Pekne podle abecedy...
Do voleb do Poslanecke snemovny Parlamentu Ceske republiky zbyva necelych pet mesicu. V tomto a ve ctyrech nasledujicich cislech Nove Pritomnosti prineseme v abecednim poradi portrety peti hlavnich politickych stran a jejich sefu - na ostatni se tedy v teto rubrice nedostane, vic mesicu k dispozici nemame. Budeme se jim vsak venovat na jinych mistech casopisu - pokud upoutaji pozornost nasich autoru.
Ceska strana socialne demokraticka
Historie nasi "soc-dem" je vskutku heroicka epopej, alespon do urcite doby. Skoda, ze ji vetsina lidi dnes uz nezna. Nase socialni demokracie ma za sebou stodvacetiletou historii, ovsem s onou zlopovestnou ctyricetiletou pauzou. Nabizi tedy, chcete-li, urcitou analogii vzite predstavy ceskych dejin: slavnou minulost "pred", "dobu temna" a krivolakou pritomnost "po".
Vznikla jako ceska odnoz strany celorakouske, s niz snasela dobre i zle. Spolu s ni odolala "detske nemoci" anarchoterorismu, ale i nakaze nacionalismu (proto na ni prislusnici ceskych vlasteneckych kruhu hledivali podezirave). Tomu ucinila jisty ustupek tim, ze se stala na sve rakouske materi formalne nezavislou; svemu internacionalistickemu kredu se pritom nikdy nezproneverila. Byla stranou proletaru, jejichz otcove, pochazejici vetsinou z venkovske chudiny, prichazeli za obzivou do mest, kde rychle ztraceli tradicni katolickou viru, ale jeste dlouho si uchovavali cosi duleziteho z krestanske moralky, predevsim smysl pro spravedlnost a solidaritu s bliznimi.
V prvnich generacich se strana vyznacovala durazem na vzdelavani a sebevzdelani. Sympaticky zpusob, jak u nekdejsiho venkovskeho chudasa prekonat pocit menecennosti. Bylo to vzdelani znacne ideologicke a casto jen "brozurkove", ale vykonalo sve. Strana si zahy ziskala sympatie nejednoho ceskeho spickoveho intelektuala (za vsechny jmenujme Nerudu, Masaryka a Saldu) a posleze se k ni nejeden pridal. Vyznacne se podilela na demokratizaci pomeru v mocnarstvi, zejmena na prosazeni vseobecneho hlasovaciho prava. Vysel z ni Karel Kautsky (Karl Kautsky), zamlada cesky narodovec, pozdeji blizky starnoucimu Engelsovi. - Stejne jako rakouska, mela i ceska socialni demokracie k nemeckemu reformismu bliz nez k revolucnosti.
Prvni svetova valka byla pro celoevropskou socialni demokracii otresem, protoze jeji internacionalismus v zatezkavaci zkousce neobstal: jednotlive narodni strany se nakonec solidarizovaly se svymi vladami a stanuly tak vzajemne proti sobe na opacnych stranach frontove linie. Valecne stradani vsude zradikalizovalo radove clenstvo, jemuz se zakratko dostalo povzbuzeni bolsevickou dohrou ruske revoluce. Temer ve vsech zemich, vcetne te nasi, mezitim svobodne, doslo k "bolsevickemu" rozkolu. U nas tim spis, ze se vedeni strany spolu s jejim funkcionarskym aktivem postavilo za mladou samostatnou republiku. V ocich vetsiny clenstva se tak prohresilo "spolupraci s burzoazii".
* * *
Bolsevicky rozkol, jehoz ditkem byla KSC, vsak nase socialni demokracie prezila, byt s potizemi, a rekonvalescenci zvladla. Byla pak jednim ze spolehlivych sloupu nasi mezivalecne demokracie. Masaryk k ni mel osobne blizko (jeho zena byvala jeji clenkou). Jeji ministri zasedali ve vetsine vlad. Zdanlive uspesne probihajici sovetsky experiment ji odcizil hodne mladych, presto zustala dusledne protikomunistickou, a ovsem i protifasistickou. Ziskala dost stoupencu na Slovensku a mela blizko i ke sve sudetonemecke druzce, ale prispet vyznamneji k prekonani cesko- nemeckeho antagonismu na pude ceskych zemi se ji nepodarilo.
Za druhe svetove valky se socialni demokrate vyznamne podileli na odboji domacim i zahranicnim, prinaseli obeti v koncentracich i na bojistich, zasedali v londynske vlade. CSSD mela sveho cloveka i v Moskve, ten se vsak pozdeji stal jednim z jejich hrobaru (Zdenek Fierlinger, ktery pravdepodobne za valky vstoupil do sluzeb KGB). - Zatimco "Rijnova revoluce" jejim sebevedomim otrasla jen zcasti, sovetsky podil na vitezstvi protihitlerovske koalice ji dosti dezorientoval. Po valce zasedli jeji clenove spolu s komunisty v Narodni fronte a nekolikrat se je dokonce snazili "pretrumfnout" revolucnosti (napr. rozsahem pozadovaneho znarodneni). Jejich mladez - ach, ta mladez! - sympatizovala nezakryte s KSC, cehoz vyuzivalo fierlingerovske kridlo. CSSD zvolna spela k rozkolu.
Na brnenskem sjezdu (1947) sice ziskal vetsinu antikomunista Jan Majer, bylo vsak uz pozde. Strana byla prospikovana komunistickymi agenty a zakratko nastal "Vitezny unor". Proziravejsi "socdemaci" odchazeli do exilu. Heroicka epopej koncila. V r. 1949 komuniste nadiktovali strane slouceni. Mensina, ktera se nepodrobila, pak za tu tvrdohlavost musela platit.
Po techto dvou smrtelnych ranach nasledovalo dodychavani. Doma i v exilu. Socialni demokracie pak prezivala uz jen v politickych pracich snech: tamto (= CSSD) by bylo byvalo lepsi nez tohle (= KSC). Jednu chvili se zdalo, ze sen se stane skutkem: na jare 1968, za Dubceka, doslo k pokusu o obnovu CSSD. Byl to jeden z tech prazskojarnich rudych satku, ktere rozzurily byka Brezneva nejvic.
Posmrtny zivot CSSD v dobach tzv. normalizace vsak udrzovala nejen nostalgie pametniku, nejen par desitek starych nepoddajnych veteranu doma a par stovek v exilu. Byl tu jeste jeden napajeci zdroj: spatne svedomi reformnich komunistu. Ti sice "socdemaky" predtim vetsinou nebyli (par jich kdysi bylo fierlingerovskymi modrokosilaci), ale nahledli zhoubnost sve faustovske smlouvy s komunismem a zavistive pokukovali po socialne demokratickych obzorech zapadni Evropy. Uz to nebyli zadni mladici. A tamti veterani, ti byli jeste starsi...
* * *
Listopad 1989 nas prekvapil, ale veterani byli pripraveni. S dojemnou horlivosti krizovali Prahou s kybliky lepidla na tapety a vylepovali plakaty, ktere slavnostne vyhlasovaly: Ceskoslovenska socialni demokracie obnovena! - Lid mel komunistu po krk, ale nejasna idea socialismu nesovetskeho typu mu byla dosud blizka. Proto zmrtvychvstani CSSD uvital. Kolem strany zavladl cily ruch. U jejiho kormidla stanuli jednosvorne "stari verni", domaci (Slavomir Klaban) i exilovi (Jiri Horak), ale jen nakratko.
Kdyby CSSD trvala na "cistem" politickem rejstriku svych clenu, zustala by nevelkym klubem senioru. Proto bylo treba rady rozsirit. Strana se rychle sblizila s nekterymi reformnimi komunisty, vyloucenymi v normalizacnich cistkach (Venek Silhan, Milos Hajek aj.), coz se nelibilo "starym socdemakum", ale lidi bylo porad malo. Bylo treba se otevrit jeste vic. O zajemce nebyla nouze: CSSD pusobila jako magnet na ty cleny Obcanskeho fora, jimz se nezamlouvalo tihnuti jeho vetsiny vice ci mene doprava. Ti se k ni postupne pridavali (Zdenek Jicinsky, Petr Kucera, Ivan Fisera, Valtr Komarek, Milos Zeman, Kvetoslava Korinkova, Pavel Rychetsky aj.). U kazdeho z nich byly ve hre jine motivy, ale pres odlisnost jejich individualnich pribehu byl tento "odliv" z OF do CSSD fenomenem sveho druhu.
Je to paradoxni: o obnovu CSSD usilovala od polistopadovych pocatku tez take skupina kolem Rudolfa Batteka (Asociace socialnich demokratu), ktera byla kolektivnim clenem OF. Z obavy, ze se CSSD stava stranou "postkomunistickou", se od ni distancovala.
Zatimco zahy po listopadovem prevratu pusobila ku prospechu CSSD do znacne miry jako stranotvorny princip uslechtila nostalgie (i Petra Buzkova vstoupila do CSSD proto, ze jeji dedecek Frantisek Modracek byval jejim vyznamnym cinitelem), v letech 1991-1992 se to zmenilo. CSSD se stala utocistem tech, kdo z nejruznejsich duvodu odmitali ostry transformacni kurs (rychlost za kazdou cenu) Vaclava Klause. Ten se zacal dosti neprozirave vyjadrovat o CSSD s despektem a nejeden tzv. pravicovy zurnalista se ho snazil napodobit. V radach CSSD se zacalo hovorit o aroganci moci a toto rozhorceni vyneslo do cela cloveka, ktery mel s Klausem nejvice nevyrovnanych osobnich uctu z minulosti - Milose Zemana. Vaclav Klaus vedle jinych prednosti vladne umenim delat si nepratele. V tomto pripade zapusobil jeho narcismus vskutku velkolepe: vyprofiloval vudce odpurci politicke strany.
* * *
Tmelem CSSD se tak stal negativismus vuci prevazujicimu transformacnimu trendu, coz samo o sobe neni dostatecnou zivinou stranickeho sebevedomi. Toto manko jednu chvili suploval Zemanuv polemicky verbalismus, zpravidla dosti jalovy. - Ceske politicke scene sveho casu hrozilo, ze se bude prilis podobat scene divadelni. Milos Zeman se zasazuje o to, aby toto riziko nepomijelo. Malokdy mluvi prirozene, zpravidla je teatralne stylizovany do role Kassandry ci Erinye. Jeho exhibice svadeji k pojimani politiky jako velkeho psychodramatu. Proto se CSSD nabizi jako trvaly objekt tzv. protestni volby (motivace volby v afektu je vsak nestabilni), zatimco uvnitr panuje chaos.
Ovladavou predstavou Milose Zemana, posedleho touhou trumfnout Klause, je maximum hlasu pro CSSD, vem kde vem. Mel proto neshody s profesorem Horakem. Ten se sice v dnesnich pomerech stare vlasti prilis nevyznal, ale s pocitem, ze sam vi nejlip, jak na to, vsazel spise na kuloarova vyjednavani. Tento styl vuci Zemanovi neobhajil a kolbiste opustil. Zemanova strategie je do jiste miry uspesna: v lete 1995 preference CSSD temer dostihly ODS. Ma to ale hacek, jimz je rozpad potencianiho brain-trustu strany. Nekteri se stahli do pozadi (Petr Kucera, tzv. rakovnicka platforma), jini z ni dokonce vystoupili (Ivan Fisera, Vlastimil Doubrava, Karel Hrdy). Jmenem CSSD vystupuji stale casteji zacatecnici (Stanislav Gross), notoricti populiste (Gerta Mazalova) nebo lide, jejichz zivotni rozlet byl prilis spjat s predlistopadovou KSC (Vladimir Rezac). Petra Buzkova, zevnejsku sice puvabneho, ale nazoru zatim spise nejasnych, medialni prestiz strany nezachrani.
Rychly letni prirustek na vaze byl sice vystridan mirnym poklesem preferenci, ale Zemanova CSSD presto prokazuje zivotnost. Muze ocekavat proud prebehliku z ruznych postkomunistickych formaci, trpicich na ubyte, mozna i tech chytrejsich z KSCM. Prichod systemu dvou velkych stran, priznacneho pro dnesni demokraticke zeme, tim bude jakoby urychlen. Pomery, ktere daly vzniknout fenomenu Milos Zeman, vsak naznacuji, ze nase velka levicova strana s jeji populistickou demagogii bude pro ceskou spolecnost spise bremenem - pokud se nezmeni.
(Petr Prihoda)
Jan Culík | Department | Home