pisu "primo odtud" z Korycan pravem nikoli rodaka, nybrz pristiho neboztika, da-li Buh. Ano, tady chci dozit, umrit a byt pochovany. Jsou odtud predkove me zeny, ale hlavne tu je more bukovych lesu a vsechno mozne: hradni ruina (Cimburk), keltske oppidum, tabor rimske legie. Nemecky se Chribum rikalo Marsgebirge, latinsky tudiz, dovozuji, Montes Martis. A vsude kolem - rise Velkomoravska.

Vrsek Hory sv. Klimenta hory je tezko pristupny, presto jsou tam zaklady velkeho zdeneho kostela. Muselo to byt neco duleziteho. Nedivil bych se, kdyby "Proglas" byl napsan prave tam. - Kdyz se jednou Ludvik Nemec vypravil proti Rostislavovi, narazil na pevnost nevyslovnou, fortex ineffabilis, a od boje upustil. Neni jasno, kde to bylo. Devin? Mikulcicke Valy? Slychal jsem, ze - prave tady. Ano, cele Chriby pry byly jednou obrovskou pevnosti, Veligradem! To se mi moc libi. V lesich nachazim divne utvary, mozna zbytky davnych opevneni. A jeste neco jsem slysel. Divate-li se nasim smerem od Hradiste, vidite krivku Chribskych hor v jednom miste dramaticky zvlnenou. To je Holy kopec, Buchlov a Barborka. Pry trojvrsi pod dvouramennym krizem, emblemem Velke Moravy.

Nad Korycany probiha izoglosa a za ni je dedina Mouchnice. Tady rikaji "Muchnice", ale mouchnicti rikaji "Mochnice". Tady je Slovacko, tam Hana. Taky tudy vede severni hranice rozsireni krasnych motylu, co jsou doma ve Stredomori a v Uherske nizine. Blisice, mistni cast, jsou typicka vinarska dedina, pak ale vykaceli les, co je chranil od severu, vinecku se prestalo darit a jeho severni hranice ustoupila ke Kyjovu, skoda.

Pred sto lety tu pan Thonet postavil fabriku na ohybany nabytek. Fabrika zmenila srdce i mysl. Cymbalovku vytlacila dechovka, kterou nesnasim. A zmizel kroj. Hradistsky, kyjovsky, tupesky se zachoval, korycansky ne, ani ti nejstarsi nevedi, jak vypadal. Ja ano: cerny se sporym ornamentem. - S fabrikou sem proniklo uceni o tridnim boji, taky narodovectvi a Sokol (zdejsi honorace). Moravsti proletari byli uvedomeli nikoli narodne, ale tridne, proto se po prevratu 1918 stavali komunisty. Mytus "katolicke Moravy" veci zjednodusuje, tady byvala komunita farni, proletarska, narodovecka a zidovska. Zidy nacisti vyhubili, zbyl jen zpustly hrbitov. Po unoru se narodovci skryli, pribylo komunistu a hloucek kolem kostela se ztencil. Za bolsevika nas chodilo na nedelni msi asi sto dvacet, dnes je to stejne.

Volby 1992 tu dopadly takto: nejvic komuniste (22%), pak "Moravane" (18), ODS (15), lidovci (10), LSU (8). Letosni poradi: Zeman (23), Grebenicek (21), Klaus (19), Lux (12), Sladek (8), Moravane (4). - Mistni organizaci tu ma jen KSCM a KDU. Velky politicky boj, prelozeny do mistnich pomeru, probiha mezi nimi. Je ziveny vzpominkami: po unoru tu tri komuniste uskrtili pana farare Theimera, lide je znali, ale dukazy nebyly. Vsichni uz jsou na pravde Bozi, kde maji co vysvetlovat.

Velky politicky boj se tu ale moc nevede, dulezitejsi je ten maly. Spolecnym protivnikem je rozpocet, spolecnou starosti prutah, obchvat, cisticka atd. Hadky o to, co driv, kde na to vzit a komu to zadat. Starosti jsou i s fabrikou. Ztratila sovetska odbytiste, kam vozila drevotriskovy nabytek, tady by pry takovy smejd nikdo nekoupil. Kdyz jsem slouzil u premiera (co je ted sefredaktorem), potkal jsem ve Vidni na recepci Thoneta-prapravnuka. "Tak co, vezmete si Korycany?" - ptam se. Pry ani napad; Bystrici pod Hostynem by bral, Korycany ne, s drevotriskou je konec. Fabrika mezitim chyta druhy dech, musi ale hledat trhy, racionalizovat, a to zavani propoustenim. Je to tady nejvetsi zamestnavatel, uceni o tridnim boji hned tak nevyhasne.

Po listopadu pribyly tri hospody a herna. Vsechny slovacke i prilehle slovenske okresy zachvatila (1991) hra zvana "Letadlo". Mladi odtud odchazeji, a pokud ne, jsou skoro denne v hospode, rezou pivo rumem a zehraji. S Prokopem, co je dnes starostou (KDU), jsme o tom mluvili uz pred listopadem. Ptal jsem se, je-li mozna obnova pospolitosti obce. Byl strucny: "To by musela prestat televize." Nejvic se tu cte Blesk a Spigl.

Az pretnu spoje s prazskym denim, budu se starat o barak, chodit po lesich, mozna i po doktorech, coz bych nerad. Kdyby duchod na pivo a vinko nestacil, Prokop rikal, ze bych jim mohl vypomoci se Zpravodajem. V lesich budu meditovat a hravat na fletnu. Jednou za noci jsem tak prekazil mistnimu fortovi cekani na jelena, nadal mi straslive, uplne jako fort.

Nerad bych tu ovdovel ci pomalu zdechal v kyjovskem spitale nebo dokonce v kromerizskem blazinci, Pane Boze, ty prece vis, ze bych dusi vypustil nejradeji pod Metodejovou kazatelnou u studanky, co se jmenuje U pani misy. "Pani" neznamena damu, ale "panske".

Se mistnimi vychazim dobre, coz tady znamena usmevne. Nejlip s temi, co berou viru vazne bez postbarokni pozy, tenucky vyhonek susilovsko-stojanovske tradice. V lete 1990 se me vycitave ptali: "Co ste to v tej Praze vyvedli s tym nasim Jozku?" - a mysleli pana Bartoncika. Vysvetloval jsem. S komunisty jsme se v predlistopadu mijeli. Reditel skoly soudruh J. postaval o nedelich a zjistoval, kdo jde na msi. Pak me praskl v Praze, ze tu mame volny barak.

Zapomnel jsem napsat, ze zdejsi kraj povstal tretihornim vrasnenim. Jeho profil ma dynamiku pripominajici valasska a slovenska horstva, ovsem v malem. Na Moravanskych lukach kvetou vstavace, vitod, a na Barchanci je uprostred vysokeho lesa ukryt opravdovy a dosud zdravy jilm! Chov vysoke ozivili stadem karpatskeho jelena, nekdy je potkavam. Je tu zkratka zivo, provoz.

Ahoj, preju dopisy "primo odnekud" nejen "od Prahy".

Petr Prihoda

Jan Culík | Department | Home