Pred nekolika tydny Berlinsky zemsky soud rehabilitoval pet prominentnich ucastniku nemeckeho protinacistickeho odboje, kteri byli stannym soudem SS v roce 1944 odsouzeni k smrti a popraveni. Mezi nimi i berlinsky probost Lichtenberg, ktery byl papezem - davno pred soudni rehabilitaci - prohlasen za blahoslaveneho. Byli to vesmes ucastnici spiknuti proti Hitlerovi, mezi nimi - vedle probosta Lichtenberga - take generalmajor von Osten, ktery patril k opozici jiz davno pred cervencem 1944. Je nepochopitelne, ze k tomuto aktu dochazi po vice nez padesati letech. Existuje ovsem jeste cela rada dalsich prislusniku protihitlerovskeho odboje, odsouzenych a vetsinou popravenych, kteri dosud rehabilitovani nebyli. Nyni bylo tedy rozhodnuto, ze se maji prezkoumat dalsi rozsudky nacistickeho soudnictvi.

Nejde ovsem jen o vice mene radne soudy Treti rise, ale take o soudy SS, zcasti stanne soudy. U nich byvaly rozsudky casto predem urceny, radne preliceni se neprovadelo, obzalovani nemeli pravo na obhajce ani na vlastni obhajobu. Navic rozhodovali funkcionari SS, nikoli radni soudci. Ani tyto akty zvule nebyly zruseny.

Ne snad, ze by se soudy Spolkove republiky temito pripady dosud vubec nezabyvaly. Spolkovy soudni dvur vsak dospival vzdy k jinym, casto protichudnym zaverum, a cloveka jima hruza, precte-li si juristicke klicky a finty, ktere rehabilitace oddalily.

Jiste vysvetleni vyplyva z vyvoje justice po skonceni valky. Po radikalni povalecne denacifikaci, zejmena ve skolstvi a soudnictvi, nastal na zacatku studene valky obrat v politice spojencu. Na sva mista se velice rychle vratili pravnici s posramocenou minulosti, mezi nimi take soudci. Trvalo radu let, nez je nahradila nova, nezatizena generace, ktera zahajila radne procesy s nekterymi valecnymi zlocinci a pachateli zlocinu proti lidskosti. Presto stale chybela snaha ocistit nemeckou justici od nanosu nacismu, ktere prezivaly i jejich puvodni nositele. Podle zname zasady vrana vrane oko nevyklove, vladl v nemeckem soudnictvi vecny smir. Je jiste treba hodnotit kladne, ze se konecne pristupuje k reseni teto ostudne situace. To ovsem nesmazava hanebne mlceni posledniho pulstoleti.

Opozdene vyporadani se s dusledky nacismu jen potvrdilo, jak potrebne je obnoveni siroke diskuse o nacistickych zlocinech, kterou vyvolala kniha Americana Daniela Goldhagena "Hitlerovi ochotni vykonavatele", at je kritika nekterych aspektu jeho prace sebeopravnenejsi.

Jan Culík | Department | Home