"Sametova revoluce" prinesla vetsine z nas nadeje, ktere se v rade ohledu splnily. Pred sesti lety jsme vsak ocekavali vic, a hlavne jsme naivne prehledli mnoho rizik. Proto se po velke radosti dostavilo zklamani.

Pro nektere se totiz transformace spolecnosti prakticky scvrkla jen na transformaci ekonomickou. Nez jsme vystrizliveli z porevolucni euforie, nomenklaturni kadri a vekslaci se stacili zmenit v majitele a podnikatele. Sen o tom, ze agresivni ideologie bude vystridana humanistickou alternativou kdyz uz ne pravdy a lasky, tedy alespon slusnosti, dostal vazne trhliny. Agresivita a arogance, vyjadrovana kdysi zargonem komunisticke ideologie, byla leckdy vystridana agresivitou a aroganci formulovanou pouze jinou terminologii. Hrdinou dnesni doby se pro mnohe stava podnikatel ci asertivni manazer, schopny prodat cokoli.

A tak se u nas obcas verejne pochybuje o tom, zda ma moralka s ekonomikou a politikou vubec neco spolecneho. Apostolove "trhu bez privlastku" a postmoderni relativiste by se nejspise divili, kdyby vedeli, na jak urodnou pudu dopadaji jejich vyroky u tech, kteri vzali vyzvu "mit" doslova a stali se prislusniky nove profese: namezdnymi vrahy.

Nova profese: namezdny vrah

Zlocinci se vzdycky vselijak vymlouvaji. Nepusobi vsak dobre, kdyz vetsina namezdnych vrahu cituje na svou obhajobu okridlene vyroky o nemoznosti rozlisit ciste penize od spinavych ci o tom, ze o penize jde nakonec az v prvni rade. Lide vsak nejsou stejni, coz plati i o podnikatelich. Srovnejme prislusniky dvou novych, a pritom extremne odlisnych skupin nasich mladsich spoluobcanu: namezdne vrahy, ktere jsem psychologicky vysetroval v ramci vazebniho soudne-znaleckeho zkoumani, a vyjimecne uspesne mlade odborniky, vetsinou ekonomy, techniky a podnikatele, kteri prichazeji na nase pracoviste bud proto, ze si hledaji primerene zamestnani, anebo pro radu pri vyberu svych novych zamestnancu.

Osudy namezdnych vrahu, kteri byli loni a letos v Praze trestne stihani, jsou nezvratnym dukazem nutnosti moralni vychovy v rodine, ve skole, ve spolecnosti, jakozto jedineho zakladniho zpusobu prevence techto hruznych cinu. Byla jich vic nez desitka. Tvorili pomerne homogenni vzorek, ktery je do jiste miry karikaturou urcitych postoju, s nimiz se dnes setkavame. Jde o mlade muze, vetsinou dosud netrestane, prumerne az nadprumerne inteligentni, v podstate dusevne zdrave. Oni sami se povazuji za podnikatele ci pracovniky v oblasti soukromych bezpecnostnich sluzeb, "ochranek" ci "body guards". Casto zacinali jako vyhazovaci na diskotekach, v barech a v erotickych klubech. Pak byli opakovane najimani na "vymahacky", jak rikaji vymahani dluhu, na zastrasovani konkurence apod. Vrazdu pojimaji za logicke vyusteni procesu podnikani, ktery zacina pujcovanim penez ci nesplacenim faktur, nedodrzovanim slibu a smluv, pokracuje vymahanim dluhu, terorizovanim dluzniku ci obchodnich partneru a konci jejich pripadnou likvidaci. Sve zatceni povazuji za "smulu v podnikani". Boji se jen svych spolecniku (spolupachatelu) a najemcu a casto je ze strachu o zivot neprozradi. Na vysvetlenou klidne uvadeji, ze kdyby to neudelali oni, provedl by to nejaky Rus levneji. Pochazeji z nekriminalnich, tedy tzv. normalnich rodin, casto komunistickych funkcionarskych a dnes podnikatelskych. S rodici se nestykaji; ti pry dnes maji jeste mene casu nez drive, protoze take podnikaji. Od detstvi byl jejich hmotny standard vyssi nez ostatnich deti. Dostavali penize darem k narozeninam, k svatku, za vysvedceni apod., a nyni ziji ve vysoce nadprumernych hmotnych pomerech. Nejde tedy o zlocinnost z chudoby. Jejich hlavni zajmy a zabavy souviseji s jejich nezralym narcismem. Miluji rychla draha auta, zbrane, bojova umeni, agresivni sporty, kulturistiku a hazardni hry. Vsichni do jednoho uvadeji, ze travi mnoho casu pred videem a sleduji "akcnaky" a "pornace". Knihy nectou vubec, z novin jen nekdy Blesk a Expres. Svou praci povazuji za plnohodnotnou ve srovnani s jinymi podnikatelskymi aktivitami, a proto demonstrativne ujistuji, ze nemaji sebemensi pocit viny. Povazuji se za profesionaly, vyjadruji se v terminech trhu, kseftu, nabidky a poptavky, trzni ceny za kus, mire rizika pri podnikani apod. Na vrcholu jejich hodnotoveho zebricku jsou penize. Praci opovrhuji. Dlouhou dobu pred trestnym cinem nepracovali. Priznavaji, ze se casto nudili. Pripousteji, ze zili v blahobytu, ale ze nedovedli penez uzit. Veci verejne je zajimaji jen z financniho hlediska. Hluboce opovrhuji zakony, ale za hlavni politicky ukol povazuji privatizaci. Z politiku respektuji Vaclava Klause, casto jej cituji a obcas dodavaji, ze "jeste ten Sladek ma v hodne vecech pravdu". Jsou rasisticti a netolerantni, zejmena ve vztahu k Romum. O Vaclavu Havlovi temer jednohlasne rikaji: "Toho neuznavam". Otazky na zalezitosti vztahove, na problemy solidarity, pomoci apod., chapou jako nezavaznou provokaci, arogantne se jim smeji. S manzelkami ci partnerkami neziji, o sve deti a rodice se nestaraji, ve vazbe jsou zoufali, protoze se citi opusteni.

Vymluvne srovnani

Srovname-li skupinu mladych muzu stihanych za namezdne vrazdy se skupinou stejne starych, vyjimecne uspesnych odborniku a podnikatelu, kterym dnesni pomery umoznily strmy osobnostni i profesionalni rust, vcetne prijmu mnohonasobne prevysujicich prumer, nenalezneme v hrubych testovych a dotaznikovych psychodiagnostickych znacich zadne velke rozdily. Zcela zasadni odlisnost vsak nalezame v jejich vykonnosti a v hodnotove orientaci.

Vysetrime-li psychologicky stejnymi metodami obe skupiny a ptame-li se pozorne, neprimo a nesugestivne prave na jejich hodnoty, zjistime, ze stoji v protikladu k hodnotam tech, co "podnikaji" ve vrazdach.

Na jedne strane (1) ucta k hodnotam intelektu, vedy, objevu, vynalezu, obdiv k moudrosti; pracovitost, pile, vykonnost, planovitost, vcetne znalosti jazyku a praktickeho vyuzivani modernich technickych pomucek, pocitacu a komunikacnich technologii, rekreacni sport a pobyt v prirode. Na druhe strane pohrdani temito hodnotami s vyjimkou obdivu k zbranim, telesne sile a dokonalosti muzskeho teloveho schematu.

U prvnich (2) ucta k tvorivosti, originalite, kulture, umeni a krase, hravost, vtipnost a vztah k humoru, u druhych opovrzeni temito hodnotami, banalita, stereotypie, konzumni zpusob zivota, hazardni hry o penize, pasivni zabava u videa s pornografii a akcnimi filmy.

Tady (3) ucta k sobe, vnitrni sebeduvera a usilovani o poctivost, harmonii, symetrii v komunikaci; autenticka slusnost a ucta k druhym, ucta k hodnote slova, slibu, smlouvy, tam arogance jako projev vnitrni disharmonie a vnitrni nejistoty, nepoctivost, opovrzeni slusnosti jako slabosti, nadutost, holedbavost, demonstrace falesne dominance.

Jedni (4) preferuji pospolitost, schopnost bezprostredniho vztahu jak k druhemu, tak k lidem obecne, schopnost intimity, eroticke, sexualni, rodicovske, synovske lasky, pratelstvi, schopnost altruismu, pochopeni lidske solidarity s chudymi a nemocnymi, hodnoty pomoci, druzi se vyznacuji absenci meziosobnich vztahu, surovosti, krutosti, komercni sexualitou, opoustenim partnerek, deti i rodicu, naprostou nevnimavosti k hodnotam altruismu a solidarity.

Spickove uspesne odborniky a podnikatele charakterizuje (5) zajem o filosoficka, nabozenska, mysticka ci ekologicka temata, dispozice k prozivani transcendence, k presahu kazdodennosti, uvahy o trvale udrzitelnem zivote, o smyslu a o hodnotach, najemne vrahy banalita, vsednost, nuda, prazdnota.

Ti druzi jsou nasi hanbou, ti prvni nasi nadeji.

(redakcne kraceno)

Autor je klinicky psycholog a sexuolog, soudni znalec, tc. reditel firmy Alea. Prispevek byl prednesen na 83. klinicko-psychologickem dni (11.12. 1995), ktery mel na programu "Eticko-psychologicke problemy soudobe spolecnosti".

Jan Culík | Department | Home