ODA je v nasem abecednim poradku prvni "nehistorickou" politickou stranou. Zrodila se az v polistopadu na zelenem drnu. Ma jeste dalsi prvenstvi: je stranou, ktera nevznikla spontanne, ale byla predem "vymyslena", vyprojektovana. A z tech, ktere vznikly obdobne (KDS, LDS) je jedinou, ktera prezila; dokonce na parlamentni pude.

Jejimi konstruktery bylo nekolik prazskych intelektualu, kteri promysleli moznosti politicke cinnosti uz za byvaleho rezimu (pro pripad, ze by se zhroutil). Pozdeji byli oznaceni vazne-nevazne jako "otcove-zakladatele". Inspiracni zdroje tehdy nachazeli v soudobem neokonzervatismu, jehoz platformou byla Salisbury Review a jednim z predchudcu Friedrich von Hayek.

Neokonzervatismus je intelektualnim hnutim, ktere se hlasi k liberalni ekonomice a soucasne rozvijeji hodnoty tradice; ta nebyla na Zapade nikdy zcela prerusena. U nas nebylo temer co konzervovat a nezbyva tedy nez novotvorba. Otcove-zakladatele naznacili, kam ji nasmerovat. To je ale prace spise buditelska nez politicka. Vsak take ODA dnes propujcuje svym tvurcum spise jen druhy hlas.

Aliance se formovala v ramci Obcanskeho fora jako jeho kolektivni clen. Stoupencu mela malo a pripominala akademicky klub. Aby jich bylo vic, hodlala se zviditelnit (tento vyraz uvedl do nasi politicke rozpravy narodovec Jozef Prokes a myslel pritom na Slovaky, ale vyraz se vzil i v ceskem prostredi). Zviditelnit se pomoci viditelnych. Takto se v ODA casem ocitla tri kukacci vejce: Miroslav Kubat, Vladimir Dlouhy a Viktorie Hradska. Nejvetsi starosti jsou s tim prostrednim.

Zatimco vetsina politickych stran vznika sjednocovanim jiz existujicich vuli a tribenim jeho vysledku, nabidla ODA verejnosti ideu, nebot vule nebylo. V rijnu 1990 vytvoril Daniel Kroupa "Meziparlamentni klub demokraticke pravice" v nadeji, ze poskytne krystalizacni jadro pravicovemu kvasu v OF (panove Battek, Lis, Uhl, Zeman a dnesni mluvci ODS Jana Petrova zalozili pak na revans jiny klub, "stredovy"). Lec vule se ubirala jinudy: tam, kde se pak zformovala ODS, ale o tom jindy.

Vznik ODS vsak mel pro dalsi profilovani ODA velky vyznam. Take ODS chtela smerovat doprava. Programove zasady obou stran se lisi asi tolik, jako verouky cirkve bratrske a ceskobratrske, to jest malo. Na prikladu ODA a ODS je videt, jak nevystizny byva nekdy programovy text, jak malo o konkretni politicke strane rika. Obe uzivaji pri sebedefinovani slov "konzervativni" a "liberalni". Rozdil mezi nimi je spise "mentalni".

V clenstvu i v aktivu ODA je zastoupena humanitni inteligence, vedle ekonomu tam najdeme cetne pravniky, sem tam filozofa, umelce, sve sympatie k ni vyjadril i teolog. Vyskytuji se tam i prislusnici dnes jiz neoblibeneho druhu, ohrozeneho vyhynutim: disidenti. Etos otcu-zakladatelu nese pecet krestanske formace. To vse je ovsem dost malo reprezentativni vysec naseho celonarodniho spektra. ODS ho ztelesnuje proporcemi prilehavejsimi: je v ni vic tech, kterych je vic vubec.

V jedne zidovske anekdote uvazuje maly Moric, co ze je zac ta politika; musi to byt asi neco zvlastniho a uplne jineho, nez si on predstavuje; maly Moric zatim nevi, ze politika je prave takova, jakou si ji predstavuje. - Nuze: vzdelanci v ODA, zakladajici si na sve kultivovanosti, nemohou nikdy prijit na chut plebejcum z ODS. Napriklad pravnikum z ODA stoupa tlak, presvedcuji-li se, ze ekonomickym pragmatikum z ODS chybi nejen pravni kultura, ale i pravni vedomi. Barbarum z ODS na oplatku kypi zluc, kdyz slysi elitare z ODA a jejich poucovani o moralce, o niz prece kazdy pragmatik vi, ze je jen "jako". V kuloarech je znat, ze mezi obema pravicovymi konzervativnimi a liberalnimi stranami panuje nesmiritelna zast. Asi jako mezi profesorskym skrckem a mladym dvoumetrovym svalovcem s malou hlavou.

V porodni fazi obou stran (1990/91), usilujicich o radikalni transformaci, zafungoval obcas jako stranotvorny princip osobni vztah k Vaclavu Klausovi. Kdo ho nesnasel, pridal se k ODA. Dnesni cesky premier tedy vtiskl svuj imprint nejen sefovi nejvetsi opozicni strany, ale i strane nejblizsi...

Byl cas, kdy prestiz ODA razem vzrostla: cas Vikarek, Papiernicek atd. Do nekonecnych jednani o subtilnich problemech nerovneho vztahu cesko-slovenskeho vstoupil s ostrymi argumenty Jan Kalvoda. Priblizil tim rozdeleni statu a zahy se stal predsedou ODA. Jeho vykon - na pohled odborny, pravnicky - vsak vynesl strane zisk povahy populisticke: "Konecne to nekdo tem Slovakum vytmavil!" - rikali lide. ODA si od te doby hledi lidovych emoci pozorneji.

Takto se ODA dostala poprve do povedomi sirsi verejnosti. Do te doby byla fenomenem Prahy a nanejvys krajskych mest. - Kdyz se totiz predtim ukazalo, ze vule se bude ubirat korytem ODS, ucinila ODA usty Daniela Kroupy z nouze ctnost: stane se "volebni stranou". Nebude vytvaret organizacni sit, ponecha si minimalni aparat, a ten bude nabizet volicum jeji politicke projekty.

Nebylo to stastne rozhodnuti, protoze neodpovidalo pomerum nasi politicke tajgy. ODA se podle toho presto zaridila. Kalvodovske vavriny z cesko-slovenskych klani ji nastesti zajistily ve volbach 1992 pozici v CNR. Avsak do "federalu" se nedostala. Varovny signal preslechla a s budovanim venkovskych organizaci si nepospisila. Teto neblahe sebestrednosti pak Lidove noviny daly jmeno "kamaradi z Rytirske" (= ulice, kde je ustredi ODA).

Do svizelne situace se strana dostala v putkach o senat. Zasazovala se sice o nej, ale znemoznila, aby do neho automaticky presli poslanci z "federalu" (sama tam zadne nemela), ackoli to byl tehdy jediny schudny zpusob jeho ustaveni. Bylo to v dane chvili "pragmaticke", ne vsak "zasadove". Vznik senatu se tim nadlouho odsunul.

V samostatnem Cesku pak nastaly ODA krusne casy, protoze musela do vlady. Profesorsky skrcek tezce snasel ustrky neurvaleho svalovce, ktery se mu vychytrale sklebil do tvare, protoze mel na kila nejmin ctyrikrat tolik. Ne, nebylo to od neho moc chytre, vzdyt pomer koalice-opozice byl 105:95.

Pani predsedove a mistopredsedove obou obcanskych stran se naucili svou nevrazivost pred kamerami diplomaticky skryvat, ale v nizsich patrech to bylo cim dal horsi. Nejhur v komunalnich volbach 1994, kdy si sly ODA a ODS casto nezakryte po krku. ODA se pomstila skandalizovanim sponzorske vecere ODS na Zofine. Na sklonku roku 1994 listy naklonene ODS zverejnily informaci o nekryte smence ODA, a ta vyrukovala s indiciemi sveho tajneho sledovani. Mezi radky stalo citelne, ze v tom ma prsty ODS.

Mysl odkazana pro nedostatek dat na pouhou intuici se neodvazuje tuto zavaznou hypotezu zavrhnout, nebot BIS by byla blazen, kdyby nesledovala, co je sledovatelne. Podezreni se vsak neprokazalo (jak by taky?) a tisk nakloneny ODS se Alianci postaral o kabat z ostudy. Opozice, tj. levice, si prisadila, protoze i ona mela pravicoveho skrcka plne zuby. ODA se totiz zasadila o zakon proti komunismu a o restituci soukromeho vlastnictvi. Minila tim i to cirkevni. To je vsak zamer citove neprijatelny nejen pro levici, ale pro trictvrtinovou vetsinu snemovny i verejnosti. Difamacni kampan proti ODA (rP, LN, MfD, Telegraf, Respekt, Reflex aj.), v niz byly pretrasany jeji vlastni hrichy, se zdarila, volebni preference klesly na polovinu a ODA zkrotla. Ukazalo se, ze nema dost verneho a jednotneho volicstva.

Nejednotna je i ona sama, programove i personalne. Chovani i image, ktere si tvori, je prinejmensim dvojznacne. ODA se uchazi o dve odlisne socialni skupiny. Durazem na pravo a mravnost imponuje nesocialisticky smyslejicim prislusnikum humanitni inteligence. Ti si uchovali cosi z tradicni stredostavovske mentality, ale se svymi prijmy miri spise smerem dolu. To s ohledem na ne si ODA zvolila za symbol jednorozce a v minulych parlamentnich volbach zahajovala svuj agitacni videoklip prvnimi takty Ody na radost. - Prosazovani nizsich dani a smluvniho najemneho teto skupine valny prospech neprinese. Zamlouva se podnikatelske vrstve, ta by z toho totiz mela vic. Kdovi, mozna, ze se ODA stane prave jeji expoziturou, podobne jako predvalecna narodni demokracie, ktera take zacinala s uslechtilymi myslenkami.

Dvema odlisnym cilovym skupinam odpovida i dvoji tihnuti stranickeho aktivu. Na jedne strane pp. Bratinka, Kroupa, Dobal atd., k nimz ma zatim blize i Jan Kalvoda, a na druhe pp. Dlouhy, Ceska, Tera atd. Odchodem Tomase Jezka, motivovanym duvody spise osobnimi, se zvyraznila mezera mezi obema skupinami a s ni i otazka, co vubec maji spolecneho. Protoze se Vladimir Dlouhy svym politickym naturelem hodi spise do ODS, vznikaji znovu a znovu spekulace o moznem budoucim splynuti obou obcanskych stran.

Zatim takova udalost neni pravdepodobna, protoze obe sestry jsou rozvadeny prilis. V jake pozici vuci ODS se vsak ODA ocitne, az si dobuduje sit mistnich organizaci, nelze tusit, protoze mimoprazske clenstvo zatim nemelo prilezitost se projevit. Ze si muze politicky venkov prosadit svou, toho jsme byli svedky v dobe letosnich primarek ODS, ktera je pritom v okresech a krajich mnohem zabydlenejsi nez ODA.

ODA take nema - na rozdil od ODS, jiz jsou nakloneny tri ustredni deniky - dost vyraznych stoupencu v mediich, a tedy ani patricnou moznost informovat o svych zamerech a uvadet ve znamost duvody sve existence. Tim nejuzitecnejsim je patrne permanentni korektura jednostrannosti ODS, zejmena duraz na racionalitu prava oproti racionalite ekonomicke (nebo aspon vedle ni). To je tema sice dulezite, ale ODA je predklada v podobe dosti abstraktni a neni jiste, zda ji siroka verejnost nalezite rozumi.

Dnes uz prislovecne hastereni ODA (casto s pomoci KDU) versus ODS miva u nas k racionalni debate mezi dvema politickymi subjekty zatim relativne nejbliz. Nejen proto, ze se nejvetsi vladni strana bavi s opozici nerada, ale i proto, ze projevy parlamentni opozice jsou prilis casto ideologicke, resp. demagogicke. Jakztakz konstruktivni dialog vlady s "opozici" tedy u nas probiha paradoxne uvnitr vladni koalice.

V politice netrva dlouho, aby politicka strana zduvodnovala sve byti existenci jine politicke strany, ktera je sice vetsi, ale uchazi se o prizen prakticky tehoz volicstva. ODA proto stoji pred ukolem odlisit se od ODS nejen kritikou jejich chyb, ale i programem, ktery by zaujal sirsi vysec verejnosti. Jeji pristi osudy jsou proto velkou neznamou: najde si ODA svuj sirsi elektorat se specifickymi zajmy? Anebo se zacne nase pravice sjednocovat? A vubec: jak bude vypadat prava cast naseho spektra, az zakladatelska generace se svymi osobnimi nevrazivostmi odejde do politickeho duchodu?

Jan Culík | Department | Home