Pod nazvem kosmicka katastrofa si patrne kazdy predstavi jednak neco grandiozniho a jednak neodvratitelneho. Ve skutecnosti vsak maji kosmicke katastrofy take sve priznive stranky a pokud je dokazeme predvidat v predstihu, muzeme se jim, jak se zda, i branit.

Uz samotny vznik slunecni soustavy pred 4,5 miliardami let lze spojovat s katastrofou v podobe vybuchu blizke supernovy. Jeji razova vlna tehdy zpusobila stlaceni chuchvalce neobycejne ridkeho mezihvezdneho mracna, jez by se jinak vlastni gravitaci vubec nesmrstilo. Ze stale rychleji rotujiciho chladneho disku vznikly posleze planety a jejich druzice, planetky, jadra komet a zejmena Slunce. Vzajemne srazky malych teles behem nekolika set milionu let slunecni soustavu pozoruhodne vycistily. Tecnym narazem Pramesice na Zemi se odparila cast zemskeho plaste a vytvorila spolu se zbytky Pramesice Mesic, jenz svou gravitaci silne tlumi kolebani zemske rotacni osy. Od te doby jsou fyzikalni a chemicke pomery na Zemi az neuveritelne stale, a to zrejme podnitilo vznik a rozvoj zivota.

Povrch Mesice je vsak pokryt spoustou krateru po dopadech planetek a jader komet - odtud je zrejme, ze podobnemu bombardovani je vystavena i Zeme, kde jsou ovsem impaktni kratery na rozdil od Mesice rychle zahlazeny geologickou cinnosti. Presto je zrejme, ze prave hrozba velkych impaktu predstavuje potencialni kosmickou katastrofu, ohrozujici jak cloveka, tak i zivot na Zemi. Dnes mame vytecne dukazy o srazce Zeme s planetkou o prumeru asi 10 km, k niz doslo pred 65 miliony lety. Druhotne nasledky takoveho padu zpusobily pomerne rychle vymreni mnoha druhu rostlin i zivocichu. Prubeh obdobne srazky jsme mohli v cervenci 1994 sledovat v atmosfere Jupiteru, do niz dopadaly ulomky komety Shoemaker-Levy 9.

Krome toho lze teoreticky uvazovat o riziku vybuchu dalsi supernovy v blizkosti Slunce. Toto riziko je nepatrne, jelikoz k vybuchu muze dojit u osamele hvezdy jen tehdy, cini-li jeji hmotnost minimalne 12nasobek hmotnosti Slunce, a u tesne dvojhvezdy tehdy, kdyz jednou slozkou je bily trpaslik a druha slozka na nej posila vodikovy plyn. V kriticke vzdalenosti do 30 svetelnych let od Zeme se nenachazi zadne objekty zminenych typu.

Pro Zemi nejrozsahlejsi kosmickou katastrofu vsak zpusobi pozvolne zvysovani zariveho vykonu Slunce, jez souvisi s posloupnosti termonuklearnich reakci v jeho nitru. Zhruba za jednu miliardu let se proto povrch Zeme prehreje natolik, ze to zpusobi vypareni vody z oceanu a zanik zivota na teto planete.

Jiri Grygar, Fyzikalni ustav AV CR

predneseno na zasedani Ucene spolecnosti

Jan Culík | Department | Home