Jan Culík | Department | Home
Prazsky kapitalovy trh skomira. V soucasne dobe se naskyta mozna posledni sance, jak ho ozivit. Pokud tato revoluce nezacne v Praze, mohly by ji s trochou stesti zazehnout udalosti probihajici ve Frankfurtu.
Reditel prazske burzy Tomas Jezek momentalne pripravuje ceskou verzi americke kontrolni instituce Securities and Exchange Commission (pod pracovnim nazvem Komise pro cenne papiry), ktera ma regulovat kapitalovym trh v CR. Prichazi ovsem s malem a navic prilis pozde, protoze tento organ ma vzniknout nejdrive v letnich mesicich pristiho roku. I tak zustanou zahranicni investori patrne nadale skepticti, nebot maji stale v zive pameti, jak dopadly letos na jare Jezkovy legislativni zmeny na ochranu minoritnich akcionaru, a to predevsim kvuli neochote Ministerstva financi uvest tato nova pravidla do zivota.
Prazska burza nyni stagnuje vlivem nezajmu zahranicnich investoru, obchody na varsavske a budapestske burze naopak dosahuji diky zahranicnimu kapitalu rekordnich vysek. Burzovni index se v Budapesti tento rok zvysil o 70% a ve Varsave dokonce o 120%, cimz ziskaly tyto dve burzy vedouci postaveni na stredoevropskem trhu. Prazsky burzovni index naopak nejspise uzavre rok na te urovni, na ktere zacal, takze se prazska burza sve povesti spici panny hned tak nezbavi.
Dokonce i tem nejlepsim obchodnikum s ceskymi kmenovymi akciemi uz zrejme dosly napady jak prilakat zahranicni investory. Richard Wood v nedavnem rozhovoru prohlasil, ze moznosti rustu jeho maklerske spolecnosti Wood & Co. se sidlem v Praze prichazeji hlavne z Polska a Ukrajiny. "Domnivam se, ze kapitalovy trh nebude dulezitym prvkem ceske ekonomiky, tak jako neni dulezity ani pro nemeckou ekonomiku - pokud srovname situaci se Spojenymi staty, Velkou Britanii nebo Polskem." uvedl Wood.
"V nadchazejicich letech budeme nasledovat nemecky model, takze burza bude pro rust trhu relativne malo dulezita. Myslim, ze je to skoda, a domnivam se, ze by pro tuto zemi bylo lepsi, kdybychom respektovali prava lidi, kteri nam prokazali svou duveru [v kuponove privatizaci], ale nic takoveho nedelame."
Nemeckeho modelu kapitaloveho trhu se - vetsinou v privatnim rozhovoru - dovolava mnoho ceskych predstavitelu, kteri se snazi blokovat jeho reformy. Tito lide tvrdi, ze k povalecnemu ekonomickemu zazraku v Nemecku doslo diky tomu, ze misto burzy byly hlavnim zdrojem kapitalu banky. Argumentuji tim, ze oproti vrtkavym akcionarum prokazaly banky vice trpelivosti s nemeckym prumyslem a byly schopny rozumne a vyhodne dlouhodobe investovat.
Tento model ma vsak jednu vadu: zatimco cesti bankeri a vladni cinitele jsou do nej celi zhavi, jejich nemecti kolegove se ho jiz pomalu vzdavaji a volaji po nove kulture akcioveho kapitalismu.
Svetovy hospodarsky tisk oznacil soucasnou privatizaci spolecnosti Deutsche Telekom za pocatek nove ery. Odhaduje se, ze akcionari firmy v hodnote 17.5 mld. DM se stanou bezmala dva miliony Nemcu. Reditel Deutsche Bank Rolf Breuer to oznacil za posledni velkou sanci zalozit v Nemecku novou akcionarskou kulturu.
Vedle halasne privatizace Deutsche Telekom se vsak v Nemecku odehravaji i mene napadne, presto vsak dulezite zmeny. Staci se podivat na to, co se deje v nekterych velkych nemeckych korporacich.
Rolf Breuer nyni nahradil Hilmara Koppera v cele dominantni Deutsche Bank, zaroven predseda spravni rade Deutsche B”rse a je oznacovan za hlavniho zastance silneho kapitaloveho trhu v Nemecku. Breuer prichazi ve chvili, kdy se Deutsche Bank transformuje podle vzoru americkych a britskych investicnich bank. Deustche Bank byla dlouho predmetem zavisti kvuli svym vlastnickym vztahum k nekterym z hnacich motoru nemeckeho hospodarskeho zazraku, jako je napr. BMW, Daimler-Benz, Mannesmann a Siemens. Nektere z techto vztahu se vsak dnes uz jevi spise jako pasiva nez aktiva.
Nejvetsi nemecke banky se nyni daleko vice zameruji na pujcovani penez prumyslovym podnikum nez na jejich vlastnictvi. Je vsak treba, aby nova generace investoru vzala na sva bedra vlastnictvi akcii. A ti to neudelaji, dokud nebudou managementy podniku dostatecne hajit jejich akcionarske zajmy.
Tim si zatim nemohou byt jisti. Napr. novy predseda predstavenstva Daimleru Juergen Schrempp musi celit obvineni, ze jeho spolecnost zatajila informace o sve skutecne financni situaci. V prubehu roku byli totiz investori nejprve informovani, ze maji ocekavat zisk, ale pozdeji vysla k jejich nesmirnemu prekvapeni najevo ztrata ve vysi 6 miliard DM. V soucasne dobe probiha v teto souvislosti trestni vysetrovani nekterych reditelu Daimleru.
Spolecnosti Daimler-Benz a Deutsche Bank se rozhodly postupne prevzit kulturu akcioveho kapitalismu z jednoho prosteho duvodu: vstoupily na globalni financni trh. Daimler v roce 1993 jako prvni nemecky podnik zaregistroval sve akcie v USA, Deutsche Bank se tento rok stala prvni nemeckou bankou, ktera zacala pouzivat mezinarodni ucetni standardy, a navic se pysni tim, ze 40% jejich akcii vlastni zahranicni firmy.
Spolecnosti, ktere se snazi vydelat penize na svetovem kapitalovem trhu, musi zacit pouzivat mezinarodne uznavane standardy na ochranu zajmu svych akcionaru. Nemecke podniky se to nyni uci. Cesti vladni cinitele a reditele spolecnosti by meli jejich prikladu nasledovat.
Jan Culík | Department | Home