Rozeschle necky tecou, z rozeschlych instituci, z rozeschleho statu unikaji informace, ktere by unikat nemely, ma-li instituce, stat, plnit sve urceni.

Unikaji z Ceske narodni banky (pripad ustecke Ekoagrobanky), predtim pry z Inspekce ministerstva vnitra, jeste predtim - skoro odevsud. Unikla informace vypovida o tom, ze nekde neco hapruje, a tak se stava prirozenou potravou medii - techto malerozravcu a skandalozravcu. Ani me nenapadne jim to vytykat. Unikajici informace vsak ochromuji chod instituci, duveru v ne. Vlastne mame dnes porad jaksi provlhle boty: vsude odnekud tece.

Nasi lide prilis casto neciti ke svym institucim loajalitu, to znamena vernost i tehdy, kdyz se to prave nerentuje. To slovo ma jiz dlouho v ceskych souradnicich spise pejorativni vyznam: loajalni je prece oportunista, ktery se prizpusobuje, ohyba hrbet. Dokud tomu tak bude, budou informace unikat a media nebudou potrebovat zadnou investigativni zurnalistiku: postaci sedet u telefonu, vsak ona nejaka sketa vzdycky nakonec zavola. Neloajalni zamestnanci instituci nepokladaji tyto instituce za sve. Obcane nepokladaji cesky stat za svuj stat. Cim to je? Uz Masaryk vyzyval k "odrakousteni", abychom se zbavili negativniho vztahu ke statu jako k necemu cizimu.

Instituce, stat staly u nas dlouho na suchu a rozeschly se. Nefungovaly, totiz nefungovaly radne. Do necek se v takovem pripade napusti voda a ony se po case zatahnou - kdyz nejsou skuliny prilis velke. Co s institucemi, co nalit do statu?

V posledni dobe se ve svete prichazi na to, ze ve spolecnosti prevladajici duvera ci neduvera jsou veliciny, ktere vyznamne ovlivnuji celkove ekonomicke vysledky. Neni tedy duvera jen cosi z kazani v kostele ci z prazskeho Hradu. Na neduveru doplaceji v dnesnim svete cele velke ekonomiky.

Neviditelna ruka trhu nam zrejme cosi nalehave ukazuje, my to ovsem nevidime, ale ne proto, ze ta ruka je neviditelna, ale proto, ze hledime jen kousek pred sebe. Loajalita znamena vernost, i kdyz se prave ted nevyplaci: z hlediska momentalni rozvahy je to tedy postoj netrzni. Celkem vzato vsak pusobi mohutne ve prospech trhu.

Jak to zaridit, abychom uz konecne zacali vnimat toto "celkem vzato"? Vim jen, ze nekdy do necek naleju vodu, aby se zatahly, a ona vytece drive, nez se to stane. Pokladat instituci za svou, podnik za svuj, stat za svuj - kolikata vlna privatizace tohle zaridi? Az ta uplne posledni? Mezitim vytece a vysploucha vsechno.

(pit)

Jan Culík | Department | Home