Aspon tak soudi soudi Ch.Dieckmann (DIE ZEIT, 25.10): vsechna odhaleni, vsechny argumenty proti komunistickemu rezimu se ve vychodnim Nemecku mijeji cilem a jakoby jen nechtene vrhaly ruzove svetlo nostalgie na ztroskotavsi experiment zvany NDR. Fakta, jak se vi z nabozenstvi, nevyvraceji viru. Takze cokoli se dnes nezdari pri sjednocovani Nemecka, vede "Nemce druhe tridy" k tomu, aby ospravedlnovali aspon "dobry puvodni zamer" NDR.

Antifasismus, ktery NDR ziskal mnoho zastancu na pocatku, byl zaroven jeji slepou skvrnou, ktera umoznila prerod pronasledovanych v pronasledovatele. Nova kniha J. Walthera sice podrobne vysvetluje postupnou promenu antifasistickeho patosu v novou totalitu, ale prumernemu vychodnimu Nemci mnoho nerekne. Ten zil v jinem socialnim prostredi nez disidensti a kolaborujici spisovatele - svym pomerne normalnim vsednim dnem a mezi svymi. To je hlavni duvod, proc se citove stavi na zadni proti "demontazi" toho, co tvorilo kus jeho identity.

Jan Culík | Department | Home