Na Jacksonove koncertu nebyli jen silejici Michaelovi vyznavaci, ale take mnohem strizlivejsi "obchodnici", kteri sem prisli proto, aby na silenstvi tech druhych neco trhli. Jeden takovy prodavac " michealovskych" tricek, ktery Jacksona neposloucha a pohybuje se v uplne jine subkulture (rekneme "nezavisle"), mne vykladal nasledujici HIStorku, myslim ze dost ilustrativni:

Nekdy ke konci koncertu melo osazenstvo jeho stanku uz plne kapsy Kc i DM (cena tricek a mikin se vysplhala do nehoraznych vysin) a taky patricne upito, protoze "tam byla takova zima a takova kapela, ze to bez rumu prezit neslo". A tak prisel cas na velkoryse gesto: kdyz se u stanku objevil fanousek, dlouhym cekanim a zimou zvlast zdecimovany, byla mu nabidnuta lahev rumu. Na chvili se zdalo, ze zavladne smireni mezi obema tabory, ale pak to prislo natvrdo:"Takovyhle shity Michael nema rad." Particka samozrejme spustila nehorazny rehot a kluk se urazene odsoural. A prikop mezi temi a temi byl zas o kus hlubsi.

Pokud chceme hodnotit Jacksona jako instituci, meli bychom si tenhle jeho "foglarovsky" rozmer dobre uvedomit. Krale popu poslouchaji "hodni hosi a divky", nebot je vede k tomu, aby nekourili, nepili, nefetovali. A nejen to: Jackson chce prece "vylecit svet" (Heal the World), zbavit ho valek, utrpeni (proc ale ta uniforma a nabojnicovy pas?), zachranit ho pred ekologickou katastrofou. Nemyslim to ironicky, je dost pravdepodobne, ze jeho Earthsong, jakkoli je to naivnoucky kyc, udela pro ekologicke vedomi teenageru tisickrat vic, nez dlouho pripravovane a drahe kampane ekologickych organizaci. Stejne tak si lze tezko predstavit efektivnejsi a masovejsi vychovu k etnicke toleranci, nez je pisnicka Black or White.

Kladu si otazku, cim to je, ze Jacksonova hudba, ktera me osobne nejenze neoslovuje, nepovznasi, ale primo odosobnuje, muze jinemu naopak predat pozitivni sdeleni? A je to sdeleni opravdu veskrze pozitivni? Anebo je to jen slupka, pod kterou se stejne jako pod zpevakovou plastikou skryva...Co vlastne?

Ja to porad ten staronovy problem. Zdali i spatne umeni muze poslouzit dobre veci, a zda naopak ucinek velkeho umeni neni casto znicujici. A ma se o nej vubec starat, je-li opravdu velke? Nevim. Vezmeme treba Lou Reeda a jeho Velvet Underground, to jsou lide, kterym hluboce rozumim, zejmena kdyz je porovnam s onou namejkapovanou troskou. Jejich pisnicka Heroin ma strasnou silu, ale na druhe strane urcite prispela k tomu, ze se tahle droga v sedmdesatych letech kultovni. Tehnhle druh zavislosti u Jacksona nehorzi, jenze zase mu stavime sochy. A jake!

Jan Culík | Department | Home