Redakci, autory a verime, ze i ctenare Nove Pritomnosti zajimaly a vzdycky budou zajimat problemy, ktere v tomto preplnenem svete vznikaji z toho, ze jsme lide ruzni a ze se cim dal tim vice promichavame. V tomto cisle jsme shrnuli nekolik prispevku, ktere kolem tohoto tematu krouzi. Abychom si sami udelali jasno, pokusili jsme se dohodnout se na vyznamu pojmu, ktera jsou v teto souvislosti nejfrekventovanejsi. Doufame, ze poslouzi i nasim ctenarum.

Solidni remeslnik se pozna podle toho, ze predevsim udrzuje v poradku sve nastroje: pro nas jsou to slova. Tady jsou: srovnana, nabrousena a serizena tak, jak to zatim umime. Myslet s nimi uz budeme muset kazdy vlastni hlavou.

(red.)

Affirmative Action "afirmuje", cili dodatecne jaksi stvrzuje platnost nejake vize, zde vize rovnopravnosti lidi bez ohledu na jejich puvod, pohlavi, sexualni orientaci atd. Je to program americke vlady (a primo ustavni princip v Kanade), ktery od 60. let zvyhodnuje prislusniky mensin, zejmena rasovych, v pristupu ke vzdelani, statni sluzbe atd. Ma vyvazovat jejich spolecenske handicapovani (tzv. "strukturalni", historicky danou nerovnost), proto tez pozitivni cili obracena diskriminace. Protoze znamena zmenu v chapani prav jednotlivce, je stale predmetem ostre polemiky. Pokusy zavest prime rasove kvoty Nejvyssi soud prohlasil za protiustavni.

Apartheid, doslova "oddelenost", nazev jihoafricke vladni doktriny, zavedene 1948, ktera rozdelila obyvatelstvo do ctyr skupin (belosi, cernosi, misenci a Asijci) a kazde z nich prisoudila rozdilna prava. Uzakonila take oddelene bydleni, verejnou dopravu, skolstvi a ucast na politickem rozhodovani vyhradila pouze belochum. Zrusena 1991 pod tlakem mezinarodni verejnosti, ale i z ekonomickych duvodu.

akulturace, priklon k urcite kulture, proces, pri kterem jednotlivec nebo skupina nabyvaji primym stykem kulturnich vlastnosti jinych jednotlivcu nebo skupin. Je to jednostranny proces, pri kterem jedna skupina vlastne pohlcuje druhou (blizkym terminem je asimilace, pri niz vsak homogennost muze vznikat promenami oboyu kultur).

asimilace (z lat. pripodobneni), uplne splyvani pristehovalcu s dominantni kulturou statu. Asimilovany obcan prijima jazyk i hodnoty vetsinove spolecnosti, od niz se prestava lisit. Obvykle jen jmeno naznacuje jeho puvod. Vetsinova spolecnost byva vsak take obohacena jednotlivymi prvky kultury prichozich, i kdyz zpravidla nikoli symetricky - napr. recepce cernosskeho jazzu belosskou kulturou v Americe. Asimilace je tedy oboustranny proces, kterym vznika neco, co tu puvodne nebylo.

autonomie (z rec. doslovne svezakonnost), ziti (statu, regionu, skupin a mensin, instituci, ale i jednotlivce), ktere se ridi vlastnimi pravidly - zakony, tedy vlastne samosprava. Svoboda se tu uskutecnuje jako poslusnost takovymto pravidlum. Autonomie je vzdycky veci miry, totiz miry nezavislosti na normotvorbe vyssiho nebo vyssich celku.

autonomie kulturni je uznani svebytnosti mensiny tim, ze si sama muze spravovat sve skolstvi, ma sve kulturni instituce, tisk, divadla atd. Tyka se prave jen prislusniku mensin, a to nekdy i bez ohledu na uzemi, na kterem prevazne ziji. Muze byt ovsem i krokem na ceste k pozadavku autonomie politicke (uzemni), jako byla v Cechach po roce 1867.

autonomie politicka (administrativni) se tyka vsech, kteri ziji na urcitem uzemi, bez ohledu na to, zda jsou ci nejsou prislusniky (zpravidla narodnostni) mensiny. Tento zpusob ochrany mensiny muze vest k diskriminaci nove vznikle mensiny (dnes napr. se urciti lide na Slovensku obavaji, ze event. administrativni autonomie Madaru na jiznim Slovensku povede k diskriminaci tamnich - mensinovych - Slovaku).

diskriminace je tendence znevyhodnovat cele mensinove skupiny, a navic jednat s jejich jednotlivymi prislusniky, jako by byli vsichni stejni ("Rom je Rom, i kdyby byl profesorem"). Diskriminuji, kdyz se ke vsem clenum skupiny chovam stejne bez ohledu na jejich individualni kvality, pricemz toto chovani je v rozporu s prijatymi dominantnimi meritky (uplatnovani "dvojiho metru").

diverzita (z lat. ruznost, rozmanitost), prosty fakt jazykove ci kulturni odlisnosti znamena pro mensinu jiste prirozene nevyhody. Vetsinova spolecnost ji muze odmitat a vyzadovat asimilaci, muze vsak take nahlednout vyhody takove rozmanitosti. Zastanci takto pozitivne chapane diverzity ci multikulturality se casto odvolavaji na ekologicke argumenty: kazdy zivy druh znamena alternativni zpusob zivota, a vcelku tedy jakousi pojistku pri necekanych zmenach prostredi, katastrofach atd. Podobne i kazda subkultura se svymi specifickymi hodnotami, predstavami a zvyky.

federace je stat slozeny z casti, ktere maji nejen vykonnou, soudni, ale i ustavne zarucenou zakonodarnou moc. Na rozdil od federace je v unitarnim state mira nezavisle moci delegovana ci odvozovana z centralniho zakonodarneho sboru na mistni zakonodarny sbor. Federacemi jsou dnes USA, Australie, Kanada, Nemecko, Rakousko a Belgie. Federativni usporadani se zpravidla neosvedcuje jako prostredek reseni narodnostni otazky (ackoli se leckde verilo, ze prave k tomu byla vynalezena) - napr. v USA je federalni system soucasti systemu delby moci, v tomto pripade vertikalni delby moci.

identita - mozna centralni pojem, o identitach "to cele je". Ma individualni i kolektivni dimenzi, mezi nimiz panuje napeti. Identita je: 1. to jedinecne a nezamenitelne na kazdem cloveku-jednotlivci, co ho lisi od ostatnich; 2. naopak jeho pocit prislusnosti k urcite skupine lidi, to, co ho spojuje s jejimi cleny a odlisuje od jejich ne-clenu. Identita jednotlivce je obvykle souhrnem ci hierarchickym usporadanim vetsiho ci mensiho poctu skupinovych identit (plus neco navic). V idealnim pripade pripomina huste letokruhy: identifikuji se s moji rodinou, obci, krajem, narodem, vlasti, kulturnim okruhem... U kazdeho cloveka by vsak skupinova identita mela byt podrazena te individualni. Pokud tomu tak neni, rodi se extremista. integrace (z lat. integer, celistvy, uplny) je zacleneni ci zapojeni do vetsiho spolecenskeho celku, pri nemz se vsak vlastni identita a odlisnost neztraci. Integrovany je jedinec ci skupina, ktera se svobodne podili na zivote cele spolecnosti, sdileji stejne moznosti, maji stejny pristup k verejnym institucim a privilegiim, zkratka citi se v ni doma. Integrace je "stav", zatimco desegregace je proces zmen uvnitr spolecnosti, behem kterych se redukuje stupen segregace (viz segregace).

kolektivni prava jsou prava nikoli obcanu jako takovych, nybrz jako prislusniku mensin ci jinych skupin. Tak napr. pravo narodnostni mensiny na uzivani vlastniho jazyka (a to i ve skole a v urednim styku) se v Evrope bezne uznava, i kdyz je podmineno velikosti mensiny. Kolektivni prava vsak pusobi velike potize proto, ze neni jasne, kdo se jich muze domahat: neni-li mensina politicky organizovana, neni ani jasne, kdo za ni legitimne mluvi, a ma tedy povereni se prislusnych prav domahat.

konfederace je spolek statu, jejich pomerne volne spojeni, pri kterem tyto staty nektere sve pravomoci (zpravidla zahranicni politiku, obranu, finance) sveruji spolecnym organum konfederace. Zakony organu konfederace nezavazuji obcany jednotlivych statu primo (viz federace). Konfederativnimu usporadani se dnes blizi spolecenstvi statu Evropske Unie, ktera je vsak kombinaci prvku federalismu a konfederalismu.

kosmopolita je clovek, ktery odmita narod a stat jako zprostredkovani mezi sebou a lidstvem, a citi se tedy pouze obcanem sveta. Potiz je v tom, kde a v jakem jazyce jim chce a muze byt: bydlet, platit dane, volit, posilat deti do skoly atd.

melting pot, doslova tavici tyglik, oblibena metafora pro obcanskou asimilaci pristehovalcu v USA: lide z ruznych kultur a narodu se zde pretavovali v Americany. To platilo pro pristehovalce z Evropy, kdezto cernosske obyvatelstvo se asimilovalo jen z mensi casti. Cernosske hnuti a hromadna imigrace z jinych kulturnich okruhu ("Latinska Amerika, Dalny Vychod) tento proces od 60. let brzdi a ohrozuje.

mensina, resp. minorita je sebe-vedoma skupina lidi, ktera ma osobite fyzicke nebo kulturni rysy, netesici se prilisne vaznosti u prevladajici slozky spolecnosti. Jeji clenove (clenstvi se zpravidla "dedi") sdileji jeji znaky a spolu s nimi i nevyhody, ktere z nich vyplyvaji. S mensinou zachazeji ostatni prislusnici spolecnosti casto odlisne a nerovne a ta se proto povazuje za objekt kolektivni diskriminace.

mensiny narodnostni jsou vsechny etnicke a narodnostni skupiny ci zlomky narodu, ktere v ramci daneho statniho utvaru nemaji vlastni formu statnosti, a pritom se vyznacuji silnym pocitem etnicke ci skupinove odlisnosti a usiluji o jeji zachovani. Ten se projevuje snahou uchovat jazyk, tradice, viru atd. a tyto odlisnosti v rozlicnych formach take demonstrovat. Muze jit tedy o vsechny typy etnickych spolecenstvi s vyjimkou statnich narodu na "vlastnim" teritoriu, tedy jak o "mala" etnika nedisponujici vlastnim narodnim statem, tak i o casti "velkych" statnich narodu, sidlici na uzemi jineho statniho celku.

multikulturalismus je postoj, resp, hnute, ktere priznava i druhym kulturam jejich hodnotu a pravo na existenci. Casto zduraznuje, ze kulturni rozmanitost je obohacenim spolecnosti (viz diverzita). Tvrzeni, ze vsechny kultury maji stejnou hodnotu je vsak tezko rozhodnutelne a vede i k absurdnim dusledkum (napr. pozadavek stejne velikeho prostoru ve vyuce dejepisu).

Multirasova spolecnost neprosazuje nadrazenost jedne rasy nad druhou nebo nad druhymi, neuznava vsak rovnost mezi kulturami, ktere rasy zpravidla predstavuji: typicky evropocentricky postoj pripousti, ze ras je mnoho, ale kultura je jen jedna, ta nase, zapadni krestanska a racionalni. Souziti ras a z nej vyplyvajici rozdilnost zivotnich stylu jsou tedy v multirasove spolecnopsti kompenzovany kulturni jednotou (multikulturni spolecnost nadrazenost jedne kultury bud rovnou popira, nebo alespon relativizuje).

narod je velke kulturni spolecenstvi, spojene obvykle jazykem, souvislym uzemim a spolecnou historii, a vzdycky pak kolektivnim sebe-vedomim (narod, ktery o sobe, o sve narodni odlisnosti "nevi", byva oznacovan jako etnikum). V anglosaske a francouzske tradici k tomuto vymeru naroda neodmyslitelne patri jeste to, ze se mu podarilo vytvorit vice mene samostatny stat. Proto v teto tradici znamena narod proste spolecnost urciteho statu (politicky narod, body social). Preklad slova nation pak pusobi znacne potize a zmatky, take proto, ze ve stredoevropske tradici se do neho nepocitaji narodnostni mensiny. V anglictine a francouzstine adjektivum narodni znamena vesmes statni, v USA pak "federalni". A nas narod treba pro jistotu prekladat do anglictiny jako nation in etnical sense.

narodni stat je stat, ve kterem je jeden narod prohlasen za hlavni, statotvorny (totez pak plati i o jazyce tohoto naroda, ktery byva tak ci onak preferovan). Muze pritom jit o stat, ve kterem ziji jen prislusnici tohoto jednoho naroda (a pocet prislusniku ostatnich narodu nehraje vetsi roli, coz je pripad Ceske republiky). Muze vsak jit take o stat, ve kterem ziji i prislusnici jinych narodu a narodnosti v poctu nikoli zanedbatelnem (pripad dnesni Slovenske republiky, ale i predvalecneho Ceskoslovenska, ve kterem byl statotvornym narodem autoritativne prohlasen narod (navic neexistujici), totiz narod ceskoslovensky). Konecne se za narodni stat poklada i stat zapadoevropsky, kde (s jedinou vyjimkou Svycarska) hlavni narod a narodnostni mensiny jiz pred staletimi vice mene splynuly do jedne statni spolecnosti, spolecnosti obcanu, do "politickeho naroda". Stredoevropanum bohuzel slo - a leckdy jeste jde - v dusledku jejich zpozdeni o neco jineho: o to, aby prave jen jeden narod byl ve state pokladan za hlavni, statotvorny.

narodnostni stat oficialne uznava, ze zadny narod z tech, jejichz prislusnici jej tvori, neni ¯hlavni®, ba ani prvni mezi prvnimi. Nezbyva nez zalozit takovy stat na obcanstvi.

narodnost 1.prislusnost obcana k jiste narodnostni (jazykove, kulturni, nabozenske) skupine; 2. takova skupina sama, pokud nema vlastni statni organizaci; 3. anglicke a francouzske nationality (-ite) znamena proste obcanstvi statu.

obcansky princip jako zakladni organizujici princip vystavby a fungovani statu znamena, ze v jeho ustave, pravnim radu, oficialnich dokumentech a symbolech se nebere zretel na narodnostni prislusnost jeho obyvatel. Jen obcanstvi urcuje vztah cloveka k takovemu statu. Obcanstvi se v takovem state urcuje predevsim podle mista narozeni, a teprve pak event. podle narodnosti rodicu. Souhrn obcanu takoveho statu se nekdy oznacuje jako politicky narod. Obcansky princip multikulturalismus umoznuje, ale sam o sobe k nemu automaticky nevede. K tomu je treba jak jiste aktivni vstricnosti se strany statu i instituci obcanske spolecnosti, tak i vseobecne atmosfery tolerance.

political correctness cili spravnost vymezuje ohled a setrnost vuci ruznym spolecenskym skupinam - rase, pohlavi, veku, puvodu atd. Vehementni polemiky a duraz na jeji dodrzovani vedou zejmena na americkych univerzitach nekdy az k absurdnim dusledkum: tak anglicke chairman se poklada za projev maskulinniho sexismu, jemuz se vsak v anglictine tezko vyhnout (chairwoman, chairperson?). Gramaticky rod vsak existuje i v jinych jazycich.

segregace (lat., puv. oddeleni od stada) opatreni, ktera prislusniky ruznych skupin, zijici na temze uzemi, navzajem oddeluji. Je to tedy opak asimilace. Muze byt spontanni (mensinove ctvrti uz od staroveku), anebo umela, ci dokonce nasilna (zakaz usidlovani, vstupu, pohybu, az po "etnicke cistky" atd.). Do urcite miry je prirozenym vyrazem skupinove identity: nikdo se nepohorsi, neni-li Polak prijat do spolku starocechu, ale prave jen do urcite miry.

Pripravili Petr Pithart, Jan Sokol, Ota Ulc.

Jan Culík | Department | Home