Neni to tak davno, co se ve vysilani ceskych televiznich stanic poprve objevil politolog. Od te doby vyuzivaji jeho sluzeb snad vsechny trochu vaznejsi noviny, casopisy i radia. A protoze medialne zdatni jsou v Ceske republice snad dva nebo tri politologove, maji peknou honicku.

Zajimave ovsem je, jak se s vysledky politologickych analyz pracuje:

Nejprve politologove vykladali sociologicke pruzkumy, na jejichz zadani se vetsinou podileli. Pote se zacaly objevovat desitky mensich autorskych komentaru. A nakonec se po senatnich volbach, predevsim noviny uchylily ke zpravodajstvi: Politolog XYX vcera na chodbe jiste televize rekl ...Politolog YXY nam vcera telefonicky sdelil ...

Tento posun lze vnimat nejmene ve dvou vyznamech:

1. Politolog se stal pro media vaznym subjektem politiky. Co si mysli, je podobne dulezite, jako jde-li o ministry ci uredniky, tedy o ty, kteri rozhoduji.

2. Media a priori prijala politologovu metodu. Posun od analyzy ke zprave napovida, ze je uz nezajima zpusob mysleni. Cesta k nazoru, ale vysledek. Politolog tvrdi, ze politicka scena meri tricet metru, nejsilnejsi strana vazi sto kilogramu a za rok bude o tretinu lehci, a kdyz to tvrdi on, je to pravda.

Tezko rici, zda duvodem popsane zmeny je ulehcovani si prace, nebo nedostatek rozmyslu v denikove rychlosti. Kazdopadne je to nejlepsi zpusob, jak smysl politologovy zkusenosti znicit. Nas prece nezajima, jak rychle ma reakce, nezajimaji nas jednovete soudy. Ale argumenty a predevsim zpusob, jak k nim dospel, zkratka, mimo jine, metodologie.

Jan Culík | Department | Home