muj exil konci, matko,

uz nemusim zit v dzungli

pristup, matko, a pohlad' pod tim

mechovym plastem tu povedomou tvaricku ditete

odhal sva prsa, matko, a divej se,

jak sedm proudu mleka tryska

na muj vyprahly jazyk

pohled' na ty nozky, matko, ty drobne nozky,

na nichz zvonily tve zlate rolnicky

pohled' na tu zjizvenou krvavou rucku,

na tu, na niz jsi privazala svuj talisman,

kdyz jsem se narodila

a ted' se podivej na tu hrud', kam si zasadila

semenacek srdce

v mskkem zelenem okrsku slunce,

v temne tkani teto neproniknutelne dzungle vyrustal hladovy strom...

o zubatych listech a ostrych paratech a divych kvetech

a uziral ostatnich srdci,

nezny masozravec

muj cas v dzungli skoncil, matko,

dzungle ted' zije ve mne

Nabaneeta Dev Sen, bengalska

spisovatelka, zije v Kalkate.

Prelozil Miroslav Holub

Jan Culík | Department | Home