Vazeni ctenari,

leto a cas dovolenych je pomalu za nami, cekaji nas zase vsedni dny, k nimz ovsem, jak pevne verime, patri Nova Pritomnost stejne, jako k tem prazdninovym. Zarijove cislo jsme proto pro Vas udelali opravdu nabite.

Tak predevsim tema mesice: Vaclav Havel a jeho projevy. V cizine je jim naslouchano se zajmem, ba i s nadsenim, u nas aspon se zdvorilosti. Snad proto, ze prekracuji meze v tomto zanru obvykle: chteji totiz, svete div se, neco sdelit. Co konkretne, to se dozvite z uvahy Jana Sokola, ktery analyzuje "prvni kos" Havlovych projevu, druha varka bude nasledovat v nekterem z pristich cisel, stejne jako lingvistova studie zamerena na jazyk prezidentovych proslovu. Nejdrive si vsak prectete vyjadreni autora sameho. Vaclav Havel se sveruje, proc si sve zahranicni projevy nechava prekladat do anglictiny a jak mu pritom je, kdyz je cte.

Pokud Vam mohu doporucit, neprehlednete inteligentni rozhovor Bedricha Uttitze s Antje Vollmerovou, mistopredsedkyni nemeckeho Spolkoveho snemu, jez prokazala velkou statecnost v usili o cesko-nemecke smireni. Pani Vollmerova patri ke generaci osmasedesateho roku, ktera - fascinovana nemeckou vinou v globalnim meritku - problem Mnichova a nasledneho vyhnani sudetskych Nemcu neznala a prehlizela. S o to vetsi vervou se ovsem Antje Vollmerova pustila do jeho rozpletani. Pro mnohe lidi na obou stranach se tak stala velkou nadeji, pro jine zas soli v ocich.

Nemene exkluzivni je zprava o pusobeni Mezinarodni komise pro Balkan. Vyznamne evropske a americke osobnosti se v ni sesly proto, aby vice nez rok spolecne zkoumaly priciny a moznosti reseni konfliktu v byvale Jugoslavii, ktery mozna vstoupi do dejin jako Treti balkanska valka. Publikujeme uvodni slovo vykonneho reditele Komise Jacquese Rupnika, psane pro NP, a pak nejdulezitejsi zavery a doporuceni Komise, o nichz se tak budete moci dozvedet drive, nez bude zprava oficialne zverejnena.

Jacques Rupnik bude pritomen na strankach NP hned dvakrat, nebot pretiskujeme druhou cast jeho rozhovoru s prednimi evropskymi intelektualy o nacionalismu a rozpadavani statu. Zarijove cislo si vubec libuje v uvahach o tom, ktere myslenkove a politicke proudy jsou "up to date" a kterym doba naopak nepreje. V uvodu cisla jsem si neodpustil male zamysleni nad budoucnosti liberalismu v nasi casti Evropy, a to i presto, ze clanek je zaroven zpravou z jedne liberalni konference. Ja vim, i mne na fakulte rikali, ze misit zpravy a komentare nesmime... Antonin J. Liehm pak v pravidelne rubrice Faxy ze sveta moje tema rozsiruje. Umi liberalismus a zvlaste jeho ultraliberalni forma resit problemy v rychle se globalizujicim svete? Pokud ne, je to snad sance pro socialni demokracii. Jak ale presvedcuje ve sve zevrubne analyze Bedrich Uttitz, nemecti socialni demokrate o ni zatim mnoho nevedi.

Pokud se Vam v minulem cisle libil Bedrich Loewenstein a jeho heslar jakoby nahodne sestaveny z doboveho sumu, vezte, ze pokracuje tam, kde jsme ho naposledy ustrihli - tedy stale u A. Ze mame v casopise spoustu dalsiho rubrikoveho cteni, snad uz nemusim pripominat, snad jen, ze tentokrat nam Dopis odnekud napsal Arnost Goldflam, takze samozrejme odnikud jinud nez z Brna a okoli.

Tak at Vam, mili ctenari, zarijova Nova Pritomnost opravdu sedne. A kdyz Vas v ni neco potesi nebo nastve, napiste.

Vas Jakub Camrda



Jan Culík | Department | Home