Ad:Etika ekonomie, 7/96

Je-li lidska etika - jak tvrdi soucasni sociobiologove - geneticky zafixovanou zkusenosti stovek generaci nasich hominidnich predku, je jeji zamerne opomenuti v teoriich predstavitelu friedmanovskeho proudu tzv. ekonomicke vedy jen vyrazem jejich ekonomicke i mimoekonomicke nevzdelanosti. Je-li pak nabozenstvi, nasemu zivocisnemu druhu z neznamych duvodu zrejme imanentni, jen kultivovanou premenou davneho, lidstvu jakoby vrozeneho samanismu, mel by ji byt i americky protestantismus, na jehoz etice (Clovece, pricin se, a Buh se Ti jeste na tomto svete odmeni), vyrostl soudoby kapitalismus.

Tvrzeni, ze na trhu ideji, hodnot a statku se schazeji jednotlivci, sledujici sve individualni sobecke zajmy, neni jen v rozporu se zjistenou skutecnosti, ale i s publikovanymi korekcemi sameho Adama Smithe "vnitrnim moralnim sebeomezenim". (..) Rozpor mezi altruismem, vyvojove overenym mocnym pozitivnim genetickym faktorem, a geneticky retardacnim individualismem a sobectvim je zasadni, a jeho reseni je mozne jen poznanim a pokornou aplikaci prirodnich zakonu.

Autor (Lubomir Mlcoch) nas seznamuje s faktem, ze moderni ekonomicka veda pry vybudovala elegantni matematicky aparat, srovnatelny s vedami prirodnimi. Je pry dokonce schopna formulovat "zakladni vetu ekonomie blahobytu", kde lidske stesti je spojitou funkci konzumu a hromadeni bohatstvi. Prani techto "ekonomu" (je tato moderni ekonomie jeste veda?) je otcem myslenky, kterou nam chteji vnutit. Za toto stesti, predkladane mi nasimi i cizimi fundamentalisty trzni ekonomie a liberalismu, pekne dekuji. Za tech nekolik set roku, kdy maji dik sve politicke moci moznost prevadet sve scestne teorie do praxe, dokazali nejen poplest hlavy milionum lidi, jednajicim proti svym zajmum, ale dokazali i zpustosit valnou cast zive i nezive prirody. Clovek by cekal, ze se aspon ti inteligentnejsi nebo pragmatictejsi z nich nad tristnimi fakty zamysli: omyl - trvaji (i u nas) tvrdosijne na svem.

Obavam se, ze hledat v nasem postsocialistickem kapitalismu s profesorem Belohradskym nejake "moralne kulturni zakotveni" jeho instituci bude marne. Na rozdil od autora cele state soudim, ze konzumni, individualisticky a proklamativne sobecky kapitalismus nasi doby je se skutecnou etikou neslucitelny, protoze pres "elegantni matematicky aparat" je jeho ekonomicke vysvetleni nevedecke.

Jan Culík | Department | Home