Nekolik slov o Prazanovi Arnostu Gellnerovi
Arnost Gellner se narodil r. 1925 v Parizi, ale detstvi a mladi prozil v Praze. Malokdo rozumel ceske situaci v evropskych souvislostech tak jako prave on. Valku prozil jako vojak nasich jednotek ve Velke Britanii. V roce 1945 se vratil, ale pochopil, kam vyvoj speje, a odesel zpet. Studoval v Oxfordu a pozdeji na London School of Economics, oddeleni sociologie.
Tam se stal zakem Bronislawa Malinowskeho. Patril k celnym reprezentantum britske socialni antropologie. Kriticky se zabyval modni oxfordskou lingvistickou skolou. Zahy formuloval sva zasadni temata: role vedeni a vedy ve spolecnosti, vznik moderni prumyslove spolecnosti, rozum a kultura. Znalost specifik evropske spolecnosti komparoval studiem spolecnosti jinych, zejmena muslimske. Prace Muslim Society patri ve svem oboru mezi klasicka referencni dila. Opira se o terenni vyykum v Maroku. Z jeho praci ze 70. let je pozoruhodna Legitimation of Belief (1974). Zabyva se predvedeckym versus vedeckym myslenim.
Otazkou, k niz se zde i jinde Gellner vracel, je problem relativismu a take gnoseologickeho fundamentalismu. Jeho pozici lze snad oznacit jako kantovskou. Ale predevsim byl svuj. Neobycejnym prinosem je jeho interpretace lidskeho mysleni v ramci vyvoje globalnich spolecnosti. Gellner byl presvedcen, ze urcite prototypy filosofie, jako platonismus, francouzsky racionalismus nebo britsky empirismus, jsou integralni soucasti struktury jednotlivych typu spolecnosti. Snazil se vysvetlit, jak spolu souvisi hospodareni, moc a vedeni a jak roste role vedeni a vedy v zapadnich spolecnostech. Epochu od Descartesa k pritomnosti interpretoval v jedne z jeho poslednich knih Culture and Reason (1990). Jejim tematem je zasadni relativita, zivost a lidskost kultury, univerzalnost rozumu a jeho snaha nebyt kontaminovan partikularitou kultur.
V soucasne dobe jsou nejvice znamy jeho prace o nacionalismu a narodu. Jeho Nation and Nationalism z roku 1983 je jeho nejprekladanejsi knihou. Vysla i cesky.
V poslednich letech sveho zivota pracoval Arnost Gellner opet v Praze. Vedl oddeleni sociologie Stredoevropske univerzity a projekt o etnickych konfliktech soucasnosti. O jeho posledni velmi vyznamne knize Conditions of Liberty, Civil Society and Its Rivals (1994) jsem referoval v lednovem cisle Nove Pritomnosti. Je to jedna z nejoriginalnejsich obran obcanske spolecnosti. Ceska verejnost by mela o nem vedet mnohem vic.
Arnost Gellner zemrel loni v listopadu v Praze.
Jiri Musil
Jan Culík | Department | Home
u @ @ ] b C D s t 5 6 R S T T U R S S T L M M N > ? @ ~ & ' i j 0 1 o p X a p B 5 q !\ P p ! " &p&r*X*****9:~:xx H H *@9I*x ,, / ` d ' m A.h B @ H -:LaserWriter 300 New York W 3 Gellner.html Language Centre Language Centre