Novou, prekvapive silnou vlnu, zajmu o drogy registruje casopis NEWSWEEK (ze 14.10. 1996), a to zejmena na starem kontinente. Heroin je na postupu v dublinskych delnickych predmestich, stejne jako v malych sporadanych danskych mestech, najedete ho u portugalskych teenageru, nechybi na zadne poradne londynske party, ani Berline, v tomto jiz zcela sjednocenem. Dodejme jen, ze na namesti .....a jinde v Praze se "hero" taky celkem snadno sezene.

Heroin byl kralem mezi drogami v sedmdesatych letech, pak ho ovsem z trunu sesadil kokain a v jistych skupinach jeho jina forma - crack. Kokain je preci jen "trvale udrzitelnejsi drogou", narozdil od heroinu nemusi zavisleho nutne vyradit ze spolecnosti, proto se stal hitem yapiku osmdesatych let. Dodnes ma mnoho pravidelnych konzumentu mezi socialne plne integrovanymi lidmi, treba podnikateli, do kterych by to nikdo nikdy nerekl. Jenze atmosfera devadesatych let je uplne jina a heroin znovu pritahuje, pravdepodobne prave pro svoje devastujici ucinky, okamzitou a silnou zavislost. Cloveka si vezme celeho, odrizne od sveta a uz ho nepusti. NEWSWEEK si vsiml toho, ze kampan apelujici na devastujici ucinek drogy ma casto presne opacny efekt. Jiste pro toho, kdo hleda v heroinu prave pozitek ze sebedestrukce fyzicke i psychicke. Takovy padly andel voli vedome smrt misto zivota, chce jednoduse vychutnat svuj upadek az do konce. Svedectvim o techto lidech je odvazny skotsky film Trainspotting, ktery probehl i v nekterych nasich klubovych kinech.

Na vzestupu heroinu ma podil take pad zelezne opony a odstranovani hranic v Evropske unii, stejne jako oslabeni statni moci ve vychodni Evrope. Gangy prekupniku tak mohly obnovit kdysi prerusene stezky, nejvetsi z nich - balkanska vede jdnou svou vetvi take pres Prahu. Vetsina cest zacina v oblasti tzv. Zlateho pulmesice - hranicniho regionu zahrnujiciho cast Pakistanu, Afganistanu a postsovetske Stredni Asie. Nove se v Evrope a hlavne ve Spojenych statech objevuje heroin z Latinske Ameriky, predevsim z Kolumbie, ktera byla doposud vyhradne kokainovou mocnosti.

Heroin se dnes nemusi pichat, stale vice se kouri nebo snupe, cimz se stava dostupnym pro ty, kteri chteji jen tak experimentovat a strikacky by je odradily. Samozrejme jde o experiment s otevrenym koncem.

Na jeho popularite se svym dilem podepisuji soucasne i minule hvezdy pop music, jak te alternativni tak mainstreamove. To ovsem neni nic noveho, dlouhy seznam umelcu, kteri meli kratsi ci delsi zavislost na heroinu, je mozne zacit v letech padesatych u Johna Coltranea a Billie Holiday, pokracovat beatovymi idoly let sedesatych a sedmdesatych - Ericem Claptonem, Keithem Richardsem a Janis Joplin (zemrela na predavkovani v roce 1970) a skoncit u jeho zatim poslednich obeti - rockove ikony seattlovskeho hard rocku Kurta Cobaina z Nirvany (spachal sebevrazdu v roce 1994 po neuspesne lecbe heroinove zavislosti) a Jonathana Melvoina z nemene slavne skupiny Smashing Pumpkins (zemrel na predavkovani). Na seznamu heroinovych uzivatelu, trebas jen kratkodobych, nechybi dalsi velka jmena rockove sceny devadesatych let, nasli byste je ve skupinach: Aerosmith, Red Hot Chili Peppers, Alice in Chains, Skinny Puppy, Stone Temple Pilots ad. Hvezdy se casto snazi svoji zavislost tajit, protoze dobre vedi, ze jsou neustale predmetem napodoby pro miliony svych fanousku. Heroin se ale neutaji.

Co je nejhorsi, heroinovy vzhled - hubeny oblicej, vpadle tvare, plovouci oci - je dnes velice modni zalezitosti. Newsweek prinasi vypoved modelky Zoe Fleischnerove, vylecene heroinove narkomanky, po niz jeji zamestnavatele chteli, aby vypadala jako "junkie".

Pesimismus reportaze vrcholi konstatovanim, ze novou vlnu drogoveho silenstvi neumi nikdo zastavit. Podle Newsweeku se neosvedcily represivni metody, ale ani liberalni pristup k narkomanum, konkretne methadonova lecba. Methadon se stal pro mnoho zavislych nikoliv lecebnym prostredkem, ale normalni drogou, kterou ovsem dostanou legalne a zadarmo. Jeho nizsi skodlivost navic neni vubec potvrzena.

Nadeje osmdesatych let, ze se vyraznym zpusobem podari omezit pocet drogove zavislych, se tak ukazuje jako iluzivni. Drogy jsou dnes nevyhnutelnym vedlejsim efektem zapadni spolecnosti, stejne jeko treba kriminalita ci jine socialni patologie, s nimiz uzce souviseji. At to zni jakkoli radikalne, v necem musime nas svet zmenit, pokud se nechceme dal bezmocne divat na to, jak nase deti podlehaji sebedestrukci.

Jan Culík | Department | Home