Mila Janicko,

kdyz mam charakterizovat Ceskolipsko, odkud pisu, tak me napada vyraz, ktery pouzil v Lidovych novinach Karel Steigerwald: Buh slov je rad. To pro mistni nazvy - Tanecek, Hvezda, Peklo a Raj, take Litice a hlavne Konojedy, Kozly a Kravare. K tem Kravarum, ktere jsou mym obcasnym vikendovym domovem, je nutno dodat, co se jeste traduje: podle navrhu novousedliku z petactyricateho se mely jmenovat Volousov - pry podle toho, kdo sem tehdy do Sudet prisel, aby vystridal (receno slovy neboztika pana farare) "zbozny lid nemecky". Ten mel samozrejme pro toto misto svuj nazev, Graber, ackoliv mistni kroniky vzpominaji i jmen ceskych - krome Kravar take Radousov a Viska.

Historie Kravar na Ceskolipsku saha nejmene do roku 1178, kdy byly povyseny na mesto. Tehdy tudy vedla obchodni cesta mezi Cechy a Luzici, cehoz krome pocestnych remeslniku vyuzivali i nepoctivci, pokud ne primo loupeznici. Pripomina to nedaleky kopec Ronov se zbytky gotickeho hradu, odkud vyrazeli k prepadum loupezivi rytiri. Lup si pry potom uschovavali par kilometru dal, na Helfenburku neboli Hradku, ktery v udoli nad Ustekem postavil Berka z Dube. Ale az k nam nekdy, Jano, prijedete, nehledejte krome zricenin na Ronove prilis stare pamatky - nejvetsi pozoruhodnosti je roubena rychta z konce 18. stoleti, nyni muzeum. Za minuleho rezimu byla pekne a dukladne zrenovovana s mnohem vetsimi nez potrebnymi naklady a v mnohem delsi nez predpokladane dobe. Ovsem i jine stavby stoji za pohled - na trojuhelnikovem namesti barokni kostel, morovy sloup a empirova radnice a take kamenne domy, jejichz zadni trakty se zdenymi stodolami plnily ulohu mestskych hradeb.

Zato se moc nedivejte na krabicove bytovky, ktere nam tady kazi dojem uz dvacet let, co jsme se v Kravarich jako mozna vubec prvni Prazaci zabydleli. Tehdy nam kolem plotu chodivali vzdycky vpodvecer mistni chovatele kraliku s nakladem travy a po silnici kazde sobotni odpoledne korzovaly matky s kocarky. Mely na sobe jakesi venkovske uniformy obdobi socialismu - teplaky, satove zastery, svetr a natacky na hlavach. To aby vecer zbavene natacek i potomku mohli zazarit na zabave v krimplenovych sateckach od domaci svadleny.

Meli jsme zde take mistniho blazna. Bydlil v dome, zaplnenem v prizemi starymi cihlami, na noc se pry sam poutal do retezu na ochranu pred zlymi duchy. Pres den se bezstarostne usmival na slunicko i dest, kdyz jezdil na kole za lecivymi bylinami; vypravelo se, ze pro lipovy kvet porazil vzrostlou lipu. Pak tady jako v kazde spravne vesnici byla i jedna majda-rajda, bujna krasavice, ktera po ctyricitce zemrela na cirrhosu jater ("zkamenely zlucnik", jak rikala) Doby se meni, z bytovek se nektere rodiny stehuji - pokud na to maji, do kamennych domu. Matek na silnici jezdi myslim mene, zato chodi v dzinach a kozenych bundach. Blazna vystehovali pri jakemsi komunistickem vyroci na druhy kraj vesnice. Kdyz ale chodim po nakupech nebo vencit vnoucata ci jejich pejska, potkavam hned blazny dva - bratry, asi dvacetilete, kteri dulezite vozi po silnici sem tam prazdnou karku nebo si hraji na policajty a legitimuji kolemjdouci. Kdo je momentalne mistni coura, nevim, protoze muj davny informator, zednik v duchodu, ktery zit v Hrabalove Kersku, mohl by se dostat do literatury, je uz take na pravde Bozi - snad tam tanci polky a valciky, jejichz kouzlu na stara kolena, kratce pred svou smrti, zacal znovu vasnive holdovat.

Kdyby se dozil dnesnich dnu, jiste by se sel podivat na striptyz, ktery zacal poradat majitel jedne z nasich novych hospod. Mame tady totiz tri, coz je mene nez za "zbozneho lidu nemeckeho", ale vic nez za socialismu, kdy bylo na namesti jen jedno nevlidne a usmourane Pohostinstvi. Pribyva take obchodu, i kdyz nektere z nich maji kratky zivot. Nevydarilo se cukrarce, zkrachoval - lidsky i podnikatelsky - manzelsky par zemedelskych inzenyru: ona mela maserstvi, on vyrabel rakve. Mame tu velkoobchod s uhlim, jehoz majitel si uz zarizuje kolikatou prodejnu - po buticich a drogerii nejnoveji "Vybaveni koupelen". Uz nekolik let funguje elektrikarska firma, zatimco vetesnik nyni prodava noviny a napoje. Kinokavarnu nahradila herna, kde byvaji mezi kulecniky verejne schuze zastupitelstva. Vlastnika zmenilo k dobremu nakupni stredisko, ale najemce koupaliste bude mit asi potize - nejenom kvuli destum, ale i kvuli trhlinam v betonovem dne bazenu; stejne tam v poslednich letech rostly rasy a choulostivejsi lide po koupani dostavali vyrazky.

Vim, ze si potrpite na ekologii: u nas totiz kvalitu zivotniho prostredi pravidelne proveruji capi. Hnizdi na vysokem komine za kostelem snad prave proto, ze na lukach u Bobriho potoka stale jeste nachazeji dostatek zab. Take u nas letaji netopyri a sneku je tolik, ze po destich je radno pohybovat se po cestach se znacnou davkou obezretnosti.

Ostatne obezretnejsi ted tady zacinaji byt vsichni. V dusledku osvety se uz u nas kralici nekrmi travou z prikopu, takze nam prikopy zarustaji plevelem vcetne bolsevniku. A pote, co bylo vykradeno nekolik domu, porizuji si lide krome psu i varovna osvetleni. Mistnimu Romovi, ktery mne uctive a pratelsky zdravi od doby, co se svym synem u nas hloubil prikop a co jsem mu privezla z Prahy kamase pro jeho churavejici manzelku, uz podvakrat kdosi hodil do okna kamen. Jeho soused se domniva, ze to byl pozdrav od pribuznych. Avsak prave ten kamen v romske sini i to vysvetleni nasvedcuji, ze ani Kravarum se nevyhybaji problemy cele spolecnosti a ze i v nich ziji lide dobri i mene dobri. K tomu jeste jeden priklad: ti dobri pestuji take u stareho kamenneho mostku travnicek kolem sochy Jana Nepomuckeho a za tmy ji osvetluji na pozdrav poutnikum, ti druzi sose svetce ukradli pozlacenou svatozar.

Kez bychom se, mila Jano, potkavali jen s temi dobrymi,

to Vam, panum redaktorum a ctenarum preje

PS 1: Pogratulujte za mne, prosim, panu senatorovi Pithartovi. Snad ho bude zajimat, ze 123 kravarskych obcanu volilo do senatu M. Coufala (CSSD), 32 dalo hlas F. Sedivemu (ODS), zbyvajicich 288 zustalo doma.

Jan Culík | Department | Home