Gates, spoluzakladatel spolecnosti Microsoft (prodavajici softwarove produkty jako MS-DOS, Windows, Word, Excel a dalsi), si postupne vybudoval impozantni imperium. Koncem leta roku 1995 uvedl Microsoft na trh novy program Windows 95. Jeho "krest" byl doprovazen velkou lidovou pompou - Gates si dokonce zakoupil, za 18 milionu dolaru, pisnicku skupiny The Rolling Stones Start Me Up. O Gatesovi jeho zivotopisec James Wallace mluvi jako o cloveku, "ktery vstoupi do ucebnic dejepisu jako nejmocnejsi muz dvacateho stoleti." Spiegel uvadi, ze Microsoft dosahl (k 30. cervnu 1995) rocniho zisku 1,450 miliardy dolaru a obratu 5,910 miliardy.

Microsoft se dnes zdaleka neomezuje na programove vybaveni pocitacu: investuje do oblasti jako jsou datove site, informacni systemy, zabavni prumysl a bankovnictvi, a stal se nejvetsim vydavatelem encyklopedii na svete (jeho encyklopedie na disku CD-ROM Encarta, prodavana v Ceske republice asi za 3000 Kc, podle Spiegelu uspesne konkuruje Brockhausu a Britannice).

Gates si dale koupil "obrazova prava" na digitalni reprodukce Narodni galerie v Londyne, peterburske Ermitaze, Muzea umeni ve Philadelphii atd., Bettmannuv fotoarchiv (obsahujici napr. slavny snimek dobyvatelu Mount Everestu z roku 1953 nebo Einsteina s vyplazenym jazykem), a podili se triceti procenty na firme Teledesic, ktera hodla za devet miliard dolaru vypustit ne mene nez 840 satelitu a vytvorit tak globalni komunikacni system. Investoval i do filmoveho studia Dreamworks SKG, jehoz podilnikem je i Stephen Spielberg.

Ve sve knize, z niz Spiegel uverejnil rozsahle ukazky, popisuje Gates svoji vizi budouci informacni spolecnosti. Co prinese prave budovana "informacni (super)dalnice", pouzivajici sirokopasmovych rychlych tras pro prenos dat, jejichz kapacita bude tak vysoka, ze umozni prenos treba barevneho televizniho signalu v realnem case? Vizionar Gates predpovida, ze naklady na prenos dat poklesnou stejne dramaticky, jako se to uz stalo v oblasti jejich zpracovani. Pak se informacni dalnice stane necim stejne realnym a vsudypritomnym jako dnes elektrina. (Zde si Vas observatorista nemuze odpustit smutne konstatovani nedavneho zvyseni cen telefonnich hovoru. Pro srovnani: v USA stoji mesicni pausal na mistni hovory, tzv. flat rate, mezi osmi a deviti dolary. Prave cena mistniho hovorneho ma pro uzivatele Internetu zasadni vyznam. Jejich mocnou protizbrani je ovsem software umoznujici "off-line" praci s elektronickou postou, napr. Eudora. Jeji zakladni verze je tzv. freeware, tj. volne a zdarma siritelna.) Jeden megabyte na pevnem disku pocitace - ekvivalent sedmi set stran textu - bude zanedlouho stat pouhych patnact centu (cca ctyri koruny dvacet). Jedna strana textu tedy prijde jen na dvousetinu nakladu xeroxove kopie.

Pripojeni pocitace na informacni dalnici - Internet je pouze jeji predzvesti - ucini neuzitecnymi hmotnych predmetu (prirucni knihovny, stereoprijimace, kompaktni disky, faxy, registratury), nebot jejich informacni obsah bude mozne si snadno a okamzite vyvolat z prislusnych databazi.

Pocitacove site mohou usnadnit vznik ruznych obcanskych iniciativ. Soucasti dnesni pocitacove kultury jsou i diskusni skupiny zname pod zkratkou BBS. S jejich pomoci lze zorganizovat obcanske petice poukazujici na ruzne problemy a dat tak obcanum vetsi vahu v zapase s byrokracii.

Informacni dalnice zatim nevynasi. I kdyz je dnes temer padesat procent pocitacu v USA vybaveno modemem nutnym k napojeni pocitace na telefonni sit, pouze deset procent majitelu modemu vyuziva sluzeb komercnich pocitacovych siti jako jsou Prodigy, CompuServe a America Online. Mnozi abonenti jsou vsak dosavadni urovni jejich sluzeb zklamani a zahy dezertuji. Podle Gatese zacne informacni dalnice existovat az ve chvili, kdy se vetsina domacnosti a podniku - tedy desitky milionu uzivatelu - pripoji na sirokopasmovou sit. Pristup na dalnici by meli mit prakticky vsichni - bohati i chudi, obyvatele mest i venkova, lide vsech generaci - a nikoli jen elity. Bud bude dalnice masovym fenomenem, nebo nebude vubec. Podobne jako v mnoha jinych pripadech, teprve jeji plne rozsireni snizi naklady natolik, ze bude cenove dostupna kazdemu.

Dalnice nevznikne pres noc, nebude "nahlym revolucnim vytvorem", nybrz postupnym vyvojem Internetu, pocitacu a software. Microsoft do ni investuje rocne 100 milionu dolaru; ocekava, ze se tyto vydaje zacnou vracet zhruba za pet let. Nejde jen o technicky problem: nikdo zatim nevi, co uzivatele od informacni dalnice ocekavaji. Lekarske rady? Nove druhy her? Nove seznamovaci moznosti? Nakupovani na dalku? Nebo jen vice filmu? V soucasne dobe probiha ve vyspelem svete nekolik rozsahlych pilotnich projektu s pocitaci a televizory napojenymi na sirokopasmovou sit, jejichz cilem je prave toto zjistit. Jako kazda nova technologie, i informacni prinese pozitiva i negativa. Prinosem bude nepochybne lepsi distribuce informaci. Lide budou moci pracovat doma nebo na pracovistich stranou mestskych center (coz vsak v nich muze vyvolat pocit osamelosti). To povede k uspore prirodnich zdroju, pohonnych hmot atd. Informacni spolecnost bude mezinarodni; prinese hospodarsky prospech tem zemim, ktere se novym moznostem odvazne otevrou a ziskaji tak nove trhy a pracovni mista. Gates vsak predvida i znacne problemy: mnoha povolani zaniknou a bude nutno nabidnout rozsahle preskolovaci programy. Napriklad tim, ze se kupujici a prodavajici dostanou do "primeho" kontaktu, ztrati praci mnoho zprostredkovatelu a tvrde bude postizen maloobchod. Zavaznejsim problemem bude ochrana soukromi, obchodnich tajemstvi a tajnych informaci souvisejicich s narodni bezpecnosti. Pred padesati lety desila svet predstava z Orwellova romanu 1984, ze budeme sledovani vsudypritomnymi kamerami. Nyni mnohde lide kamery vitaji jako prostredek proti zlocinnosti na takovych mistech, jako jsou parkoviste a ulice velkomest. Mnozi zrejme davaji prednost dozirajicimu statu pred ohrozenim teroristy a zlocinci. To, co se nam dnes jevi jako digitalni Velky bratr, se jednou muze stat beznym zpusobem ochrany obyvatelstva.

Informacni revoluce umozni snadnou a levnou dopravu informaci a nabidek pres hranice technicky vyspeleho sveta do rozvojovych zemi. To otevira vsem lidem, at ziji kdekoli, nejdulezitejsi trhy svetoveho hospodarstvi, coz vystavi prislusniky vysoce kvalifikovanych profesi v prumyslovych statech nove konkurenci. Informacni revoluce muze zmensit propast mezi chudymi a bohatymi zememi: kdo prijde pozdeji, ma totiz moznost preskocit urcite faze a vyvarovat se chyb prukopniku. Nektere staty tak mohou obejit epochu industrializace a prejit primo do informacniho veku. Evropa zavedla televizi pozdeji nez Amerika. Evropskym divakum je proto nabizena lepsi kvalita obrazu. Obdobne mohou nektere dosud netelefonizovane regiony zavest nikoli tradicni telefonni systemy, ale jiz mobilni sit, a tak dosahnout znacne hospodarske i ekologicke uspory: usetri se miliony stromu, tisice tun dratu, obrovske mnozstvi prace.

Moderni telekomunikacni systemy povedou k dalsi politicke a kulturni globalizaci: zmensi rozdily mezi zememi a snizi i vyznam statnich hranic. Podobne jako faxy, prenosne videokamery a televizni zpravodajstvi ze sousednich zemi uspisily konec komunistickeho rezimu a tim i skonceni studene valky, muze informacni revoluce otevrit i dalsi dnes jeste uzavrene spolecnosti.

Milos Calda