Britsky tydenik THE ECONOMIST z 19. rijna '96 se zamysli nad vztahem hospodarskeho rustu a distribuce prijmu a klade otazku, zda spolecnosti s velkou socialni nerovnosti dosahuji vysssiho ci nizsiho hospodarskeho rustu ve srovnani se spolecnostmi, v nichz jsou prijmy a bohatstvi distribuovany rovnomerneji.

Uz v 50. letech americky ekonom ruskeho puvodu Simon Kuznets prisel s hypotezou, ze v chudsich zemich hospodarsky rust propast mezi chudymi a bohatymi zvetsuje, a teprve az hospodarstvi patricne vzroste, zacne se tento rozdil snizovat. Naposledy se timto problemem zabyvali ekonomove Svetove banky Klaus Deininger a Lyn Squire ve studii Measuring Income Inequality: A New Database, World Bank Economice Review, Sept.'96.

Problemem vsech takovych studii je ziskavani dat. Zatimco bohate zeme sleduji presne prijmy jednotlivych domacnosti, chude zeme maji tato data k dispozici jen zridka. Kriteriem srovnani je "koeficient Gini," vyjadrovany v hodnotach od 0 do 1. Nula znamena absolutni rovnost zatimco jedna absolutni nerovnost, kdy jedina rodina ziskava prijem celeho statu. Uzemim s nejvyssi nerovnosti je podle studie Jizni Amerika s koeficientem Gini kolem 0,5, nasleduje subsaharska Afrika, a vychodni Asie (cca 0,4). Ve vyspelych zemich koeficinet Gini lehce prevysuje 0,3, zeme stredni a vychodni Evropy jej maji nizsi nez O,3. Ve srovnani se 60. lety jeho hodnota ve vetsine zemi mirne klesa, ve stredni a vychodni Evrope roste.

Autori studie dosli srovnanim vyvoje zkoumanych ekonomik k zaveru, ze hospodarsky rust nemusi nutne zvysovat nerovnost distribuce prijmu. Z 88 zkoumanych zemi s rostoucim HNP ve 45 pripadech nerovnost vzrostla, ve 43 se naopak snizila. Autori vsak nalezli jisty vztah mezi nerovnosti prijmu a tempem rustu: zatimco napr. v Latinske Americe s nejvyssi prijmovou nerovnosti je tempo rustu nizsi, v prijmove vyrovnanejsi vychodni Asii je naopak vyssi. Soudi, ze tento vztah mezi nerovnosti distribuce a tempem rustu je dan neschopnosti chudsi casti obyvatel pujcovat si - jak na hospodarske investice tak napriklad na investice do vzdelani, pricemz dusledkem je v obou pripadech zpomaleny hospodarsky rust.

Studie Roberta Perotiiho z Columbijske University (Growth, Income Distribution, and Democracy: What the Data Say, Journal of Economic Growth, June '96) je jeste jednoznacnejsi. Autor meri nerovnost prijmu rozdilnym zpusobem, zajima ho, co je distribuovano "stredni tride"; tu definuje jako 40% prijemcu ze stredu skaly. Dochazi k zaveru, ze pokud stredni trida ziska 5% z HNP navic, muze se tempo rustu zvysit o 0,6 procenta.

Perottiho studie rozebira i nektere priciny, proc nerovnomerne rozdelovane prijmy mohou ohrozovat hospodarsky rust. Vede to napriklad ke snizovani investic do vzdelani, zejmena na stredoskolske urovni. Nerovnost ovlivnuje i politickou stabilitu a teoreticky i fiskalni politiku: spolecnost s velkymi rozdily v hrubych prijmech by mela vice redistribuovat vzhledem ke snaze ziskat si volice prostrednictvim dani. To vsak zdaleka neplati ve vsech spolecnostech.

Jakym zpusobem mohou vlady na tato zjisteni reagovat, pta se THE ECONOMIST v zaveru. Ve vyspelych spolecnostech neni nerovnost prijmu takova, aby to ovlivnilo hospodarsky rust. Naopak, dalsi snizovani nerovnosti by mohlo prinest mnoho skod: napriklad Evropa plati za stedry socialni system uz ted vysokou cenu.

Chybna redistribucni politika muze ohrozit hospodarsky rust v rozvijejicich se zemich. Jejich politici by se meli soustredit napriklad na rozsirovani pristupu ke vzdelani, coz sice primo nerovnomernost prijmu nesnizuje, avsak perspektivy hospodarskeho rustu rozhodne pozitivne ovlivni. Do ktere skupiny zemi patrime my?

Jan Culík | Department | Home