Jak lze vyresit nejaky spor? Malokdy se to podari, nuti-li jeden akter sporu druheho, aby uznal jeho argumenty. Vzdyt spor existuje prave proto, ze maji ruzne nazory.

Sance na smir existuje pouze tehdy, podari-li se akterum, aby od sporu poodstoupili a hledali misto, odkud by se na nej mohli divat spolecnyma ocima. To misto musi splnovat dva pozadavky: zadny z akteru nesmi mit pocit, ze ten druhy ziskal prevahu, ani ze tim je zranena jeho dustojnost.

Cesko-sudetonemecky spor je klasickou ukazkou, ze spor, v nemz se jedna strana snazi presvedcit druhou o sve pravde, vede jenom k jeho eskalaci. Kolektivni "odpovednost" Nemcu, na niz spocivaly dekrety, se oduvodnuje tim, ze drtiva vetsina Nemcu volila Henleina v dobe, kdy mela k dispozici informace, jaka je situace v hitlerovskem Nemecku, mohli videt emigranty, kteri z Nemecka prchali pred Hitlerem, mohli si precist Mein Kampf.

To je zajimave tvrzeni. Je zalozeno na predpokladu, ze masova totalitni hnuti dvacateho stoleti nesvadela verejnost propagandou, ale ze je obcane volili po racionalni uvaze a se znalosti vsech dusledku, k nimz volba povede. Jedine pak je totiz mozne tvrdit to, co tvrdi Jiri Hanak a J. Hon o sudetskych Nemcich ve svem clanku Zakopovi borci a mirovi andele (NP 3/96).

Zkusme si overit platnost teto teze na nasi zkusenosti. Nacismus prece nebyl jedinym totalitnim hnutim dvacateho stoleti. Byl jim nepochybne i komunismus. I u nas bylo v padesatych letech mnoho lidi zavreno v koncentracnich taborech, doslo k desitkam justicnich vrazd. Muzeme proto tvrdit, ze ti, kteri volili v roce 1946 KSC, volili Jachymov, Leopoldov, sibenice? Vzdyt mohli cist Masaryka, Slavika, Krejciho, znat fakta o moskevskych procesech, vedet, ze Stalin nechal zavrazdit Trockeho, vedet, ze soveti postrileli Polaky v Katyni! Nebo spis plati, ze valka odsunula vsechna fakta o Stalinovych zlocinech do rise bajek a lide v roce 1946 volili nadeji, "zaslibenou zemi, v ktere neni panu ani zebraku"?

Ti, kteri odsuzuji sudetske Nemce, se k volbam v roce 1946 nevyjadruji. Je jim zrejme, ze takovy odsudek je hloupost, zvlast proto, ze mnoha pripadech tyka jich samych a oni vedi, ze zadne koncentraky nechteli, naopak, chteli tu nejvetsi demokracii pro vsechny. Vubec je vsak nenapadne, ze sudetsti Nemci asi take volbou Henleina nevolili koncentraky, umirani pod Stalingradem, vrazdy v Lidicich. Plany na genocidu Zidu ci jinych narodu byly prece prisne tajne. V roce 1938 navic neexistovaly.

Jak je vsak mozne smireni, kdyz se ucastnikum sporu meri ruznym metrem? Proc maji sudetsti Nemci pristupovat na optiku, kterou jeji cesti autori nechteji (pravem) vztahnout na sebe?

Delat z obcanu, kteri ve svobodnych volbach volili nacisticke nebo komunisticke strany, komplice zlocincu a "nositele zla", znamena nechapat tragiku nasich vlastnich dejin. Vzdyt aktivisty techto stran byli v mnoha pripadech velmi cestni lide, kteri nabozenske motivy sluzby, odevzdanosti a duvery prenesli na svetske vladce.

Pokud to nepochopime, znehodnotime svou minulost: budeme mit ke svym predkum opovrzlivy a preziravy postoj. Pokud nepochopime, ze charismatickym vudcum sedli na lep obycejni "slusni" obcane, nebudeme schopni se rozumne "vyrovnat s minulosti" ani doma, ani se sousedy. A co je nejhorsi: nebudeme dostatecne imunni vuci pristim charismatickym vudcum.

Jan Culík | Department | Home