Scena na Narodni tride. Je sedm hodin vecer. Komando skinheadu ozbrojene baseballovymi palkami se zameri na muze a vrhnou na neho popelnici. Muz lezi na zemi, je ho sotva videt pres postavy, ktere ho metodicky biji. Chodci se zastavuji, s rukama v kapsach sleduji scenu. Nekteri se s nezajmem ohlizeji, ruseni hlukem. Nekdo vykrikne (s cizim prizvukem): "Zastavte je! Delejte neco! Zavolejte policii!" Jako jedina odpovi vzdalujici se zena: "Na co? Vzdyt je to jen cikan..."

Pro cizince, ktery se zajima o ceske zalezitosti, je tato zeme v prvni rade vlasti Havla a Hrabala, Skvoreckeho a Kundery, Husa, Palacha nebo socialismu s lidskou tvari. Baroknich kostelu. Nicmene toto klise rychle bledne pote, co cizinec stravi v zemi vice casu. Protoze neni dobre byt cizincem v Ceske republice. Zvlaste, kdyz mate tmavsi plet.

Co vas tady asi nejvic prekvapi, to je vsudypritomny rasismus vuci Romum. Snadno zaslechnete od vysokoskolskeho profesora, stejne jako od znameho historika nebo lekare nebo advokata, s duvernym tonem vyslovit veticku jako: "Nastesti u me v dome nebydli Cikani," nebo: "Vsichni Cikani se nechaji vydrzovat statem."

Mnoho Cechu to mozna prekvapi, ale pro cloveka ze Zapadu je takova veta nadmiru sokujici. Znechuceny cizinec vyslechne ridice tramvaje, jak varuje cestujici pred kapsari ve chvili, kdy do vozu vstoupi nekolik Romu. Uvidi policisty (ktere sam zavolal na pomoc) pronasledovat Roma, ktery byl prave prepaden, bit ho a odvadet ho pryc, zatimco agresori klidne zmizi. Cas od casu spatri v hospode napis: "Zde Romum nenalevame." A na zdi: "Cikani zpatky do Indie!"

Uslysi ve vesnicce u polskych hranic od pani, ktera mu prave podala hrnek s vodou, ze vsechny cizince by ze zeme meli vyhodit. Bude kazdodenne napadan prodavaci, kompenzujicimi casto katastrofalni sluzby, pod zaminkou, ze "tak se to mozna dela u vas, pane, ale tady ne". Dozvi se, ze vsichni Polaci a Jugoslavci jsou napul Cikani (a to je na povazenou), ostatne stejne jako Italove a Spanele, a ze Bulhari a Rumuni, nemluve o Ukrajincich, skoro nejsou lide. Ve skutecnosti jen malo narodu unikne ceskemu pohrdani.

Je mozne, ze utocim nespravedlive. Dukaz: Cesi jsou jedini na svete, kteri maji tak humanistickeho a tolerantniho prezidenta. Jenze Chartu 77 se s Vaclavem Havlem v roce 1977 odvazilo podepsat jen 243 lidi. Nezustava nakonec Havel, stale povazovany za stit cisteho svedomi naroda, sam?

Dale cizinec zjisti, ze musi platit. To je nevyhnutelne pravidlo. Od pronajmu bytu po jizdenku na autobus, od listku do muzea po restauraci, nemluve o placeni za taxisluzbu nebo o boticce, kazda prilezitost je dobra k tomu, aby ho pripravila o penize. Protoze cizinec je od narozeni bohaty. Tak se stane, ze zpatecni jizdenka do Parize ho bude stat 4400 Kc, zatimco tataz cesta z Bratislavy stoji 2200 Kc. Oni totiz ani Slovaci, na ktere se Cesi pobavene divaji jako na menecenne, podobnou diskriminacni politiku nemaji. Jestlize cizinec ze Zapadu, protoze je bohatsi, plati vic, muzeme predpokladat, ze cizinec z Vychodu, protoze je chudsi nez Cech, bude platit min. O dokonalem rovnostarskem systemu, kde kazdy bude platit podle svych financnich moznosti, muzeme jen snit. Slovensky student musi rocne zaplatit 28 000 korun, aby mohl studovat na Karlove univerzite, a 2200 korun mesicne navic za ubytovani na koleji.

V duchu teto politiky bychom mohli navrhnout Cechum, zhavym to kandidatum vstupu do Evropske unie, aby za to platili dvakrat tolik co Rumuni, protoze jsou bohatsi nez oni. Zaroven bychom mohli Cechum pripomenout, ze jejich sebeuspokojeni a la Klaus, jejich presvedceni o tom, ze jsou nejcivilizovanejsi zemi v oblasti, a jejich pohrdani, se kterym pristupuji ke spolupraci s Polskem a Madarskem, jsou v ocich Zapadu podivne a udivujici. O to vic, ze o pad komunismu se zaslouzily vic Polsko a Madarsko nez Ceskoslovensko. Pokud je opravdu treba rozlisovat, potom pro Zapad je Polsko se svym ctyrikrat pocetnejsim obyvatelstvem strategicky nejdulezitejsi.

Nakonec to, co sokuje cizince nejvice, to neni vyskyt skinu a nasilnosti. Existuje ve vsech zemich. Mnohem horsi je pasivni az souhlasne prijimani podobnych cinu ceskym obyvatelstvem, jeho zivouci rasismus, znasobeny pocitem vylucnosti, tolik typickym pro uzavrenou spolecnost. Je pravda, ze v Ceske republice je velky pocet Romu, ze jejich kriminalita je vysoka. Je take pravda, ze Ceska republika se nedavno oprostila od ctyricet let trvajiciho rezimu, ktery nicil v zarodku jakykoliv projev konstruktivniho mysleni nebo tolerance. Je jasne, ze opravdove obcanske uvedomeni se nezrodi za nekolik dni. Ale soucasna situace neni hodna ceske kultury, ktera casto dala svetu vynikajici evropske myslitele. Neni normalni, ze oznaceni za Cikana je urazkou. Dnesni Ceska republika ma mnoho podobnosti s povalecnymi zapadnimi zememi. Priklady obnovy demokracie v zapadnim Nemecku nebo ve Francii a francouzsko-nemeckeho usmireni dokazuji, ze je mozne vymanit se z bludneho kruhu vylucnosti a rasismu. Ale proto by bylo treba, aby se demokrate a intelektualove bili se silou a presvedcenim.

Mimochodem, muz prepadeny na Narodni tride byl Alziran a ne "Cikan". Ale v tom neni rozdil...

Muriel Blaive

(Clanek vysel v Nove Pritomnosti c. 1/996, str.28-29]

Autorka, Muriel Blaive, je Francouzka. Zije v Praze jako stipendistka francouzskeho ministerstva vyzkumu. Pripravuje doktorskou praci o Ceskoslovensku padesatych let.

Predplatne mesicniku Nova Pritomnost stoji rocne pro zapadni Evropu 18 USD, pro zamori 28 dolaru.

Adresa redakce: Nova Pritomnost, Narodni trida 11, 110 00 Praha 1

tel: 00 422 26 62 16, FAX: 00 422 26 68 25