Prinasime preklad rozsahleho clanku o Viktoru Kozenem a Michaelu Dingmanovi, ktery vysel 23.12.1996 v americkem hospodarskem casopise Fortune. Tez k dispozici v anglickem originalu http://pathfinder.com/@@FQEpnQcAyV8JIo2X/fortune/1996/961223/din.html na teto adrese.
Tento clanek je skutecne bomba. Je hlubokym zpochybnenim Klausovy privatizace. Ceska republika se otevrela mezinarodnim podvodnikum, kteri ji proste vykradli. Uvedomi si novinari v CR, ze tohle je mozna nejdulezitejsi tema od sameho padu komunismu v roce 1989? Obavam se, ze zverejneni tohoto clanku je velmi vyznamnym a velmi zapornym meznikem v ekonomicke historii Ceske republiky od padu komunismu. Na drastickym prikladech varuje americke investory, aby se zdaleka vyhnuli zemim jako je CR. Neni prehnane rici, ze zverejneni tohoto clanku v casopise Fortune je pro CR TRAGEDII, kterou by bylo mozno napravit pouze velmi radikalnimi reformami ceske vlady, (v jejichz ramci by bylo take mnozstvi podvodniku nekompromisne vsazeno do vezeni) , reformami s sirokou mezinarodni publicitou. Jinak je vec ztracena. Mezinarodni investori jsou velmi nervozni lide. Investicnim prilezitostem se vyhybaji pro daleko mensi potize nez je katastrofa, vylicena nize. Po otisteni takovehoto clanku se muze uz tezko CR uchazet o jejich prizen.
(Jan Culik)
(FORTUNE, 23. PROSINCE 1996)
Charles P. Wallace - reporter
(Na clanku se podileli take: Jan Stojaspal, Shafaili Puri, Therese Eiben)
Az priste budete uvazovat o tom, ze se vypravite s vasim clunkem maleho investora do lakavych, ale bourlivych vod takzvanych vznikajicich trhu, mejte na pameti tento rozhovor. Kdyz se casopis FORTUNE dotazal chvastaveho financnika Michaela D. Dingmana - cloveka, ktery povazuje piraty jen za podnikatele, kterym jini dobre nerozumi - zda vydelal na svych nedavnych transakcich v Ceske republice v dusledku pristupu k tzv. insiderskym, tj. exkluzivnim, jinak tajenym burzovnim informacim (utajovani burzovnich informaci, ktere museji byt verejne pristupne, je na Zapade vazny trestny cin, v Britanii trestany az sedmi lety vezeni, pozn. J.C.), odpovedel pln dobreho humoru, "Je to asi pravda. Jini investori," pokracoval Dingman, "rikaji: 'Nejsme schopni o podnicich, jejichz akcie vlastnime, ziskat dostatecne mnozstvi informaci. Proto ty akcie prodame, odjedeme domu a budeme nadavat a budeme si stezovat.' A to je maso, jake ja rad jim," zduraznil nasemu casopisu Dingman.
Pamatujete vubec na Dingmana? Byl vysoce uspesnym investicnim hazarderem, Al Dunlapem osmdesatych let. Chvastal se, nikomu se neomlouval, nebral zadna rukojmi a v osmdesatych letech jednoduse oslnil americkou Wall Street tim, ze se mu podarilo zachranit celou radu firem jako Wheelabrator a Signal. Dingman vysoce riskoval. Jeho konickem bylo zavodit v automobilech. Posleze Dingman zaclenil rekordni mnozstvi akcii v hodnote 1,2 miliardy dolaru, ktere nechela firma Allied Signal, do financni skupiny Henley Group. Tento husarsky kousek udelal z Dingmana multimilionare. Dingman avsak za sebou zanechal stopu hnevivych akcionaru, kteri tvrdi, ze se Dingman obohatil na jejich ukor
Loni na podzim se Dingman, ktery se pred nekolika lety vzdal sveho americkeho obcanstvi a prijal obcanstvi Bahamskych ostrovu, kde se neplati dane, znovu objevil jako investor na Divokem vychode. Spojil se s kontroverznim mladym ceskym investorem (a take emigrantem) Viktorem Kozenym. Oznamil, ze zahajuje odvazny projekt - ze prevezme a restrukturalizuje zrezavely kbelik ceskych prumyslovych spolecnosti - a to vsechno, aniz by vubec opustil Bahamske ostrovy. I kdyz nekteri pozorovatele v Praze prijali tuto invazi karibskych bukanyru se skepsi, velka vetsina zahranicniho tisku Dingmana chvalila. Dingman tvrdil, ze do investic vlozil vlastnich 140 milionu dolaru, jako hrdina, ktery poskytne mistnim lidem v CR velmi potrebne pouceni o kapitalismu volneho trhu a o zapadnim managementu. Prazsky casopis Business Week prinesl titulek "V PRAZE FOUKA OSTROVNI VANEK" a londynsky denik Financial Times nazval Dingmana "zavanem cerstveho vzduchu". Ono se vsak ukazalo, ze tento vanek je ve skutecnosti velmi zlovestnym vetrem. Dingman nesplnil sve sliby, ze do CR doveze americky management a zapadni metody ucetnictvi. Nedavno Dingman oznamil, ze ho uz nudi "komplikace" a ze prestava kazdodennim zpusobem spravovat sve investice v Ceske republice. Mezitim, navzdory silnemu, pokracujicimu vzestupu cele ceske burzy za poslednich 12 mesicu, hodnota verejnych firem a investicnich fondu, s nimiz je spojovano Dingmanovo a Kozeneho jmeno, drasticky poklesla. Stovky investoru, od ceskych duchodcu pres velmi zkusene mezinarodni manazery investicnich fondu, jsou velmi silne rozhnevany. Ani nemusime pripominat, ze tito investori taky podstatne zchudli. "Dingman do Ceske republiky neinvestoval," konstatuje Harvey Schuster, predseda firmy Czech-California Investment v Praze. "Dingman Ceskou republiku okradl."
To je mozna prilis silne obvineni. Dingman sam zatim nebyl obvinen z zadnych trestnych cinu. A jako clovek, ktery je zvykly, vyhybat se nejruznejsim strelam ve sve honbe za obrovskymi zisky, zcela charakteristicky bagatelizuje takovou kritiku jako "kysele hrozny".
Avsak casopis FORTUNE se dozvedel, ze loni v lete dalo ceske ministerstvo financi tise pokutu Kozeneho investicni spolecnosti za dlouhy seznam financnich prestupku v jednom z dvou tuctu investicnich fondu, ktere spravoval. Asi 30 milionu dolaru z celkove hodnoty fondu ve vysi 100 milionu dolaru bylo promrhano vyplacenim umele vysokych honoraru a provadenim ilegalnich transakci. Vyplyva to z nezverejneneho rozhodnuti ceskeho ministerstva financi, jehoz kopii vlastni casopis FORTUNE. (Kozeny pokutu zaplatil a souhlasil, ze 6,8 milionu dolaru do fondu vrati.) Zda se tedy, ze prinejmensim by bylo mozno Dingmana, ktery zaseda i ve spravni rade ctihodne americke automobilky Ford Motor Co., obvinovat, ze utvorenim spojenectvi s Kozenym se pohybuje v pochybne spolecnosti.
A vskutku, malokdo zbohatl vyuzivanim nepevnych dohlizitelskych norem na dosud stale jeste vznikajicich financnich trzich Vychodni Evropy vice nez Viktor Kozeny. Emigroval do Spojenych statu jako teenager, a kdyz se v roce 1990 ve veku 27 let vratil do Prahy, byl v podstate uplne bez halire. Presto vsak se mu podarilo za pouhe ctyri roky, a to jen s diplomem ze studia ekonomiky z Harvardu a kratkodobou zkusenosti z Londyna, kde pracoval ve spolecnosti Robert Fleming, ktera spravuje investicni fondy, se Kozeny ve sve zemi stal jednim z nejoslavovanejsich spravcu investicnich fondu a nahromadil osobni jmeni, jehoz hodnota se odhaduje na 200 milionu dolaru.
Kozeneho hlavni sanci byl rozsahly privatizacni program, ktery zahajila ceska vlada. Tento program nabidl kazdemu dospelemu ceskemu obcanovi kupony, ktere se posleze mely promenit v akcie podniku na nove vzniklem kapitalovem trhu. Pote, co v Ceskoslovensku zila cela generace lidi v komunismu, malo Cechu melo vubec zajem o tyto papirky. Ani totiz Cesi netusili, co se s nimi dela. Dokud se na scene neobjevila Kozeneho firma, Harvard Capital and Consulting, pojmenovana po skole, na niz Kozeny studoval.
Kozeny vyuzil svych zkusenosti ze Spojenych statu a zacal pouzivat velmi tvrde cilene televizni reklamy, dale zorganizoval reklamni kampan v tisku a dokonce uzival i divek v sortkach, jejichz prostrednictvim prodaval svym spoluobcanum dve veci. Vysvetloval jim zaprve, ze je velmi hodnotne vytvorit investicni fondy, s jejichz cenami se posleze obchoduje na burze. A za druhe, a daleko duleziteji - zduraznoval, jak vyhodne pro obcany bude, jestlize sve papirky predaji prave Kozeneho Harvardu. Kozeny je k tomu lakal neuveritelne drzym slibem. Prislibil, ze kazda osoba, ktera mu da sve kupony, za ne dostane do roka a do dne alespon desetinasobek jejich puvodni hodnoty. Behem nekolika par mesicu odevzdalo Kozeneho uradum vice nez 800 000 lidi sve kuponove knizky, kazdou v hodnote asi 37,20 dolaru, a za to obdrzeli akcie v jednom z harvardskych fondu.
Kdyby doslo k poklesu trzni hodnoty ceskych podniku, Kozeny by naprosto nebyl schopen svuj prislib splnit. Proto jsou takove sliby podle americkeho investicniho zakona ve Spojenych statech trestnym cinem. A dokonce i v prazske atmosfere Divokeho vychodu, kde takove sliby nejsou zakazany, vyvolal nezodpovedny optimismus Viktora Kozeneho oficialni pozvednuti oboci. "Bal jsem se, jeho chovani bylo tak nestandardni," vzpomina Tomas Jezek, nyni reditel prazske burzy, ktery byl tehdy ministrem privatizace. "Kozeny sliboval neco, co nevlastnil." Nastesti pro Kozeneho, kdyz v zari 1993 zacal fungovat cesky kapitalovy trh, akcie sly dramaticky nahoru - takze mlady vekslak s akciemi Kozeny se rychle stal vynikajicim hrdinou ceske privatizace. Za par dni mela kazda kuponova knizka, hodnotu misto puvodnich 37 dolaru, hodnotu priblizne 675 dolaru. Kozeny tedy rozsiril sve osobni bohatstvi tim, ze zacal uctovat svym prestastnym, avsak natvrdlym investorum obrovske poplatky za to, ze fond zalozil, a dalsi obrovsky poplatek za to, ze ho spravuje. Za prvni rok obchodovani s akciemi na prazske burze, vypocitava Pavel Travnicek, ktery byl financnim reditele firmy Harvard Capital do roku 1995, vybral Kozeny 45 milionu dolaru z investicnich fondu, ktere celkem vlastnily aktiva v hodnote jedne miliardy dolaru. Ale nikomu to nevadilo. Nikdo to nepocital.
Tou dobou ucinil harvardsky "zazrak" z Kozeneho ceskou narodni celebritu a jeho fondy zacaly lakat investory z velkych zapadnich investicnich instituci, jako je Stredoevropsky fond banky Credit Suisse, alespon dva manazery londynskych investicnich fondu (ktere spravuji soukrome duchodove zabezpeceni britskych obcanu na stari, viz jihoamericka privatizacni metoda a kritika Klausovy privatizace zde v predchozich vydanich Britskych listu, pozn. JC), Regent Kingpin a Buchanan Partners.
Priblizne v tuto dobu se zalezitosti podivne zauzlily, nebot se Kozeny zapletl do bizarniho pripadu, tykajiciho se agenta ceske komunisticke tajne policie, Vaclava Wallise. Ten byl v prosinci 1992 zatcen za to, ze prodaval Kozenemu tajne vladni dokumenty. Kozeny tvrdil, ze je vydiran, ale nakonec se sam stal predmetem vysetrovani v tomto spionaznim skandalu. I kdyz nebyl Kozeny nikdy postaven pred soud a dnes tvrdi, ze pro vladu hral roli volavky, ktera se snazila Wallise pristihnout pri cinu, Kozeny podnikl kroky k tomu, aby se vzdalil ze sve rodne zeme. Prodal Harvard Capital formalni firme, registrovane na holandskych Antillach, kterou vlastni Kozeneho matka. Ziskal pas Irske republiky. Pak v roce 1994 se s manzelkou a dvema detmi prestehoval do Lyford Cay, coz je enklava pro bohate, na plazi na Bahamskych ostrovech. Sousedy Kozeneho tam jsou herec Sean Connery, maestro investicnich fondu John Templeton - a Michael Dingman.
Kdyz se casopis FORTUNE setkal s Kozenym a s Dingmanem v klubu v Lyford Cay letos v kvetnu, oba byli jeste plni optimismu ohledne svych planu. Seznamili se o rok predtim na vecirku a navzdory rozdilu v jejich veku - Dingmanovi je 65 a Kozenemu je nyni 33 - rychle se mezi nimi vytvorilo silne pouto. "Ve Viktorovi se doslova vidim," rikal tehdy Dingman hrde. Dingman poradal luxusni vecirek na sve jachte a nadsene pritom licil, jak je Ceska republika zrala na takovou restrukturalizaci, kterou umi provest jedine on. "Je to jako zeme, ktera udelala bankrot," konstatoval. "Najednou vznikla obrovska hra MONOPOLY" .
Dingman a Kozeny se rozhodli hrat tuto potencialne lukrativni hru, a tak se dali po mnoha mesicich pruzkumnych rozhovoru dohromady. Sloucili tak Kozeneho duverne znalosti ceskeho trhu s Dingmanovym kapitalem a jeho schopnostmi celosvetove prodavat a kupovat akcie. Spolecne se Digman a Kozeny pripravovali na to, ze prevezmou v CR urcite vybrane podniky, ktere vlastni vysoce hodnotna aktiva, ale maji slabe reditelske vedeni a prilis mnoho zamestancu. (Dingman a Kozeny mohli ovladnout tyto ceske podniky tise a levne, protoze v Ceske republice neexistoval zakon, podle nechz by bylo nutno zverejnovat, ze nekdo ziskal vlastnictvi podniku, ani nebylo podle ceskych zakonu povinne, aby investori uchazejici se o vlastnictvi podniku nad urcity hodnotovy prah sve kupni nabidky cinili verejne, formou verejne aukce.)
Kozeny vzdycky formalne predal Dingmanovi operacni kontrolu nad ziskanymi ceskymi firmami, a Dingman Kozenemu slibil premie ve vysi 10 procent ze vsech zisku, ktere Dingman vydela.
Kozeny zacal na Bahamskych ostrovech vstavat ve tri hodiny rano, zacal zurive obtelefonovavat Ceskou republiku a zahajil pod Dingmanovym vedenim orgii kupovani a vyjednavani. V rijnu 1995 spolecne oznamily Kozeneho Harvardske fondy a Dingmanova Stratton Group, se sidlem na Kypru, ze tajne zakoupily rozsahle mnozstvi akcii osmi celnych ceskych prumyslovych spolecnosti: papirnu, chemicku, pivovar, lodarsky podnik, sklarnu, tovarnu na papirovinu, firmu pro vyhledavani ropnych lozisk a prazskou teplarnu.
Ze zacatku reagovala prazska burza na Dingmanuv prislib, ze do Cech priveze nejtalentovanejsi americky management a prinese tam i velke mnozstvi kapitalu pro firmy, ktere koupil, pozitivne, zvysenim hodnoty akcii. V zari tohoto nadseni se Dingman v listopadu 1995 vydal do Prahy. Jaksi zapomnel, ze prodal sve americke obcanstvi za bahamske pravo neplatit dane a za bahamsky pas, a pozadal americkou velvyslankyni Jennone Walkerovou, aby pro jeho podnikani usporadala recepci. "Ten clovek ma ale skutecne obrovskou drzost," konstatuje jeden diplomat, ktery vzpomina, ze Dingmanovi americka velvyslankyne ukazala dvere. Ve vsem tom vzruseni se vsak jaksi ztratil ponekud znepokojivy fakt, ze od te doby, co se Dingman zacal soustredovat na osm ceskych firem a promenil sve siroke portfolio akcii v priblizne 50 kvalitnich ceskych podnicich v rozsahle podily jen v osmi velkych firmach, ceny Kozeneho investicnich fondu zacaly klesat, i kdyz celkove cesky kapitalovy trh stoupal. Proc?
Na prvni pohled se mohlo zdat, ze je to proste jen dalsi pripad kdysi velmi schopneho investora, ktery ucinil radu chybnych rozhodnuti. Avsak jak vyplyva z rozhodnuti ceskeho ministerstva financi, ktere bylo prijalo letos v cervnu proti Harvardu, a jehoz kopii vlastni casopis FORTUNE, skutecnym duvodem bylo neco daleko vaznejsiho: Viktor Kozeny, ve snaze ziskat vlastnictvi firem, na ktere se zameril Digman, zacal zachazet s financemi v Harvardskych investicnich fondech, jako by to byly jeho osobni penize.
Rozhodnuti ministerstva financi napriklad zaznamenalo, ze Kozeny prodal akcie sesti vysoce cenenych ceskych firem, vcetne SPT Telekomu, ktery je jednim ze zakladnich kamenu prazske burzy, v transakci, na niz prodelal 6,3 miliony dolaru. Jiste, holt to byla spatna zprava pro akcionare v Kozeneho investicnich fondech.
Jenze cinitele ceskeho ministerstva financi ponekud rozhnevalo, ze kdyz se zacalo obchodovat s temito akciemi, bylo to za takovou trzni cenu, ktera mela Kozenemu vydelat temer 10 milionu dolaru. Skepticky byly take prijaty transakce, ktere prinesly ztratu v hodnote 1,5 milionu dolaru. Slo o prodeje akcii podniku Czech Ocean Shipping, Sepap a Sklo Union Teplice. Byly to tri z podniku, ktere nakonec skoncily ve vlastnictvi Dingmana a Kozeneho.
Vyplyva z toho, ze Kozeny prodaval tyto akcie zamerne za drasticky stlacene ceny a zpusobil, aby ztratu nesli investori v jeho fondech. Akcie si pri tom "Viktor presunoval z prave kapsy do leve kapsy" , jak to charakterizuje jeden reditel, seznameny s temito transakcemi. Ceske ministerstvo financi uvadi ve svem posudku tuto snad nejdramatictejsi "neregulernost" : Kozeneho Harvardsky Guarantee and Multiple fond "zaparkoval" jedenact milionu dolaru u maklerske firmy, kterou sam vlastnil, jako "zalohu " na budouci koupi akcii. Avsak zadne budouci akcie nikdy koupeny nebyly a penize nebyly vraceny, konstatuje posudek ministerstva financi. A nakonec, ceska vlada shledala, ze honorar ve vysi temer 8 milionu dolaru, ktery uctoval Kozeny akcionarum svych investicnich fondu za to, ze otiskl velke inzeraty v celnych zapadnich casopisech (ano, FORTUNE byla mezi nimi! ) byl nezakonny. Cesti vladni urednici dospeli k nazoru, ze Kozenemu mely na uhradu techto inzeratu stacit uz honorare, ktere si vybral za spravovani fondu.
V dusledku techto obvineni, ktera vsak nikdy nebyla zverejnena, dostal Harvard nejvyssi moznou pokutu podle ceskeho zakona - 37 000 dolaru (!!). Kozeny take souhlasil, ze splati fondum 6,8 milionu dolaru, ktere si nepravem odcerpal za tisknuti inzeratu a na udajne poradenske honorare. Kozeny tvrdi, ze pry byl Harvard pokutovan ciste "z administrativnich duvodu". K obvineni, ze prodaval sve akcie (vlastne sam sobe) pod trzni cenou, prohlasuje, "nikdy jsme to nedelali a nikdy to delat nebudeme". Tvrdi, ze k temto transakcim doslo v neformalni, "sede zone" , predtim, nez se zacalo formalne obchodovat s akciemi, a tak nemohl pry vedet, jaka bude skutecna trzni cena.
At uz je tomu jakkoliv, pet mesicu po zverejneni sve aliance s Dingmanem, Kozeny torpedoval uz klesajici ceny akcii svych fondu tim, ze oznamil, ze hodla promenit harvardske investicni fondy v novou prumyslovou holdingovou spolecnost. Plan byl oznamen a prosazen - i kdyz v te dobe Kozeny nemel pravo samostatne rozhodovat nad akciemi ve svych fondech - na valne hromade akcionaru, ktera byla chvatne svolana do nezname vesnicky nedaleko rakouskych hranic, ctyri hodiny cesty automobilem z Prahy. (Kdyz se casopis FORTUNE Kozeneho otazal, proc se valna hromada konala zrovna v teto zapadle vesnicce, Kozeny na to chabe odpovedel, ze v Praze nebylo mozno nalezt sal.)
Kdyz se lide v Praze doslechli, ze nejvyznamnejsi skupina investicnich fondu v CR se promenuje v prumyslovou holdingovou spolecnost - predstavte si reakci v Americe, kdyby napriklad fond Fidelity jednoho dne najednou oznamil, ze prodava sve rozmanite a rozsahle investice a ze se promenuje v prumysloveho giganta, asi jako je koncern General Electric - vyvolalo to pozdvizeni. Tomas Jezek, ktery prave zahajil cinnost jako sef burzy, vydal verejne varovani, aby se investori "vyhnuli temto firmam, odrizli je a zatlacili je na okraj spolecnosti" . Investori zacali harvardske fondy rychle opoustet a akcie v harvardskych dividenych poklesly za jediny tyden o 22 procent. Byvaly by klesly jeste nize, ale existovala alespon jedna osoba, ktera je kupovala: Viktor Kozeny. "Bylo to docela legracni, protoze na tom jsme vydelali hodne penez," hovori dnes Kozeny o dramatickem poklesu hodnoty harvardskych akcii. V kvetnu rekl casopisu FORTUNE, ze pri klesani akcii svych fondu ziskal v nich 51 procent.
To uvolnilo Dingmanovi a Kozenemu cestu pro jejich posledni manevr, k nemuz doslo v cervenci. Zaprve, vsechny harvardske fondy, ktere tou dobou byly promeneny v holdingove spolecnosti, se spojily v jedinou entitu, nazvanou Harvard Industrial Holding.
Harvard byl pak spojen s podnikem Sklo Union Teplice, s holdingovou spolecnosti, kterou ovladaji Dingman a Kozeny. Ta firma byla pak sloucena s urcitymi castmi Dingmanova investicniho nastroje, podniku Stratton.
Tim vznikla dalsi holdingova spolecnost, nazvana Daventree Ltd. v jejiz spravni rade zasedaji, vedle Dingmana a Kozeneho, takove hvezdy jako byvaly sef americkeho Bileho domu John Sununu a byvaly americky astronaut Thomas P. Stafford. Investori v Kozeneho fondech se nyni neprimo stali majiteli akcii v teto spolecnosti, registrovane na Kypru, kde tuto firmu nemaji moznost kontrolovat a inspekci v ni provadet ceske vladni urady.
Firma Daventree Ltd. nezverejnila zadne accounts, vyrocni ucetni analyzy ci zpravy o sve podnikatelske cinnosti. S akciemi firmy Daventree Ltd. se verejne neobchoduje, i kdyz Kozeny slibuje, ze je pry uvede na burzu v Londyne nebo v New Yorku.
Pokud to opravdu udela, je vysoce nepravdepodobne, ze se toho budou chtit ucastnit nekteri puvodni investori do Harvardskych investicnich fondu. Od lonskeho prosince ztratil hlavni harvardsky fond, nyni holdingova spolecnost, 83 procent sve hodnoty. Hodnota ostatnich Kozeneho fondu poklesla obdobne. Frantisek Hapka, devetasedmdesatilety invalida v moravskem meste Loucka, byl svedkem toho, jak jeho uspory poklesly z 2000 dolaru na dnesnich asi 180 dolaru. "Kdybych mohl chodit, vydal bych se na Bahamy," rika. "Mam pocit, ze jsem byl okraden." V nynejsi situaci se vsak Hapka nemusi obtezovat ani pochodem na Prahu. Ceska vlada sice ucinila nektere kroky k uzavreni zakonnych mezer, kterych vyuzil Kozeny, dnes uz se museji zverejnovat podily v podnicich vetsi nez 10 procent a nabidky na podily v podnicich vyssi nez 50 procent museji byt take verejne, Ceska republika vsak v zadnem pripade neposkytuje investorum takovou ochranu, jaka je standardni na vetsine rozvinutych trhu.
Kdyz se casopis FORTUNE nedavno dotazoval Vladimira Ezra, sefa obchodovani na prazske burze, kdo zajistuje, ze investori nemohou byt podvadeni, odpovedel: "Nikdo."
Daniel Arbess, byvaly pravnik od firmy White and Case, ktery byl v Praze Dingmanovou pravou rukou, rezignoval kratce po cervencovych fuzich. Kdyz se ho zeptal casopis FORTUNE, zda Arbessovi vadila intenzita nahlych transakci, Arbess odpovedel takto: "Neucastnil jsem se techto transakci, ani jsem nemel zadnou vedomost o financnim inzenyrstvi ani o financnich transakcich, ktere byly realizovany."
Dingman sam sdelil casopisu FORTUNE, ze je docela spokojen se zisky, ktere vydelal mnozstvim transakci, ktere zorganizoval letos na jare a v lete. Jak velke tyto zisky byly, je velmi obtizne urcit, vzhledem k tomu, ze nove vznikle soukrome firmy, existujici nyni "offshore", v zahranici, a to na uzemi, kde se nevyzaduji regulerni financni inspekce, pusobi nyni v naproste tajnosti.
Avsak vezmeme si pripad Sklo Union Teplice. V dobe, kdy Dingman a Kozeny ziskali tuto ceskou firmu prostrednictvim Harvardu, sedela na hromade financnich prostredku, celkem v hodnote 57 millionu dolaru, tedy jedna jejich akcie mela hodnotu 13 dolaru. To samo o sobe bylo alespon o dolar za akcii vice, nez hodnota akcii v Harvardu, jakou dostali mensinovi akcionari firmy Sklo Union v dobe, kdy oteze prevzalo nase bahamske duo. Mezitim, jeste k vyse zminene hromade penez, ziskali novi vlastnici firmy Sklo Union dalsich 35 milionu dolaru tim, ze prodali jednu pobocku Skla Union jedne belgicke sklarske firme. Neni ovsem vubec lehke zjistit, kam se ty penize podely. Od zari letosniho roku bylo vlastnictvi podniku Sklo Union prevedeno na dve dalsi tzv. "off-shore" firmy, tj. firmy mimo standardni kontrolu zapadnich kapitalovych trhu, Berio Holdings a Bruker Holdings. "Kdo vi, kde ty penize jsou?" rika Vladimir Jaros, sef vyzkumneho oddeleni firmy Wood and Co, celne maklerske firmy v Praze. "Zda se, ze oni odcerpavaji aktiva z Ceske republiky. Mozna, ze uz jsou ty penize pryc."
Take byly vzneseny dotazy, jestli Dingman skutecne investoval vsechny penize, ktere do Cech prislibil investovat. Tvrdil na podzim roku 1995, ze do CR vlozi investice ve vysi 140 milionu dolaru. V obchodnim rejstriku v Praze vsak je zaznamenano, ze firma Stratton koupila vetsinu svych ceskych podniku az 30 kvetna 1996. Dingman nyni pripusti, ze ke koupi mnohych svych akcii pouzil takzvane "dohody o budoucim nakupu", avsak zduraznuje, ze podle jeho nazoru koupil akcie v dobe, kdy smlouvy podepsal, nikoliv az o mnoho mesicu pozdeji, kdy byly realizovany. V dusledku tohoto triku se Kozenemu podarilo vyhnout se predpisu ceskeho kapitaloveho trhu, podle nehoz nesmeji investicni fondy vlastnit vice nez 20 procent akcii v jedine firme.
Kdyz rekl casopis FORTUNE Digmanovi, ze nekteri investori v Praze ho obvinuji z tzv. "asset stripping" , (tj. ze ziskani kontroly nad podnikem a z vykradeni vseho, co v podniku bylo hodnotneho), odpovedel: "Blbost".
Na dotaz, zda ma Dingman akcie v neterych offshore spolecnostech, ktere nyni vlastni akcie podniku Sklo Union Teplice, rekl Dingman, ze nevi. "Tak se holt obchoduje tam v te stredoevropske casti sveta. Neni to zadna newyorska burza," rika Dingman.
Ne, skutecne, v Ceske republice se neobchoduje podle pravidel newyorske burzy, a Dingman to dobre vi. Na newyorske burze koncem osmdesatych let, kde si Dingman vytvoril sve prvni bohatstvi obdobnymi slozitymi transakcemi, se stal tercem velmi tvrdosijnych stiznosti ohledne otazek, jako proc mu vyplatila jeho firma Henley Group 9 milionu dolaru za ruzne interni transakce. A na newyorske burze mohou investora jako je Dingman nespokojeni akcionari pohnat k soudu. Kdyz prodal Dingman jako generalni reditel podniku Henley sve chemicke podniky a pak chtel firmu v nasledujicim roce stahnout z burzy, akcionari ho doslova vehnali do soudni sine. Zalovali ho, ze se obohatil na jejich ukor. Posleze doslo v teto veci k mimosoudnimu narovnani,
V soucasnosti je ale Dingman stejne tak frustrovan Prahou, jako byl frustrovan Wall Streetem. Mnohe firmy, ktere vlastni, stale jeste maji akcie v podniku Daventree, Dingman vsak tvrdi, ze predal kazdodenni rizeni techto podniku Kozenemu, protoze je to pry pro neho samotneho prilis namahave. Dingman vzpomina, jak ostre protesty vyvolal jeho vstup do Cech od ceskych podnikovych reditelu, a konstatuje: "Proste jsem se jedne noci probudil a rekl jsem si, me uz to nezajima, ja uz jsem si ostruhy vydobyl. Touhle cestou jsem uz sel a ono je to nekonecne."
S odchodem Dingmana s ceske sceny je nyni jasne, ze jeho velke sliby, ze prinese americky kapital a americke managementove techniky, byly prehnane. "Zadnou technickou ani financni pomoc nam neposkytli," konstatuje Ivo Klimsa, reditel tovarny na papirovinu Biocel, kterou stale jeste vlastni Dingmanova firma Daventree.
Namisto toho obraci Dingman svou pozornost nyni k Rusku, kde vlastni ctvrtinu jedne papirny a kde - jak tvrdi - pry investoval to podniku Renaissance Capital, ktery zalozil Boris Jordan, ruske financni zazracne dite, ktere privedlo podnik CS First Boston do Moskvy. Ani v Rusku to vsak nebylo pro Dingmana lehke.
Dingman byl obvinen, ze neproplatil dluzni upis firme Alliance Cellulose, kyperskemu podniku, ktery mu prodal ruskou papirnu. Dingman prohlasuje, ze mu pry Alliance Cellulose dluzi penize a ze je pry bude zalovat. Po urcitou dobu odmital Dingman zaplatit dohodnuty honorar maklerske firme Brunswick Brokerage, moskevskemu podniku, ktery transakci zprostredkoval.
"Pracovali jsme pro Dingmana po urcitou dobu a pak jsme rezignovali," konstatoval pracovnik firmy Brunswick, ktery si nepreje byt jmenovan. Dingman tvrdi, ze slo o konflikt mezi pravniky, ktery byl posleze urovnan. A tak to jde dal, v krasnem novem svete takzvane vznikajicich trhu vychodni Evropy.
Pred nekolika mesici relaxoval Dingman na sve jachte, 115 stopem leviathanu jmenem Teel, a prerusil otazku o pochybnych transakcich ve vychodni Evrope filozofickym extempore o piratech, ktere Dingman chape jako "podnikatele, kterym nikdo poradne nerozumi". Studoval jsem historii piratu az do dneska a zjistil jsem, ze piraty byli i Joe Kennedy a Sam Bronfman. Jeste za meho zivota byli povazovani za piraty. Rikam, na tom neni nic spatneho: tyto zeme se meni. Clovek si jen musi davat pozor, aby byl porad na spravne strane zakona."
Financne, alespon, skoncili Dingman i Kozeny skutecne na spravne strane zakona. Ovsem neocekavejte, ze tito dva konkretni bukanyri za sebou zanechaji jine dedictvi, nez pouze a vyhradne toto.
(Prelozil J. Culik)