(Josef Kroutvor)
Kazde mesto roste dlouha leta, utvari se cela staleti, srusta a krystalizuje v novy, vyssi celek. Mesto presahuje cloveka, nema lidskou miru, ale i tak se v nem clovek muze citit dobre jako obyvatel ci navstevnik.
Cesky Krumlov je fenomenem sam o sobe, labyrintem historie, krivolakych ulicek a bizarniho shluku domu. Nahore, na skalnim masivu, se tyci stary hrad, pysne sidlo Vitkovcu, Rozmberku, Schwarzenberku, Eggeinberku. Starym mestem proteka Vltava, toci se kolem hradu a vysoke renesancni veze. Pravy a levy breh spojuje skoro obycejny dreveny mustek, Lazebnicky most. Nekde tady se na chvili zastavil pri ceste na jih i basnik Karel Hynek Macha a pohledl vzhuru. Vyklenek i balkon, o nichz se zminuje v deniku, jsou odtud dobre videt.
Krumlov jako byvale kolonisacni mesto vyrostl na pravouhle siti ulic, v jehoz stredu lezelo ctvercove trziste. Jednou uz definovany pudorys ovlivnil vzhled mesta, omezoval prostor a podporoval rust domu s vysokymi stity. V Krumlove nebylo kam se tlacit, jen vzhuru, nebylo kam ustupovat, jen dovnitr. Exterier se po staleti prolinal s interierem, zdi mesta se krizovaly s lidskymi osudy. Krumlov je nevsednim utvarem s mnoha fasetami, mesto, kde jedno zapada do druheho jako stary klic do tezkeho zamku.
Architektonicky jedinecnou, ale svym zpusobem i bizarni strukturu mesta intuitivne postihl Egon Schiele, malir dnes stejne slavny jako Picasso. V jeho cyklu "Mrtve mesto" se objevuje cely krumlovsky labyrint, ktery rad pozoroval ze zameckeho kopce nebo mistni veze. Schiele vnimal nejen domy a ulice, jeho zrak jako by pronikal i dovnitr a objevoval dusi mesta. Jeho Krumlov zari a pableskuje jako fosfor i v noci, a vyzaruje utajenou energii.
Schiele nazyva sve krumlovske obrazy "mrtvymi mesty" a mel k tomu jiste hlubsi duvody. Chatrani Krumlova zacalo uz v minulosti jak se neodvratne blizila a postupovala moderni doba, Krumlov chatral. Charakter mesta neumoznoval moderni zmeny a tak se Krumlov stal nakonec svetem sam pro sebe. Bohuzel, rikali asi lide, ale dnes uz muzeme rici bohudik. Krumlov prospal cele minule stoleti a velkou cast i stoleti dvacateho. Az na nektere novostavby a pristavby se v krumlovskem jadru mnoho nezmenili. Cas je hlavni spravce tohoto mesta, kde neustale probiha souboj mezi zanikem a obnovou.
"Mrtve mesto" bude asi stale vice prijimano a uzivano jako turisticke mesto a historicka reservace. Cesky Krumlov byl uz zapsan do seznamu Unesca, mestu je vracen zivot, ale pod podminkou, ze prave zustane tim jedinecnym, "mrtvym mestem". A tak i to, co je opraveno, bude muset casem trochu zajit, aby dostalo tu pravou patinu. Najit rovnovahu mezi krasnou chatrajici minulosti a modernimi potrebami neni snadne, ale snad se to Ceskemu Krumlovu podari.
Jan Culík | Department | Home