To lze tvrdit jen se znacnou licenci. Ceska spolecnost se vyznacuje ledascim, ale dostatek zdraveho sebevedomi (nezamenujme je s holedbavosti) nema. Vaclav Klaus vsak dal - alespon jeji vyznacne casti - nadeji.

Na sklonku roku 1989 se na zdech prazskych ulic vyskytl napis: "Za Komarka bude koruna jako marka." Tato roztomila ilustrace Gellnerovy teze (Nova Pritomnost 3/1996), ze komunismus zlikvidovalo konzumni mysleni, chybuje pouze v oznaceni garanta kyzene zmeny: nestane se jim Valtr Komarek, ale - sebevedomy usmevavy chlapik Vaclav Klaus, ktery vi, jak na to. On to "zaridi", jak se domniva duse znacne casti lidu. - Toto je zdroj klausovskeho charismatu, posileneho pochlebnickou zurnalistikou (viz televizni film Igora Chauna Lecba Klausem).

Tim, co zrodilo Klause-ekonoma, byla uporna snaha vysvobodit ekonomii jakozto autonomni vedu ze smrticiho objeti ideologie. Tehdy (sedesata leta) to byl riskantni buditelsky cin, ktery rezonoval se zakladnim smerovanim Klausovy osobnosti. Neco z toho usili kdysi osameleho rvace pretrvava i nadale v pozmenene podobe. Vaclav Klaus nesnasi cokoli, co vnima jako porucnikovani, jako "vztyceny prst", jak rikava, at uz je tim mementem (neopravnene) ideologie, nebo (opravnene) filozoficky resp. eticky narok ci dejinny pohyb ubirajici se jinam, nez se sefovi ODS zamlouva, anebo nepohodlny partner dialogu. Toto vse je mu nemilou prekazkou, kterou je treba anulovat, znevazit, "shodit" (zde lze tusit zdroj toho, co je bezne znamo jako "Klausova arogance").

Tato nalehava potreba emancipovat sve Ja z podmanujicich vlivu a ovladnout teritorium vydava vitane plody: nemit v cele takoveho tahouna, zmitala by se ODS ve zmatcich. Jen si to predstavme: ve vykonne rade se to jen hemzi postavami neprilis vyraznymi, neprilis vyzralymi, ponekud svehlavymi, nikoli zcela nezavislymi atd. Bez dirigenta by to byl orchestr dosti rozladeny. Vaclav Klaus z nej vychoval zdatnou filharmonii (ci mozna dechovku). Z vlady ostatne skoro tez. Skoro. Obcas to tam zaskripe.

Suverenni ovladani vlastniho teritoria je vsak spojeno s vykony, jejichz ucinek uz neni tak blahodarny. Zatimco takovy Vladimir Dlouhy si s nikym mimo sve teritorium nezacina a radeji o nem nemluvi, Vaclav Klaus mu haze rukavici: potouchlym a beztak skryte levicackym intelektualum, filozofum a moralistum s jejich univerzalistickymi naroky, odborum, ktere jen obstruuji, cirkvim, tem spolkum pripominajicim turisty, regionalistum s jejich samospravnymi choutkami, jinym politickym stranam...

Problematickym plodem klausovskeho naturelu je i neschopnost strpet vedle sebe cloveka slibneho formatu, ale s odlisnym "paradigmatem", a snaha obklopovat se lidmi, s nimiz nejsou problemy. Klausova jesitnost je protivna, ale vem ji cert. Bohuzel je spojena i s marnivosti a malou schopnosti unest nezdar. Proto musi cesky premier sveho partnera nejprve znejistit nebo i ponizit, a teprve pak diskutuje. - Byt silnou osobnosti bez konkurence je hodnota nepochybne esteticka, muze vsak byt neprakticka: otazka pripadneho Klausova nastupnictvi muze byt pro ODS zavaznou krizi. A jeste neco: jedinec s komplexem grandiozity casto vyvolava v tech druhych pocit menecennosti, proto si snadno dela zavile nepratele. Bylo by mrzute, kdyby jimi meli byt clenove vykonne rady ODS, predaci jinych politickych stran, komisari EU ci vyznamni politikove jinych statu...

Tak ci onak, sef ODS je nejmarkantnejsi vudcovskou postavou nasi politicke sceny. Ze ze srovnani osudu postkomunistickych zemi vychazime zatim opticky nejlip, to je v neposledni rade i jeho zasluha. Jeho stoupenci i odpurci proto mohou najisto pocitat s tim, ze se mu dostane vyznacneho mista v ucebnicich dejepisu. Preziji-li ho, budou ho jedni glorifikovat, zatimco druzi mu nasadi psi hlavu. Neni vylouceno, ze ti uvazlivejsi oceni jeho prometheovskou iniciativu, ale budou se ptat, zda v kolejisti doby nepochybne zlomove zvolil tu spravnou trasu.

Petr Prihoda