Zaujalo me pred vanoci, jakemu uspechu se v ctenarske ankete Lidovych novin tesil produkt Paula Johnsona nazvany "Intelektualove". To snad neni pravda, musime se stipnout, rikal jsem si, vzdyt ti lide prece nemohli ztratit takhle smysl pro miru a nalezt zalibeni v tom brodit se stokou, jaka normalne tece kolem Blesku ci Expresu, ale nikoli (az donedavna) kolem vetsiny ceske inteligence.

Neznam reakce ceskeho tisku ani na knihu ani na anketu, a tak me trochu uklidnil clanek Bohuslava Blazka v Kritickem sborniku vystizne nazvany "Kniha pomluv". "Vsech trinact kapitol ma povahu estebackych svazku," upozornuje Blazek, a v zaveru konstatuje: "Poznava-li tedy cesky ctenar - dalo by se rici cichem - v pristupu anglickeho autora Paula Johnsona, pres jeho zurive odsuzovani vseho levicoveho, stare dobre rudopravni zvyky, pomaha mu v tom jeho dlouholeta vychodni zkusenost s vymenami kabatu, pod nimiz nemytost duse a ruda vyrazka tim zpusobena zustavaji nezmeneny." Ze by Blazkuv presny text pretiskla nejaka publikace, nerku-li list s vyssim az vysokym nakladem, muze asi napadnout jenom posetilce.

Zneklidnilo me po mesicich znovu az vyjadreni Vaclava Klause, ze Johnsonova kniha ho posledni dobou zaujala nejvice. To je samozrejme vaznejsi a pripomina nejenom to, co Johnson pripomnel Blazkovi.

V padesatych letech, a jmenovite v jejich prvni polovine, na sebe upozornily dva zajimave typy prislusniku ceske inteligence. Jedni, intelektualove, nebo mozni intelektualove, se bud z hlubokeho stalinskeho presvedceni nebo aby se zalibili, bili v prsa a zaprisahali, ze zadni intelektualove nejsou, nebyli, a pokud ano, byt sebemene, tak se jim to ted osklivi a plivou po tom tou nejhorsi partajni slinou. Sem zrejme dnes patri vetsina tech z ankety. A ovsem Paul Johnson, i kdyz z jineho kontextu. A pak typ druhy. Inteligent, ale nikoli intelektual. Ac by strasne rad, lec nelze. Mindrak zastirany sebevedomim. Procez po intelektualech plive, kde muze, ostouzi je, rad si prisadi, a ovsem i precte. K vlastni skode ho ani nenapadne, ze se pritom sam uspini.

Oba druhy jste vsichni znali, a znate zas.

A.J. Liehm