Tvuj cementovy prst skrta

hrbet me ruky.

Znavene manzety na cernem lnenem saku.

Kresba, abych si pripomela vrasky

na tvari meho otce.

Zahrada opanovana pestrym psim vinem.

Mesic srpen.

Tropicka zvlnena fronta chysta

hurikan.

Mezi otazkou

a odpovedi, kterou nechci slyset.

Hlas me matky v telefonu,

kazdou noc je jeji dvojce

porad mrtve.

Povzdech.

Cekarna.

Pach nemoci,

cezeny desinfekci.

Drevene podlahy v dome,

ktery opoustim.

Jan Culík | Department | Home