Kdo ze byl v roce 1989 prvni? Odmyslime-li Polaky, Madary v Madarsku, Enderaky ve vychodnim Nemecku a Bulhary, byli v zaveru toho roku pred Cechy a Slovaky jeste take slovensti, tehdy vlastne ceskoslovensti Madari. Nasi Madari.

Madarska nezavisla iniciativa (MNI) vznikla jiz 18. listopadu 1989, tedy pred prazskym Obcanskym forem (OF) a pred bratislavskou Verejnostou proti nasiliu (VPN). Madari na jiznim Slovensku demokracii potrebovali nejvic. Mensiny jsou totiz k demokracii, a tim spise k jejimu manku, citlivejsi nez i ty nejdemokratictejsi vetsiny. Ochrana mensin je nejzranitelnejsim mistem na tele demokracie.

Madari na jiznim Slovensku byli pak take nejloajalnejsimi Cechoslovaky, nejduslednejsimi obhajci federace, tedy nejvytrvalejsimi odpurci rozdeleni statu. Federalni dohled ze vzdalene a nestranne Prahy nad narodnostnimi pomery na jiznim Slovensku byl vcelku spolehlivou zarukou miru mezi Slovaky a tamnimi Madary.

Dnes jiz Madari nejsou mensinou v nasem state, ale ve state sousednim - jejich problemy a jejich spory s Bratislavou se nas docela nic netykaji.

I kdyz kdysi... Kdyz se po prvni valce stanovovaly v Parizi a okoli hranice R.C.S., zadni Slovaci u toho nebyli, nybrz jen cesti zastupci. Francouzsky generalni stab si pral hranice vojensky hajitelne, tedy na az Dunaji, protoze s primocarou stabni naivnosti predpokladal, ze budouci valka nemuze nebyt nez pokracovanim te prvni. Zprvu se sice cesti zastupci osivali, nakonec ale necekany dunajsky dar prijali, i se sestisettisicovou madarskou mensinou. Tezko zrejme odmitat, kdyz je ruka pane tak otevrena, a kdyz navic naleha pravem viteze ztrestat porazene. Problem, ktery je dnes slovensky, byl vsak puvodne ceskoslovensky, za nove Ceskoslovensko jednali tehdy Cesi, to oni nakonec kyvli, ze ano, ze Madary tedy chceme, hlavni historicka odpovednost byla pak na strane Dohody. Rekl bych, ze nejnevineji v tom tehdy byli Slovaci.

Po druhe valce chtela prazska vlada Narodni fronty Madary vysidlit stejne jako ceske a moravske a karpatske Nemce - na zaklade stejnych principu. S jejich vyhanenim jsme zacali, ale nebylo nam dovoleno dokoncit je, naopak, museli jsme couvat. Uplny status quo ante se pochopitelne nastolit nepodarilo. Zda se, ze dnes si v Praze snad uz ani nemusime myt po pilatovskem zpusobu ruce - jsou daleko a v cizine: Slovaci i ti jejich Madari. Snad bychom ale meli o nich a o znepokojivych problemech jejich vzajemnych vztahu alespon vic vedet. Proto NP v tomto cisle prinasi vycerpavajici informaci o situaci madarske mensiny, viz clanek Ondreje Dostala Slovensky "madarsky problem". Anebo se nas to opravdu uz vubec netyka? Vzdalene problemy lidi v kukuricnych rovinach kdesi nad Dunajem, Ipelem, kolem Kosic...

Prave v dobe, kdyz vznikal nas samostatny stat, neoznacovalo slovo Balkan jen kus jizni Evropy, ale spise urcite pomery, obtezkane hrozicimi narodnostnimi konflikty. Kam az dnes saha tenhle Balkan? Nedotykame se Balkanu teprve az dnes? Cemu jsme vlastne unikli?

(pit)