Kazdy, s kym jsem mluvil behem sve cesty, at to byl Muslim (Muslimove si ted rikaji "Bosnjaci"), Chorvat ci Srb, vyjadril velkou ulevu, ze valka je uz minulost. Kazdy by chtel verit, ze valka uz nebude, ale zaroven priznava, ze bez pritomnosti sil IFOR je dalsi krveproliti temer nevyhnutelne. Navic v etnicky cistem povalecnem prostredi je prostor pro mensiny, vcetne clenu smisenych manzelstvi, uzsi nez kdykoliv driv. Kazdy, kdo neni prislusnikem drtive vetsiny, je podezrely.

Mir, ktery nastal v Bosne a Hercegovine po Daytonske dohode koncem lonskeho roku, je krehky a je docela pravdepodobne, ze po odsunu vetsiny z 60 tisic vojaku IFOR, dislokovanych v Bosne a Hercegovine, nebude mit dlouheho trvani. Americti vojaci by meli byt stazeni z Bosny koncem letosniho roku, snad ihned po americkych prezidentskych volbach zacatkem listopadu. Pokud odejdou Americane, odejdou take Britove a Francouzi. Zatim masivni vojenska sila s podstatnou americkou ucasti a ochota ji pouzit bez vyslovneho souhlasu OSN predstavuje zbran, kterou bosenskosrbsti vojevudcove respektuji.

Doposud jsou vojenske aspekty Daytonske dohody dodrzovany presne podle harmonogramu. Avsak na vsech stranach nadale panuji obavy, nakolik jsou civilni cile Daytonu dosazitelne po celem uzemi BaH jak v muslimsko-chorvatske federaci, tak v Republice srbske, at jde o nastoleni plne svobody pohybu ci vytvoreni podminek pro svobodne volby, nebo o repatriaci dvou milionu uprchliku do jejich puvodnich domovu, odkud utekli ci byli vyhnani v letech 1992-95. Tyto domy jsou vetsinou bud znicene, nebo obydlene uprchliky z druhe strany.

Parlamentni volby by se mely konat podle Daytonske dohody nekdy mezi 14. cervnem a 14. zarim letosniho roku. Vzhledem k neexistenci platneho volebniho zakona uklada Daytonska dohoda Organizaci bezpecnosti a spoluprace v Evrope (OBSE) ulohu vytvorit po cele Bosne a Hercegovine sit volebnich komisi, vybavenou 250 volebnimi odborniky z clenskych zemi OBSE. Ustredni volebni komise se sidlem v Sarajevu, vedena americkym velvyslancem Robertem Frowickem, stanovi pravidla pro parlamentni, prezidentske, kantonalni (jen ve federaci) a komunalni volby na zaklade pomerneho zastoupeni. Poslanci zvoleni do snemoven v muslimsko-chorvatske federaci a v Republice srbske by meli rovnez slouzit jako poslanci v dvoukomorovem parlamentu Bosny a Hercegoviny.

Neco malo historie

Po odtrzeni Slovinska a Chorvatska z jugoslavske federace v polovine roku 1991 a nasledujici valce dosel bosensky prezident Alija Izetbegovi k zaveru, ze Bosna a Hercegovina nemuze zustat v zmensene, Srby dominovane Jugoslavii. Bosensky parlament se rozpadl loni v rijnu s odchodem srbskych poslancu tesne pred hlasovanim o navrhu zakona o svrchovanosti Bosny a Hercegoviny. Bosenska valka vypukla az na jare 1992 jako reakce bosenskosrbske sily a jugoslavskeho vojska (JNA) na odchod BaH z jugoslavske federace. Proklamovana nezavislost Bosny a Hercegoviny tvorila neprijatelnou prekazku velkosrbskym touham po kompaktnim srbskem uzemi vcetne tzv. Krajiny. Avsak puvodni bosenskosrbske uvahy o dobyti celeho uzemi BaH v pripade odtrzeni bosenskych Muslimu a Chorvatu byly nerealne. Srbove sice dobyli 70 % uzemi BaH, ale ctyri roky nebyli schopni dobyt ani Sarajevo, Gorazde ci Tuzlu na vychode BaH, ani v nejzapadnejsim cipu republiky obklicenou tzv.bihacskou kapsu, ktera byla strategickym klicem ke Krajine. Prave tato neschopnost prispela k lonskym srbskym porazkam v Krajine a zapadni Bosne. Po skonceni valky zustalo 50 % uzemi BaH pod srbskou kontrolou v Republice srbske, zatimco tzv. Krajina je vylidnena od srbskeho obyvatelstva a opet je integralni soucasti Chorvatska.

Prvni a posledni svobodne volby v roce 1990 prispely k rozpadu Bosny a Hercegoviny, protoze drtiva vetsina volicu hlasovala podle narodnostniho klice, tj. volila nacionalisticke strany. Co zabrani volicum znovu hlasovat podle narodnosti? Zatim zadna strana nepusobi po celem uzemi Bosny a Hercegoviny.

Srbske strany: vsechno je relativni

V Republice srbske existuji dva hlavni politicke proudy. Jeden je seskupen kolem bosenskosrbskeho predaka Radovana Karadzice, na ktereho haagsky tribunal uz vydal zatykac pro podezreni ze spachani valecnych zlocinu. Tento proud je soustreden v horskem mestecku Pale, kde ma bosenskosrbska vlada svoje sidlo. O neco umirnenejsi jsou priznivci srbskeho prezidenta Slobodana Milosevice (vsechno je relativni), ktery zrejme v dohledne dobe zustane bez haagskeho zatykace. Ti tvori druhy hlavni proud v RS a jsou koncentrovani v nejvetsim bosenskosrbskem meste Banja Luka. Milosevic, ktery podporil valecnou cestu k vytvoreni prece jen neudrzitelneho Velkeho Srbska, nema zatim zajem o dalsi valecne dobrodruzstvi a se svymi priznivci ted hraje mirovou kartu v zajmu povalecne hospodarske rekonstrukce a politickeho preziti. Avsak Milosevic vladne Jugoslavii, nikoliv Republice srbske. Stezi lze mluvit o nejakem opravdu umirnenem politickem proudu v RS, spis o masove unave z valky.

Politicky mitink na stadionu v Doboji v breznu za podpory Radovana Karadzice a generala Ratka Mladice byl orgii nacionalisticke retoriky. V projevech recniku zaznivala hesla jako "nevalcili jsme ctyri roky pro bratrstvi a jednotu" a "mame jeste spoustu dalsich Karadzicu a Mladicu"; bosenske Muslimy recnici nazyvali primo fundamentalisty. Zrejme druhym cilem mitinku bylo udrzovat masovy odpor k navratu byvalych muslimskych spoluobcanu, kteri za valky utekli a radi by se vratili do svych domovu.

Vladnouci strany jako magnety stejnych polu

Politicka situace ve federaci je ponekud slozitejsi - jednak v dusledku sporu mezi Chorvaty a Muslimy, jednak kvuli existenci nekolika stran, zalozenych v muslimskych kantonech na obcanskem a nikoli narodnim principu. Tyto strany kladou duraz na multietnicke kandidatni listiny vypracovane na zaklade kvalifikace. Nedavno takovou stranu zalozil byvaly premier Haris Silajdzi . Dalsi multietnicka strana je Svaz bosenskych socialnich demokratu (SBSD). Je docela mozne, ze tyto obcanske strany budou kandidovat spolecne v jakemsi demokratickem bloku. Generalni tajemnik SBSD a zaroven tajemnik obecniho uradu v Tuzle Jasmin Imamovi tvrdi, ze mezinarodni spolecenstvi doposud uprednostnuje vladnouci monoetnicke strany, jako je muslimska Strana demokraticke akce (SDA), Chorvatsky demokraticky svaz (HDZ) a Srbska demokraticka strana (SDS), na ukor umirnenych opozicnich stran: "Tyto strany se podobaji magnetum se stejnym polem - nemohou se nikdy sjednotit, nemohou se dohodnout na budoucnosti Bosny ani na dodrzovani Daytonske dohody." Muslimsky rebel, podnikatel a charismaticky politik Fikret Abdi , ktery se pred dvema lety s pomoci Belehradu pokusil odpojit severozapadni Bosnu (kolem Velike Kladusi ve zminene bihacske kapse) od Bosny a Hercegoviny a vytvorit "Republiku zapadni Bosny", po sve lonske porazce utekl do Rijeky v Chorvatsku. Nedavno Abdi registroval svou novou politickou stranu v chorvatske casti hercegovske metropole Mostar. Je prinejmensim sporne, do jake miry muze Abdicova angazovanost prispet k nastoleni politicke stability v Bosne. Abdi ma obdivovatele, avsak nikoliv volice mezi bosenskymi Srby a Chorvaty, ale jeho nejvrelejsi priznivci jsou vetsinou v exilu, a to bud v chorvatskem uprchlickem tabore Kupljensko, nebo za hranici byvale Jugoslavie. Ti mene horlivi Abdicovci, kteri se vratili v prubehu poslednich mesicu z Kupljenska s pomoci Vysokeho komisariatu pro uprchliky OSN do Velike Kladusy, budou mit stezi prilezitost hlasovat pro Abdicovou stranu.

Stranou doposud s nejvetsi pravdepodobnosti vitezstvi v muslimskych castech federace je Izetbegovicova SDA. Podle Mirsada Veladzice, predsedy Unsko-Sanskeho kantonu se sidlem v Bihaci, "nas narod dobre vi, co jsme (SDA) udelali pro preziti Bosnjaku, a prave to bude rozhodujici ve volbach". To plati ovsem podobne pro HDZ mezi Chorvaty v chorvatske casti federace. Predseda Veladzic ma vedle bosenske vlajky na svem pracovnim stole malou saudskoarabsku vlajku a na stene visi velka fotka zastupu poutniku v Mekce, symboly, ktere by zrejme volice jinych narodnosti prilis nelakaly.

Doma je doma

Pravo zhruba dvou milionu uprchliku vsech narodnosti (temer polovina predvalecneho obyvatelstva) na navrat do svych domovu je temer neprekonatelnym bodem. Srbsti uprchlici se zatim nehodlaji vratit do svych domovu ve federaci, protoze predstava, ze by museli zit pod muslimskou nadvladou, je pro ne neprijatelna. Srbove pohlizeji na vlny uteku a migrace pred turecko-muslimskymi najezdy jako na svuj historicky osud, pocinaje porazkou na Kosove poli v roce 1389 pres osmanske obsazeni jejich uzemi v prubehu peti staleti az po odchod v poslednich desetiletich z Kosova pred albanskou populacni explozi, vloni z Chorvatska a zapadni Bosny pred chorvatskymi a bosenskorepublikovymi vojsky a letos z predmesti Sarajeva kvuli predani Srby okupovaneho uzemi muslimsko-chorvatske federaci podle Daytonske dohody.

Zhruba 70 tisic Srbu opustilo svoje domovy v sarajevskych predmestich v unoru a breznu nejen proto, ze se nechali strhnout prikladem prchajicich uredniku RS, ale i pro opodstatneny strach z toho, co bude, az se vrati jejich byvali sousede, kteri byli pod srbskou palbou temer ctyri roky. Sotvakdo chtel byt poslednim Srbem v predmestich Ilijas, Ilidza ci Hadzi i. Srbove tedy utekli ze Sarajeva a usadili se ve vylidnenych obcich, kde jeste podle scitani z roku 1991 tvorili Muslimove vetsinu: v udoli Driny (Srebrenica, Bratunac, Zvornik, Bijeljina) a v Brcku v Posavine. Mezi vsemi cerstvymi uprchliky, se kterymi jsem mluvil, jsem nenasel jedineho, ktery by si dokazal predstavit navrat domu, pokud jsou pod kontrolou Muslimu, tj. federace. Teoreticky by volby mohly tento problem vyresit zvolenim odpovednych lidi, ale duvera k clenum jinych narodnosti nez sve vlastni je zatim minimalni.

Hotova vec v koridoru

Podle Daytonske dohody ma byt kontrola nad strategicky vyznamnym mestem Brcko, ktere obklopuje jediny pozemni koridor spojujici dve hlavni casti Republiky srbske, dohodnuta do konce letosniho roku. Mezinarodni pozorovatele podezrivaji bosenskosrbskou vladu, ze pripravuje fait accompli s osidlenim Brcka srbskymi uprchliky. Uprchlici z poslednich ctyr let tvori zhruba 40 % dnesnich 120 tisic obyvatelu Bijeljiny a okoli. Pochopitelne velka cast z nich ted bydli v domech a bytech uvolnenych po muslimskych uprchlicich, vyhnancich a obetech. Starosta Bijeljiny Dragomir Ljubojevic rika, ze lide, kteri mezi sebou valcili, rozhodne nemohou vedle sebe zit; navic povazuje za vyloucene, ze by se Muslimove do Bijeljiny mohli vratit, pokud jsou jejich byvala obydli obyvana srbskymi presidlenci. Takovy navrat by podle Ljubojevice mohl jen rozpoutat ruzne incidenty a nepokoje. Ale nikdo nemuze odhadnout, kdy, pokud vubec, se srbsti uprchlici navrati do svych puvodnich domovu, i kdyz je to soucast Daytonske dohody. Zatim je neduvera tak velka, ze to neprichazi v uvahu. Eventualni navrat desitek tisic srbskych uprchliku z tzv. Krajiny do Chorvatska zatim neni ani dohodnut a tvori prekazku pro navrat Chorvatu a Muslimu do Srby kontrolovanych oblasti zapadni Bosny, zejmena kolem mest Banja Luka a Prijedor; tento prostor praska ve svech v dusledku pritomnosti 280 tisic srbskych uprchliku z ruznych casti Bosny a Chorvatska.

Napeti mezi Muslimy a Chorvaty uvnitr nefunkcni federace rovnez hrozi prekypet. Oblasti obsazene chorvatskymi oddily vloni behem chorvatsko-bosenske ofenzivy v zapadni Bosne (napriklad kolem mestecek Kulen Vakuf a Kljuc) zustavaji vetsinou pod chorvatskou kontrolou. Mena v techto oblastech je chorvatska kuna. Vsechny spoje vedou pres Chorvatsko a muslimskym uprchlikum, kteri by se radi vratili do svych udajne osvobozenych domovu, v tom brani chorvatska byrokracie.

Ovsem situace na uzemi rizenem Muslimy se ruzni. Srbove, kteri by se chteli vratit do Tuzly, zname svou toleranci, mohou, maji-li odvahu a cisty stit. Ti, kteri by se chteli vratit napriklad do Bihace, Dayton-nedayton zatim nemaji sanci. Jak rika kantonalni predseda Veladzic: "Co se tyce navratu srbskeho obyvatelstva, to je vec, kterou rozhodne neplanujeme. Dobre vedi, co spachali nam, Bosnjakum."