Vidi se taxi.

Mysli se: jeste ne. Nejsem tu jeste ani minutu.

Vidi se, ze uz ceka i nekdo druhy.

Diva se na ne/na ni.

Predstira se, ze se na nej/na ni nediva.

Nepredstira se, ze se o nem/o ni nevi.

Predstira se, ze se kouka za nej/za ni,

jestli uz autobus jede.

Vazne se kouka.

Mysli se: uz ten autobus jede?

Sleduje se, jak se blizi.

Zjisti se, ze to neni bus, jen velky naklad'ak.

Mysli se: co tedy taxik ?

Mysli se: tak proc jsem si nevzal ten prvni.

Kdyz si vezmu tenhle, bude to ztrata casu.

Vidi se, ze uz cekaji dalsi dva lide.

Vsima se, ze jeste nejsou netrpelivi.

Mysli se: ti si mysli, ze to tu bude kazdou chvili.

Hada se, proc ti dva prisli spolu.

Pozoruje se je nevtirave.

Je se zvedavo, proc ten prvni neni na ty dva zvedav,

jen porad ceka.

Mysli se: co abychom si vsichni ctyri vzali taxika.

Uvazuje se, kam jedou ti druzi.

Zacina se prochladat.

Vidi se spoustu autobusu v opacnem smeru.

Mysli se, kam proboha vsechny jedou, nektere

by mely jet nasim smerem.

Jak je to asi na konecne, obraci se nekdo ?

Mysli se: kdyz si vezmu taxika ted', bude to stat

hodne penez

a bude stejne ztrata casu proti tomu prvnimu.

Vzpomina se, ze tohle jsem si myslel i vcera.

Vzpomina se, ze vcera se vzpominalo,

ze jsem si to myslel uz predevcirem.

Rozhoduje se: No co, tak si vezmu taxi.

Ceka se na taxika.

Vidi se, co jich jede kolem, vsechny plne.

Mysli se: zitra si vezmu hned ten prvni prazdny.

Vzpomina se, ze tohle jsem si rikal uz vcera.

Mysli se: ale ted' uz to musi

hned prijet.

Uvazuje se, ze nekde v dalce je poradna zacpa.

Mysli se, ze radsi pujdu pesky.

Uvazuje se, ze mne pak autobus predjede,

nez dojdu na pristi zastavku.

Mysli se, jak se clovek chuzi zahreje.

Uminuje se, ze uz nebudu koukat po autobusu.

Pocitaji se auta.

Uminuje se, ze nebudu koukat po autobusu,

nez prejede sto aut.

Vidi se, ze mezi auty je spousta volnych taxiku.

Mysli se, ze vzit si taxika ted' by bylo absurdni.

Mysli se, ze ted' uz je nejvyssi cas vzit si taxika.

Uvazuje se, ze by se to melo napsat.

Uvazuje se, jestli jini lide maji podobne napady.

Uvazuje se, co by byl objektivne ten spravny moment

pro taxika: po kratkem cekani,

nebo delsim cekani.

Vzpomina se, ze rodice si nikdy nebrali taxika.

Snazi se si vzpomenout, za jakych zvlastnich okolnosti

si rodice brali taxika.

Pozoruje se, ze zastavka je uz nacpana lidmi.

Mysli se: nacpana zastavka - cekej; prazdna zastavka -

vem si taxika.

Zjistuje se, kolik by to stalo,

brat si taxika kazdy den.

I tak, soudi se, bylo by to levnejsi,

nez jet svym vozem.

Predstavuje se, jake by to bylo, kdyby praskla

guma na puste silnici a v zurici bouri.

Zjistuje se, ze jsem ta auta prestal pocitat.

Zjistuje se, ze jsem se zamyslel uz pri triceti, mozna ctyriceti.

Odhaduje se, ze ted' uz muselo projet aspon dveste aut.

Pozoruje se na hodinkach, ze vlastne ubehlo jen sest minut.

Je se rado, ze aspon neprsi.

Sni se, jake by to bylo dat si horky caj.

Uvazuje se, jestli je doma jeste nejaky kus peciva.

Lekne se, kde mam ten klic -

ale najde se ve druhe kapse.

Uvazuje se, kam by se doslo za sest minut -

ale ve vzduchu je urcite nejaky hnilobny puch.

Mysli se, kolik taxikaru bylo v posledni dobe zavrazdeno.

Predstavuje se prazdny taxik plny krve.

Uvazuje se, jestli druzi lide mysli tak casto na vrazdu jako ja.

Uvazuje se, jestli vrahove mysli na vrazdu.

Mysli se, ze asi ne.

Podivuje se, proc ne.

Uvazuje se, jestli se jini lide podivuji tolik jako ja,

cemu se podivuji jini lide.

Uvazuje se, zdali jini lide uvazuji o tom, cemu se podivuji ja.

Ani se nevsimne, ze autobus je tady.

Judith Herzberg je holandska a izraelska autorka.

Basen prelozil Miroslav Holub.

Jan Culík | Department | Home