Zadny clensky stat si podle Fischlera nemuze dovolit pasivitu, neni mozne jen cekat, co EU naridi, a pak rikat, ze jsme to vlastne nechteli. Rakousko musi jeste vychovat novou tridu kvalifikovanych evropskych uredniku, kteri ho budou dobre zastupovat nejen na vrcholnych postech, ale i na urovni stredniho managmentu bruselskych organu. To mimo jine vyzaduje od proevropskych rakouskych politiku, aby nepolevili v usili priblizit Evropu Rakousku: stale znovu vysvetlovat, jak EU funguje a v cem je uzitecna a proc muze byt prace v evropskych institucich pro mlade lidi atraktivni.

To co plati pro Rakousko, plati primerene i pro Ceskou republiku, a to i presto, ze moznosti plneho clena oproti asociovanemu jsou nesrovnatelne. Dohoda o pridruzeni ovsem i tak umoznuje dostat se k mnoha informacim a projektum. Daleko dulezitejsi nez sebevedoma prohlaseni je ted prace drobna - predevsim detailni studium evropskeho prava stejne jako struktury evropskych instituci. Myslime-li to se vstupem do Unie skutecne vazne, meli by nejen nasi experti, ale i radovi politici, obchodnici, pravnici vedet, jake jsou kompetence Rady, Komise, Evropskeho parlamentu, Hospodarskeho a socialniho vyboru, jak jsou konstituovany, o cem rozhoduji, kdy jednohlasne, kdy na zaklade vetsinoveho principu, atd.

Pro nas, pro vsechny obcany prisel cas "mentalne" se pripravit na evropanstvi a na mnohe zmeny, ktere prinese. Tak napriklad: ackoliv ve vyborech jednotlivych ministerstev uspesne pokracuji prace na harmonizaci naseho pravniho radu s pravem Unie, malokdo si zatim dokaze predstavit sok, ktery nastane, az u nas - patrne ze dne na den (a i kdyby postupne) - zacne platit nekolik tisic evropskych pravnich predpisu, z nichz velkou cast bude treba primo aplikovat u nasich soudu, a to dokonce prednostne pred domacim pravem!