Autor clanku je evidentne pobouren naprostou lhostejnosti kompetentnich osob i verejnosti k projevum rasismu u nas. V tomto smeru s V. Trojanem naprosto souhlasim. Podobne jako on i ja se snazim hledat analogie v historii a spolu s nim shledavam, ze soucasna situace je velmi nebezpecna a je treba se z historie poucit, abychom nedopustili jeji opakovani.

Historicka fakta podlozena prameny vsak neni mozno tvarovat si do takove podoby, v jake je chceme videt; k historickym skutecnostem je treba pristupovat bez emoci...

Predchozi rezim nechtel ani slyset o tom, ze by snad na mistech byvalych cikanskych taboru v Hodonine u Kunstatu a Letech u Pisku mely byt umisteny informacni tabule oznacujici, kdo a proc zde trpel. Soucasny rezim pod tlakem svetove verejnosti se nakonec odhodlal postavit v Letech prvni pamatnik romskym obetem 2. svetove valky. Zde jiste zasluhy nelze uprit americkemu novinari a historikovi Paulu Polanskemu, o kterem se V. Trojan zminuje. Polansky na strankach americkeho tisku seznamil svetovou verejnost s faktem existence cikanskych taboru v byvalem protektorate Cechy a Morava. Tato fakta patricne okorenil nicim nepodlozenymi tvrzenimi, takze dojem z takove cetby mohl byt vskutku bombasticky. Potud jsem mu prechodne i fandila, nebot dokazal prolomit letitou lhostejnost ceske verejnosti k tomuto problemu.(...)

Dlouholeta mravenci prace poctiveho historika prof. Necase, ktery vsak neovlada drave zpusoby skandalizace urciteho faktu, nemohla prinest takovy ohlas v nejsirsi verejnosti. Prof. Necas se ovsem zabyva romskym holocaustem jiz od 70. let, prubezne publikuje sve poznatky. V roce 1981 vydal publikaci Nad osudem ceskych a slovenskych Cikanu v letech 1939-45, ktera je dodnes jedinou monografii u nas na toto tema. Pro zajemce uvadim jeho novejsi prispevky k teto otazce: Andr'oda taboris, Brno 1995; Nasti bisteras, nemuzeme zapomenout, Olomouc 1994; Ausvicate, hi kher baro, Brno 1992 - posledni dve jmenovane publikace je mozno zakoupit v Muzeu romske kultury, Vaclavska 6, 603 00 Brno.

Nyni tedy konkretne k nekterym nepresnostem. V. Trojan se priklani k tomu, ze tabor v Letech byl vyhlazovaci. V tabore umiraly desitky az stovky lidi, ale tabor nebyl zrizen, aby internovane zlikvidoval, ale aby je vyuzil k praci - na stavbu silnice. Z tohoto uhlu pohledu se tedy vedeni tabora nesnazilo Romy likvidovat, i kdyz zivotni podminky zde byly neunosne a staly se nakonec pricinou vypuknuti epidemii skvrniteho a brisniho tyfu v obou taborech. Navic zde neexistovala krematoria, ktera byla jasnym znakem vyhlazovacich taboru.

Neni pravda (s. 3), ze by v prubehu epidemie prakticky vsichni vezni zahynuli. Zde shledavame dalsi nepresnost, nebot z poctu 1309 Romu, kteri prosli cikanskym taborem v Letech, zde zahynulo celkem 326 Romu (srovnej: C. Necas, Kolik veznu proslo internacemi v protektoratnich cikanskych taborech, Casopis Matice Moravske c. 114/1995). Mozna pro nekoho tento muj prispevek bude znit vlazne - ani teple, ani chladne. Jsem potomkem moravskych Romu, vetsina nasi sirsi rodiny valku neprezila. Trpkost a strach zustava, ale jsem taky historik a ten musi zustavat vlazny a zapominat na osobni prikori, a predevsim se musi drzet faktu podlozenych historickymi prameny. Pokud tomu tak neni, vsechna tvrzeni jsou jen hypotezy, ktere mohou, ale take nemusi byt pravdive.



Jan Culík | Department | Home