausuv vzor, odstranil nektera vladni omezeni bankovniho podnikani, vrhli se mnozi bankeri do blaznivych operaci s nemovitostmi a cennymi papiry podobne, jak to nyni udelali jejich cesti kolegove. Urcita cast z nich se dokonce dopustila defraudaci, podobnost s ceskou situaci opet neni nahodna. Krizi vyresil az ozdravny projekt americke vlady, ktery stal danove poplatniky miliardy dolaru a byl presne tim typem vladni intervence, ktery Klaus nesnasi.

Z tohoto hlediska neni role ponekud tajemneho Motoinvestu v obou poslednich kauzach podstatna. Krize byla totiz zalozena davno pred jeho vznikem.

Vinici

Vaclav Klaus si stezoval, ze nema "k dispozici jedineho urednika, jehoz lze poslat do Kreditni banky, aby tam zjistoval situaci". Nema ale proc si stezovat. Vladni instituce, jez by vedle CNB dozirala nad bankovnictvim, tu neni proste proto, ze ji Klaus nikdy nechtel. Presto, ze rad mluvi o napodobovani Zapadu, kde takove kontrolni instituce existuji. Napriklad ve Spojenych statech ma zakladni kompetenci Federalni rezervni banka, stejne jako v Ceske republice CNB, ale krome toho kazdy stat vytvari vlastni regulativni organ. K reseni zminovane krize americkeho bankovniho systemu vznikly ctyri federalni instituce, a to byl u toho konzervativni prezident. Pokud tady neco podobneho chybi, je to dusledek premierova osobniho rozhodnuti, nikoli jeho alibi.

Podobne chatrna je i obhajoba ministra Kocarnika. I on se, stejne jako Klaus, snazi shodit veskerou vinu na CNB, ktera ma podle zakona hlavni odpovednost za dohled nad bankami. Ale kdyz ji obvinuje, neobvinuje tim zaroven sam sebe? Kdo jiny sedi v jejim nejvyssim organu, Bankovni rade? Ba co vic, jako ministr financi mel dozirat nad financnimi trhy, kam patri i obchodovani s cennymi papiry. Mel se take drive starat o Motoinvest, vzdyt se objevoval v novinovych titulcich uz rok pred padem Kreditni banky.

Podle prezidenta Asociace bank Ivana Angelise se na kauze Kreditni banka podepsaly jak bankovni subjekty, tak dalsi hraci na kapitalovych trzich. "Nedokonala legislativa, mekky rezim statniho dohledu a nektere konkretni kroky v kuponove privatizaci vytvorily rizikovy teren, na nemz lehce dochazi k nehodam. Odpovednost za situaci tak presahuje obe dozorove instituce [MF a CNB]," upozornuje dale pan Angelis.

Co nas jeste ceka

Vzhledem k nedostatecne kontrole nad bankami nemusi byt ona "krize-nekrize" zdaleka u konce. Ctyri nejvetsi penezni ustavy musi vyresit problemy, ktere jim tu zanechaly krachujici mensi banky. Velke banky jim pujcily casto znacne sumy, a ty s nimi nenavratne zmizely. Napriklad Ceska sporitelna pujcila 9 mld. korun dnes jiz neexistujici Ceske bance. Krome toho nejmene jedna z velkych bank - IPB - si pocinala na trhu cennych papiru prinejmensim stejne riskantne jako Motoinvest, kdyz za extremne vysoke ceny nakoupila kontrolni baliky akcii mnoha firem. Od te doby akcie prudce klesly, takze se bankovni analytici ptaji, kdy IPB pociti negativni ucinek techto svych podivnych operaci.

I kdyz CNB nyni zvazuje zavedeni prisnejsi regulace bankovnictvi, na realizaci techto kroku si minimalne nekolik mesicu pockame. Mezitim ceskym bankam nezbude, nez se potykat s krizi, ktera - pokud jde o bankovni dozor - zasahuje nejvyssi patra Klausovy administrativy.

Jan Culík | Department | Home