Milion muzu na pochodu

Washingtonska demonstrace Naroda islamu

13. rijna 1995 se konala ve Washingtonu nejvetsi demonstrace, jakou kdy hlavni mesto USA zazilo. Prostranstvi lezici mezi Kapitolem a Washingtonovym pamatnikem, zaplnil sporadany zastup nekolika set tisic cernych muzu (policie jejich pocet odhadla na 400 tisic, organizatori na 1,5 milionu). Demonstrace tak svoji velikosti znacne predcila akce, poradane v sedesatych letech proti valce ve Vietnamu, i obdobna shromazdeni aktivistek Narodni organizace zen (NOW) pozadujicich v sedmdesatych letech prijeti dodatku k Ustave USA, ktery by zakotvil rovnopravnost zen. (Tento dodatek - zvany ERA - vsak neziskal potrebnou podporu tri ctvrtin statu Unie; Ustava USA sice zeny nediskriminuje, avsak jediny dodatek, ktery diskriminaci specificky zakazuje, se tyka pouze volebniho prava - dodatek XIX z r. 1920.) Ostatne americke feministicke organizace byly dotceny tim, ze pozvani na demonstraci bylo adresovano jen muzum.

Zajimavejsi nez pouhe pocty je zmenena atmosfera mezi cernosskym obyvatelstvem USA, o niz mohutna demonstrace svedci. Zatimco v sedesatych letech se slavne kampane za obcanska prava cernochu vedene reverendem Martinem Lutherem Kingem ucastnily tisice (idealistickych) belochu, nyni se boj cernochu segregoval. Na Washington Mall prisli predevsim starsi a spise stredostavovsti cernosi.

Prubeh obrovske seslosti byl klidny a dustojny, daleko civilizovanejsi - pise britsky tydenik The Economist z 21. rijna 1995 - nez bezny rockovy koncert. Ucastnici si se zajmem vyslechli radu recniku, vcetne radikalniho politika Jesse Jacksona, a pak se v klidu rozesli. Na obrovskem prostranstvi pry nezustal ani jeden odhozeny papirek.

Demonstraci svolala organizace Narod islamu vedena aktivistou Louisem Farrakhanem, ktery pry nedavno prohlasil Zidy a Korejce obchodujici v - cernosskych - centrech americkych velkomest za "pijavice".

V dlouhem projevu plnem odkazu nejen na Koran, ale i na Stary i Novy zakon, vsak Farrakhan obvineni z antisemitismu dementoval; mj. prirovnal postaveni americkych cernochu - pravem ci nepravem - k egyptske porobe starych Izraelitu a vyslovne vyzval k dialogu mezi cernochy a Zidy. (Kdo ma pristup k Internetu a v nem k siti World Wide Web, muze si cely Farrakhanuv projev - ktery se mozna jednou ocitne v citankach hned za slavnou reci Martina Luthera Kinga "Mam sen" z roku 1963, precist na adrese servisu CNN: http://www- cgi.cnn.com/US/9510/megamarch/10-16/transcript/ index.html).Farrakhan ostre kritizoval nejen prezidenta Washingtona, ktery byl, jak znamo, otrokarem, ale take Abrahama Lincolna, ktery "nas udajne osvobodil" a ktery odmital cernochum priznat stejne postaveni jako belochum a stavel se i proti clenstvi cernochu v porotach.

Farrakhan svoji velebnou nabozenskou retorikou vyzval k novemu separatismu, pise dale The Economist. Cernosske skoly, cernosska predmesti s cernosskymi bankami, potravinarskymi obchody (ktere dnes v cernosskych ctvrtich patri prevazne asijskym Americanum) povedou k tomu, ze penize zustanou v cernosskych rukou. Z povrchniho pohledu tato vize pripomina stare doporuceni batusky Stalina, ktery v roce 1929 pozadoval od konsternovane delegace Komunisticke strany USA vedene jeste Jay Lovestonem, aby si dala do programu "sebeurceni pro cerny pas" - tedy odtrzeni Jihu od USA, jenomze tentokrat pod vedenim cernochu. Farrakhan vsak nic podobneho nezada. Usiluje o obrodu cernosske komunity zevnitr. Vyzyva sve bratry, aby se vyporadali se zlocinnosti ve svem stredu, vytvorili atmosferu kazne a sebeucty, zalozili sve vlastni firmy, odmitli drogy, nasili, pornografii, adoptovali osamele deti - a prakticky americky svym posluchacum hned sdeluje telefonni cislo, na ktere se v teto veci maji obratit: 1-800-419-1999 (dodejme, ze rozhovory s volacim znakem 1-800 sice jdou na ucet volaneho, avsak pouze je-li volajici na uzemi Severni Ameriky).

Misto aby svym posluchacum podstrkoval hlavni proletarskou ctnost, zavist, vyzyva je, aby se prosadili vlastnim vykonem - tak jako se prosadily japonske banky na ukor Wall Streetu, tak jako slavna japonska houslistka Midori (znama mj. nahravkami Paganiniho solovych skladeb). Farrakhanovi separatiste vyzyvaji sve stoupence, aby se prestali povazovat za bezmocne obeti belosskeho utlaku a nezajmu, aby si uvedomili svoji silu a zmobilizovali se.

Vedle pozitivniho tonu zazniva ve Farrakhanove projevu i velka horkost. Neni divu: zatimco i pomerne nedavno dorazivsi Korejci, Tchaj-wanci a Vietnamci si vedou velmi zdatne, cernosi (kteri jsou v Americe jiz 440 let) spolu s prichozimi z Latinske Ameriky se ne a ne "chytnout". Zatimco tradicne bili rasiste verili, ze cernosi jsou menecenni a ze je nutno je "drzet pri zemi", dnesni belosi maji z cernochu spise strach. A maji k tomu dobre duvody. Prestoze cernosi tvori pouze 12% americke populace, mezi odsouzenymi za vrazdu jich je vice nez 50%. Tyto vrazdy vsak nejsou rasove - vetsinu jejich obeti tvori opet cernosi. Nejvetsi problemy, pred kterymi stoji cerna Amerika, postihuji i mnohe belochy: zlocinnost, ztrata pracovnich mist nevyzadujicich vysokou kvalifikaci, mizerne skoly a predevsim krize rodiny. To ukazuje, ze rasove prizma zkresluje a ze svym krivym obrazem stoji v ceste reseni problemu. Napriklad krize rodiny: ve vice nez v 60 procentech cernosskych rodin s detmi schazi otec. Tento smutny trend vsak kopiruji i belosi, jenze jsou o jednu generaci pozadu.

Pres ponekud bizarni magii cisel se Farrakhanuv projev vyznacoval dustojnosti, vyzvami k nenasili a bratrstvi a americkym vlastenectvim. Zatimco v sedesatych letech mladi vudcove organizace Cernych panteru vyzyvali k ozbrojenemu boji a destrukci, Farrakhan dobre vi, co i pro nej a jeho bratry znamena americka demokracie: "Na svete neni jine zeme jako tato. Kdybych zil jinde, mozna bych nikdy nedostal prilezitost mluvit tak, jako dnes. Asi bych byl rovnou zastrelen... Ale protoze jsme v Americe, dovolte mi rici i to, co se vam nebude libit... Ustavni svoboda projevu, shromazdovani a nabozenstvi je milosti od Boha..."

Setkani milionu cernych muzu melo i dimenzi bohosluzby, na niz se milion lidi kalo z hrichu a slavnostne prisahalo: "Od tohoto dne budu milovat sveho bratra jako sebe sameho... Budu usilovat o vlastni duchovni, mravni, mentalni, socialni, politicky a ekonomicky rust ve prospech sebe, sve rodiny a sveho lidu... Budu zakladat firmy, stavet domy, nemocnice, tovarny... Odtud nikdy nepozdvihnu ruku s nozem ci strelnou zbrani... Ode dneska nebudu otravovat sve telo drogami... Budu podporovat cernosske noviny, cernossky rozhlas, cernosskou televizi... K tomu mi dopomahej Buh."

Farrakhan pro cernochy od nikoho nic nezada. Svym durazem na svepomoc, obrodu cernosske komunity zevnitr, na to, ze si americti cernosi mohou najit lepsi misto v americke spolecnosti a ziskat jeji respekt jen vlastnim pricinenim, a take durazem na pokani, mozna nasel klic ke zlepseni udelu afro-americke komunity.

Jan Culík | Department | Home