Panuje takova predstava, ze nebyt Bile hory mohla byt nase demokracie starsi nez americka. Snad lze opravdu hovorit o jiste vrozene demokraticnosti ceske duse, zaroven se vsak na nas podepsaly rezimy, ktere demokraticke nebyly. Jak na tom dnes skutecne jsme, naznacuje Dr.Klicperova, ktera uzavira cyklus prispevku z lonskeho kongresu o eticko-psychologickych problemech soudobe spolecnosti. (red)

Nevinna panna, bila barva, sochy v Kuksu se nam dnes vybavuji se slovem ctnost. Kam se podel obsah klasickeho pojmu virtus, ktery ztotoznoval ctnost s muznosti a uslechtilou silou spise nez zranitelnosti? I nase jazykova moudrost spojuje ctnost s pasivnim kalkulem ("z nouze ctnost").

K zakladnim ctnostem antickeho Recka patrily prozretelnost, statecnost, spravedlnost a umerenost. Krestanska etika je obohatila o viru, nadeji a lasku. Renesance prispela zduraznenim dustojnosti cloveka, Machiavelli pridal pragmatismus. Pojem ctnosti obcanskych rozvinul mj. Hobbes, ale zajem o ne vzrostl zejmena vlivem americke a francouzske revoluce. V nasem stoleti se touto tematikou podrobneji zabyvali napr. E. H. Erikson, M. Ossovska, E. Shils, K. Ausspitzova, i u nas byly vydany Banfieldovy Obcanske ctnosti (1995).

Co nabizi pojem obcanskych ctnosti soucasne spolecnosti, kterou jedni nazyvaji "postmoralistni" (Lipovetsky 1994) a druzi se cini, aby se ji skutecne stala, varujice pred "moralnim terorismem" (Belohradsky 1994)?

- Obcanske ctnosti (jako drive kodex rytire) vytycuji idealni normu chovani. Jejich podpora (zejmena v mediich) navozuje moralni klima a prispiva k obcanske kulture.

- Soustredovani na ctnosti je konkretnejsi nez zamereni na hodnoty a usnadnuje spojeni s psychologii a pedagogikou.

- Koncept obcanskych ctnosti je v souladu s liberalni spolecnosti uzkostlive se vyhybajici stanoveni povinnosti. Pomaha napravit nerovnovahu mezi "prebujelymi" pravy a nedosatkem odpovednosti, ktera vznikla v nahle se osvobodivsich spolecnostech. Obcanske ctnosti se projevuji v mezilidskych vztazich (slusnost) i ve zprostredkovanych stycich (obcanska kultura).

Chceme vubec byt obcany? Reprezentativni odpoved na to, zda si prejeme paternalisticky dohled nebo svepravnost poskytuji kazde volby. Cesi, ponechani bez vnejsich politickych tlaku, historicky jevili tendenci k demokracii. I v soucasnosti se Ceska republika podoba poloostrovu na postkomunistickem pobrezi. Ucast ve volbach byva vysoka (i s prihlednutim k setrvacnosti z totalitnich 100%). Teziste obcanskych politickych preferenci je zretelne posunuto napravo od politickeho stredu (Eurobarometr 1995), coz rovnez dava odpoved na to, jak lide preferuji obcanske svobody. Nicmene, o urovni posttotalitni nostalgie svedci vysledky pruzkumu STEM (Tucek 1995): na otazku, zda se celkove lepe zilo pred rokem 1989 nebo v soucasnosti, dalo prednost predrevolucni dobe 47.6%(!)dotazanych, nejcasteji slo o starsi generaci a o delniky.

Na politickou kulturu se zamerila studie, ve ktere mezinarodni tym zkoumal studenty ctyr narodu (Feierabend a kol. 1995). Hypoteticky post-totalitni syndrom se u ceskeho vzorku nepotvrdil. Naopak, vetsina ceskych studentu se spolu s Americany podilela na hlavnim faktoru "participativni, loajalni obcanske kultury". (Dluzno ovsem rici, ze Americane byli silnejsi v participativni slozce a Cesi v loajalite.)

Vernost Cechu demokratickym politikum se projevovala ve zlomovych obdobich nasich modernich dejin a potvrzuji ji i nadale pruzkumy verejneho mineni. Na rozdil od jinych narodu hodnotilo 90%(!) Cechu po revoluci zvolene vudce za cestne a uprimne a stejni respondenti prohlasili legitimitu rozhodnuti vlady o zavaznych otazkach za temer rovnou referendu (Penn a Schoen 1990)! I dnes vyjadruje vetsina dotazanych stabilni duveru deseti prednim politikum, presidentovi veri pres 75% (IVVM 1996), coz je rovnez svetovy unikat.

Hure na tom asi jsme se sebeduverou. Prisna vychova i kruta historie se projevily na osobnim i narodnim sebevedomi. Cesi jako by se vyznacovali "hyponacionalismem" (prisuzuji svemu narodu spise zaporne vlastnosti, maji sklon se za svuj narod stydet) ci pouze "defensivnim patriotismem", ktery se vzpina az jako reakce na ohrozeni zeme ci vlajky. I v osobni sebeduvere a vire v ucinek vlastnich cinu jsme nejisti a trpivame presvedcenim, ze co se nam deje, je dusledkem okolnosti mimo nas vliv. To bylo dolozeno i na nasich podnikatelich (Trompenaars 1994).

Je nesnadne odhadnout uroven proziravosti a obcanskeho usudku. Zda se, ze jsme dobre informovani o "vysoke politice" a nedelame spatna rozhodnuti. Nase "obcanska gramotnost" a kompetentnost se vsak zda byt nizsi, kdyz jde o politiku mistni, spotrebitelske jednani a zdravotni chovani. Jako bychom jen obtizne prekonavali syndrom "naucene bezmocnosti".

Pomerna trpelivost pri snaseni transformacnich obtizi zrejme neni projevem uvedene bezmocnosti, ale spise dusledkem zraleho usudku a sebeovladani pri nizke urovni relativni deprivace (Rehakova a Vlachova 1995) a pri vidine rostouci prosperity. Navic vysoka cast populace prokazala podnikavost (tj. tvoriveho ducha spojeneho s odvahou a nezavislosti). I kdyz statecnost neni hlavni charakteristikou Cechu (k svrzeni totality se ji nedostavalo), k oziveni zivnostenstvi stacila. S podnikavosti souvisi i pracovni moralka - narod se rozdelil na Svejky a workaholiky. V pokusu o obecnejsi porovnani jsme ale zjistili, ze nasi vysoko- i stredoskolsti studenti zdaleka nedosahuji priznavane mimoskolni pracovitosti studentu americkych (Klicperova a kol. 1996). Ochota k dobrovolne sluzbe je u nas nizka a kazdy, kdo provadi nejakou cinnost bezplatne, se vystavuje podezreni sveho okoli o skutecnych motivacich.

Jake jsou mezilidske vztahy? 300 procentni narust kriminality ve trech porevolucnich letech byl sokem. Zlocinnost je trvale vnimana jako nejvetsi problem spolecnosti. Vetsina lidi si ale stezuje i na obecne mezilidske vztahy, na nedostatek slusnosti a na hrubost.

Pozoruhodne je chapani spravedlnosti a rovnosti. Vlivem totalitnich ideologii prevladlo jeji socialni chapani nad obcanskym. O tom svedci i vysledky STEMu (1995): 76% lidi uznava, ze ve srovnani s rokem 1988 ma vice svobody a 81% vetsi moznost seberealizace; vzrostla pry vsak nerovnost mezi lidmi (94.5%).

Cesi jsou pomerne tolerantni napr. k nabozenskym rozdilum, homosexualite i cizincum, nemaji tendenci k vytvareni "obrazu nepritele". Vuci narodnostnim mensinam ma ovsem nase tolerance ponekud selektivni charakter. Zatimco vuci Slovakum a Zidum prevladaji sympatie, postoj vuci Romum je spise negativni. (V souladu s liberalnim pojetim spravedlnosti sice 60% respondentu pruzkumu IVVM (1996) uvedlo, ze pristup k Romum by mel byt stejny jako k jinym obcanum, 37% procent vsak pozaduje, aby pristup k Romum byl prisnejsi.)

V Cechach vsak panuje i vyssi tolerance k podvodum, nez v zemich, se kterymi se chceme srovnavat. Napr. cesti studenti souhlasi vice nez americti s tvrzenim "Nekdy je lepe zalhat, kdyz je pravda prilis spatna" (ostatne i v nasi medicine toto pravidlo preziva). Cesi take uvadeji rozpacite stanovisko k otazce "Je nemoralni podvadet ve skole" a spise nez americti studenti jsou cynicti vuci rceni "S poctivosti nejdal dojdes." Jak to kdysi vyjadrila Jirankova karikatura, "V Cechach kradou i slusny lidi."

Nevynikame duverou ke svym bliznim, schopnosti vytvaret zajmove asociace (s vyjimkou sdruzeni nalehave sebeobranneho typu, kterym se v zahranici rika "NIMBY - not in my back yard" - napr. kdyz se jedna o prelozkach dalnic ci domova duchodcu). Konstruktivni podil obyvatel na tvorbe "komunity" anebo "sousedske" spolupraci pri prevenci kriminality se objevuje zridka, obcane neznaji ani jmena svych poslancu.

Ve srovnani se sousednimi post-komunistickymi zememi (zejm. Polskem a Madarskem), ale i s Americany, vykazuji Cesi vyrazne nizsi uroven politickeho odcizeni a naopak daleko vyssi miru optimismu a nadeje. Duvera k rezimu i vlade se promita i do pozitivni vize budoucnosti a ta samotna muze mit pozitivni vliv - jako proroctvi, jez samo sebe splni.

Strucne receno - pokud muzeme mluvit o "post-totalitnim syndromu", projevuje se snad nejvic v:

a) "naucene bezmocnosti" (pro znacnou cast obyvatel je pohodlne odmitat vlastni odpovednost a zit v zavislosti na statu jako zdroji socialnich jistot),

b) specificke post-totalitni moralce (majetkove rovnostarstvi, vysoka tolerance vuci podvodum, lzim a hrubosti),

c) absenci spolecenske spoluzodpovednosti.

Naopak, za nejdulezitejsi obcanske ctnosti soucasnych Cechu lze povazovat kombinaci demokratickeho presvedceni, proziravosti ve volbach a duvery k demokratickym politikum. I kdyz Cesi asi nejsou disponovani k revolucim, mohou byt (lepe nez jine narody) nadani schopnosti rozvazne a trpelive transformace sve zeme a priblizovani se k demokratickemu idealu.

Jan Culík | Department | Home