Debata kolem rozsirovani NATO vyvolavala v poslednich peti letech velkou pozornost - mozna az prilis velkou. Pochopitelne. Rozsireni Severoatlanticke aliance je velmi dulezita a komplikovana otazka vyzadujici peclive uvazovani, schopne vedeni a hluboke prakticke reformy vojenskych a politickych struktur. Zdlouhava a obcas i hasteriva debata vynesla na svetlo otazky historicke mise Aliance a jeji budouci smysl. Tato debata mela za nasledek dulezite zmeny v zahranicni politice NATO a jeho clenu, ve vojenske doktrine a v roli NATO jakozto instituce. Nositelem techto zmen byl napr. program Partnerstvi pro mir a take obratna diplomacie.

V nejblizsi dobe se ocekava, ze NATO ucini klicova rozhodnuti tykajici se prvniho kola jeho rozsireni, ktera osvetli cely proces a upresni casovy rozvrh. V prvni polovine pristiho roku ma NATO zahajit formalni rozhovory s prvnimi kandidaty. To bude nepochybne velmi dulezity, ale pro evropskou bezpecnost stale jeste nedostacujici krok. Je treba soucasne rozsirovat NATO a zaroven se soustredit na vytvoreni sirsiho, skutecne pevneho euuroatlantickeho bezpecnostniho systemu.

PROC JE ROZSIRENI NUTNE

Rozsireni NATO je jednim z dulezitych prvku v sirsim procesu evropske integrace. Napravuje se jim to, co se zkazilo na konci 2. svetove valky. Rozsireni NATO posili bezpecnost a prohloubi kontakty mezi dosavadnimi a nove prichozimi cleny. Krome toho podpori reformu a modernizaci armad nove prijatych clenu, jejich obranyschopnost a civilni demokratickou kontrolu nad vojenskou moci. NATO je totiz nejen vojenskou, ale i politickou organizaci. Jeho rozsireni tudiz semkne Evropu pevneji dohromady, pricemz ji zaroven blize pripouta ke Spojenym statum.

Rozsireni NATO ma ohromnou symbolickou silu. Bude signalem, ze se novy clen stal plne uznavanou demokratickou spolecnosti s trznim hospodarstvim, ktera sdili se Zapadem podobne hodnoty a ambice do budoucnosti. Rozsireni tudiz podtrhuje obtizny a bolestivy proces reforem v zemich aspirujicich na clenstvi. Expanze NATO je nutna take proto, ze nelze dopustit, aby se opakovaly roky 1939, 1948, 1956, 1968 a 1981. Zapad vzdy jen necinne prihlizel tomu, jak nejprve naciste a potom komuniste berou svobodu milionum Evropanu.

PROC JE ROZSIRENI NEDOSTATECNE

NATO si ani po svem rozsireni nemuze plne zajistit bezpecnostni zaruky v Evrope po studene valce, a to z techto tri duvodu:

1. Tradicni poslani NATO (obrana proti vychodni hrozbe) je dnes jiz ponekud zastarale. Poprve v historii clenske staty nestoji tvari v tvar konkretnimu nepriteli a nehrozi jim zadne bezprostredni a jasne nebezpeci. Na rozdil od Sovetskeho svazu se nynejsi ruska zahranicni politika a vojenska doktrina zrekla svych rozpinavych cilu. Nuklearni arzenal byl dramaticky zredukovan na obou stranach. Rusko je dnes zapojeno do programu Partnerstvi pro mir. I kdyby Rusko zmenilo svou zahranicni politiku a doktrinu, jeho momentalni ekonomicka situace a stav ozbrojenych sil vylucuje vetsi vojenske eskapady. Cetne spolehlive studie dosly k zaveru, ze i v pripade nejhorsiho scenare politickeho vyvoje by Rusko potrebovalo nejmene 10 let, nez by znovu vybudovalo spolehlivou armadu schopnou ohrozit stredni a vychodni Evropu. Dnes tedy nejde o to drzet na uzde otevrene agresivni stat, ale spise o to povzbudit a podporit pokracovani miroveho a demokratickeho rozvoje Ruska.

2. Evropska bezpecnost je po skonceni studene valky stale ohrozena. Potencialni nebezepeci se skryva v regionalnich konfliktech ruzneho druhu a intenzity, v ilegalnim obchodu se zbranemi a drogami, v mezinarodnim organizovanem zlocinu, terorismu, v potencialni masove migraci, v hrozbe ekologicke katastrofy, v sireni nukleanich zbrani do statu podporujicich terorismus. NATO nebylo vybudovano k tomu, aby celilo takove skale hrozeb, a je k tomu tudiz nedostatecne vybaveno.

3. Pouhe rozsireni NATO - bez dalsich kroku - by mohlo zpusobit pravy opak toho, co jeho stoupenci zamysleji: nove rozdeleni Evropy a izolaci Ruska. NATO nema zadne agresivni cile a nepredstavuje pro Rusko zadnou hrozbu. Presto je tak mnoho Rusu z pochopitelnych duvodu vnima. I umirneni rusti politici jako napr. predseda zahranicniho vyboru ruske Dumy Vladimir Lukin nam neustale pripominaji, ze pro Rusy je NATO jednoduse "valecny stroj".

Podivejme se na to z hlediska Moskvy: behem 80. let ucinil Gorbacov Zapadu ohromne ustupky pri jednanich o snizeni stavu strategickych zbrani (smlouvy Start I a II), pricemz vetsina Rusu je presvedcena, ze Sovetsky svaz za to ziskal velice malo. Po ctyriceti letech nadvaldy nad svymi satelity ve stredni a vychodni Evrope musel SSSR necinne prihlizet rozpadu teto sve rise. O dva roky pozdeji se rozpadl sam Sovetsky svaz. Armada byla ponizena tvrdymi skrty v rozpoctu, navratem vojaku, kteri zustali bez domova, a prodluzovanym fiaskem v Cecensku. Varsavska smlouva uz neexistuje, ale Severoatlanticka aliance roste. Rusko samo sebe vnima - a tak to vidi i mnozi jini - jako porazenou stranu ve studene valce.

Prestoze nemusime litovat zhrouceni teto "Rise zla", meli bychom se snazit porozumet jejimu domacimu i mezinarodnimu dedictvi. Jedine tak se dokazeme vyhnout pristim stretum. Meli bychom se pripravit na to, ze se udalosti v Rusku nemusi vyvijet dobre, ale meli bychom zaroven udelat vsechno pro to, aby se dobre vyvijely. Realisticti pozorovatele priznavaji (a nekteri cinitele NATO s nimi tise souhlasi), ze prvni kolo rozsireni nemuze zahrnout baltske republiky nebo Rumunsko ci Bulharsko. Ukrajina, klicova zeme na geopoliticke mape Evropy, se aktivne podili na programu Partnerstvi pro mir, ale doposud se vyhybala formalni kandidature na plne clenstvi. A prijeti nejzhavejsich kandidatu - Polska, CR a Madarska - vyvolava mnoho slozitych otazek pro ty, kteri zustanou zatim za dvermi.

JAK VYBUDOVAT EVROPSKOU BEZPECNOST

Rozsireni NATO muze posilit bezpecnost nekolika zemi, o to se vsak muze snizit bezpecnost vetsiny ostatnich, pokud nebudou podniknuty dalsi kroky. Dnesni i budouci clenove Aliance by se proto soustredit na nasledujici kroky:

1. Vyvijet sirsi vizi Evropy a transatlantickych vztahu.

Stoupenci rozsireni Aliance by mely zduraznovat, ze NATO jako takove neni bezpecnostnim architektonickym celkem pro Evropu 21. stoleti, ale spise ustrednim clankem vyvijejiciho se mnohadimenzionalniho bezpecnostniho systemu. V praxi to znamena, ze kandidati (stejne jako clenove) museji vyznamneji prispivat k praci Organizace pro bezpecnost a spolupraci v Evrope (OBSE), ktera jedina vyviji uplny bezpecnostni model. Stejne jako KBSE (predchudce OBSE) postavila v 70. a 80. letech otazku lidskych prav do centra diskuse o bezpecnosti, mohla by se nyni OBSE zamerit na "lidskou bezpecnost" jako na hlavni pilir bezpecnostniho modelu pro pristi stoleti. Pojem lidske bezpecnosti by se mel zamerit na rizika, ktera vznikaji v prechodovych spolecnostech, stale jeste hodnotove a institucionalne nedotvorenych.

2. NATO nejen rozsirovat, ale i transformovat.

Rozsirovani je jen jednim z prvku celkoveho procesu restrukturalizace, kterym NATO nyni prochazi. K nemu maji kandidati na clenstvi vzhledem ke svym historickym zkusenostem co rici. Aliance musi prijmout za sve nove poslani, ktere reaguje na nove podminky. Prezident Vaclav Havel - vytrvaly zastance rozsirovani NATO - trva na tom, ze se Aliance musi menit s tim, jak poroste, "takze se bude moci zabyvat uplne jinymi ukoly, nez temi, kterymi se zabyvala behem studene valky". Na transformaci NATO ziska cela Evropa, vcetne Ruska. Prikladem nove role NATO je mise IFOR v Bosne, ktera dukladne proveruje jeho schopnost udrzet mir, stejne jako moznosti prakticke spoluprace s ruskymi jednotkami.

3. Definovat "zvlastni vztah" mezi NATO a Ruskem.

NATO musi dale usilovne pracovat na tom, aby termin "zvlastni vztah" s Ruskem dostal smysluplny obsah, a take musi navrhnout podobny postup pro sve budouci vztahy s Ukrajinou. Tento vztah musi obsahovat specificke zavazky a zaruky; formalni mechanismy vzajemne komunikace (aby nedoslo k "zadnym prekvapenim"); spolecne aktivity, jako je udrzovani miru, kontrola zbrani a jejich exportu, kontrola zbrojeni, spoluprace v boji proti terorismu a organizovanemu zlocinu. Zapojeni Ruska do programu Partnerstvi pro mir se musi co nejvice vyuzit. Idealni by bylo, kdyby NATO behem sveho rozsirovani uzavrelo oddelene dohody ci smlouvy, ktere by upresnily vztahy s Ruskem a Ukrajinou.

4. Vyhnout se rozmistovani mezinarodnich vojsk NATO nebo nuklearnich zbrani na Vychode.

NATO by se melo zarucit, ze behem sveho rozsirovani nebude rozmistovat jaderne zbrane nebo trvale jednotky na uzemi novych clenskych statu. Budovani novych velkych vojenskych zakladen je v rozporu s odzbrojovacim procesem, a navic je zbytecne. Na druhou stranu si vsak NATO musi podrzet pravo rozmistit sve zbrane na uzemi novych clenu v pripade, ze by vzniklo konkretni nebezpeci, a provadet v tomto smeru patricny vycvik.

5. Podporovat subregionalni spolupraci.

Je treba mnohem vice podporovat subregionalni iniciativy jako jsou napriklad Rada Pobaltskych republik, Stredoevropska iniciativa, nebo Cernomorska zona pro hospodarskou spolupraci. Vzajemne politicke a ekonomicke kontakty, konzultace, zpusoby krizove komunikace posiluji bezpecnost dane oblasti. Vetsina z techto skupin zahrnuje i Rusko nebo i dalsi cleny Spolecenstvi nezavislych statu (SNS), cimz se v tomto citlivem obdobi udrzuji rozsirovani NATO.

6. Prosazovat revizi CFE.

Meli bychom uznat opravnene obavy Ruska z Dohody o konvencnich ozbrojenych silach v Evrope (CFE) z roku 1990, ktera byla uzavrena za zcela jinych okolnosti, tj. pred padem Sovetskeho svazu, a nyni prispiva k nevyvazenemu rozmisteni ozbrojenych sil. Revize teto dohody, o ktere se jednalo zacatkem tohoto roku a ktera povoluje vetsi mnozstvi ruskych vojenskych jednotek na jizni hranici Ruska, reaguje jen na nektere nejnalehavejsi zmeny. Neni vsak zadnym tajemstvim, ze Rusko,i mnoho jeho blizkych sousedu, je s dohodou nadale nespokojeno. Ceska republika, ktera vubec nema zajem na naplneni predepsaneho mnozstvi vojsk podle CFE, by mela pomoci NATO pri praci na dukladnejsi revizi teto dohody.

7. Znovu si rozmyslet politiku vuci SNS.

Mnoho Evropanu a Americanu zustava vuci SNS nadale skeptickymi. Nekteri za nim dokonce vidi snahu obnovit Sovetsky svaz ci ruske imperium. Uzka politicka spoluprace mezi zememi byvaleho SSSR vsak muze prispet k evropske stabilite podobnym zpusobem, jako pomohla regionalni a transatlanticka spoluprace povalecne zapadni Evrope. Zapadni taktici, kteri neduveruji SNS, neprokazuji evropske bezpecnosti prilis dobrou sluzbu. Meli bychom dat radeji jasne najevo, ze od SNS stejne jako od kterekoliv jine organizace ocekavame, ze se bude vyvijet v citelnou, neagresivni a demokratickou organizaci zalozenou na principu dobrovolnosti.

Cesky spisovatel Ivan Klima psal o roku 1989 jako o historicke prilezitosti; byl to pro neho "okamzik, kdy se lide domnivali, ze se jim podarilo pretrhnout plynulost dejin a tim si otevrit nove prostory".

Plynulost dejin byla nepochybne hluboce a slibne narusena. Kazdy krok, ktery nyni ucinime, bychom meli cinit se znalosti kroku, ktere budou nasledovat po nem. Nyni rozsirujme NATO, nezuzujme si vsak tim ony nove prostory.

Cesi, Polaci, Madari a ostatni, kteri tak dlouho bojovali za svou svobodu, mohou mnohym prispet k jejimu zajisteni v mnohadimenzionalnim euroatlantickem systemu, jehoz je NATO soucasti.

Jan Culík | Department | Home