Snad moje osloveni, panove a pani, vyzni aspon trochu stylove. Vzdyt posilam pozdrav z mesta, kde prosoupal kalhoty o gymnazijni skamny basnik Rozmarneho leta! Ne ze by Benesov (ten bez privlastku) byl divukrasne mesto. Zmineny Mistr o nem v Pekari Marhoulovi napsal: "Mesto se podoba chlevu, v nemz se chovaji svine..."

Do panoramatu Benesova patri jiz seste stoleti goticka ruina minoritskeho klastera. Vypalil ho bratr Zizka a za socialismu jsme byli na jeho revolucni vitezstvi hrdi. Dnes husity pragmaticky prokliname jako levicacke destrukty. Jeste, ze nam Sternberkove dali zlatou osmicipou do mestskeho znaku a arcivevoda Ferdinand propujcil jmeno benesovskemu pivu! Od jeho Konopiste je mesto odrizle silnici Praha-Tabor asi jako Muzeum do Vaclavaku. Jinak ovsem zamek zustava turistickym hitem. Nedavno byly zpristupneny komnaty obyvane arcivevodou a kneznou Zofii. Arcivevoduv zubni prasek, kneznin zapisnik, nocnicky jejich deti privadeji nase i zahranicni turisty do nostalgickeho vytrzeni. Jinak je nam Benesakum hej. Zatimco cesky narod jako celek zpochybnuje Libusino proroctvi, ze neskona, my jsme populacne jakztakz v plusu. V minulem roce zemrelo v meste 116 obcanu, ale v porodnici zavriskalo 129 kluku a holcicek. A nezamestnanost? Ani ne 2 %. Vsak take mnohe podniky si vedou kapitalisticky mrstne. Vyrobni zavod TRW (autoelektronika) se zahranicnim kapitalem ma rocni obrat 419 mil. a dava praci 350 lidem. Stavebni stroje pronikly se svymi jeraby na zahranicni trhy, maji obrat 180 mil., zamestnavaji 290 delniku a stale nabizeji volna mista. No a Danone a. s. jiste znate - vzdyt je nejvetsim vyrobcem jogurtu v republice. Take nemocnice Rudolfa a Stefanie (zase ta nostalgie) ma sikovneho reditele, zrovna minuly mesic otevreli novou nemocnicni kuchyn. Vybavenim pry patri do 21. stoleti.

Cele mesto meni drive ponurou az zpustlou tvar. Prikladem je Tyrsova ulice. Staly tu barabizny na spadnuti a co uz tu od roku 1989 vyrostlo novych domu! Hotel Mojmir, honosny financni urad a do budovy uradu prace by se snad vesli nezamestnani z celeho okresu (700). Dominantou teto nasi "avenue" bude budova Komercni banky. Banka ukazala, ze kdyz muze sypat Stehlikovi, ma i pro sebe. Za 85 mil. dala sobe, ale take mestu sebevedomou stavbu hodnou Klausovy ery. A cela budova je praci Benesaku - architektu Ourednicka a Hlavnicky a stavebni firmy ing. Sladek.

Ale to vite, ze se leccos nezdarilo. Napriklad po "revoluci" zacala spolecnost Matra stavet hotel stejneho jmena. (Kolik hotelu v Madarsku se asi jmenuje Snezka?) A zkrachovala. Hola stavba uz hezky dlouho trci uprostred mesta, stavebni ohrady omezuji dopravu, banky marne vymahaji sve neprozretelne pujcky. Ale naslo se reseni. Stat uhradi pohledavky bank a ziskanou budovu da mesto pro malobyty mladym rodinam a byty s pecovatelskou sluzbou. Bohuliby cin, ale prijde hodny stat i obdarovane mesto o hodne draz, nez kdyby podobne zarizeni stavely primo. Myslel jsem, ze za svuj podnikatelsky neuspech bude platit i "pan Matra". Kdeze! Nejde o zebracke holi, ale zije si jak pambu ve Frankrajchu. Snadno se nekomu podnika v Klausove ere!

Tu a tam proslavi maly Benesov i skandalek celostatniho ohlasu. Napriklad efektni zatykani pana Svarce za neplaceni pojisteni svych zamestnancu. Kamera Novy poslala tyto zabery do statisicu domacnosti. Take okresni soud ma o slavu a praci postarano. Dostal tisice zalob podvedenych vkladatelu spolecnosti J. I. A. s kterou podivne spolupracoval namestek reditele Ceske sporitelny v Benesove.

Pan starosta ing. Mojmir Chromy je vzdelany muz. Ac specialista na meliorace, je kovany take v historii, zvlast v heraldice. Ve sve funkci je nadstranicky (ac odeesak), tolerantni, ale zasadovy. Podarilo se mu se zastupitelstvem prosadit rekonstrukci radnice. Mnohym Benesakum se obnovena budova nelibila - uzka okna, oskliva vrata, svatebni sin podobna satlave. A zacali ji posmesne rikat veznice parmska. Ale ouha! Architekt Jos. Pleskot dostal za tuto rekonstrukci Grand prix Obce ceskych architektu. A mesto Benesov zvlastni cenu za "osvicenost". A nam se najednou zacala radnice take libit. V letosni dlouhe zime se v Benesove dychalo mnohem lepe nez drive. Vetsi cast mesta byla totiz plynofikovana a ubytek stovek coudicich kominu je znat. Nyni se radni (vahave) pripravuji na prodej bytu v obecnim vlastnictvi. Chteji je prodavat za 55% odhadni ceny. To je malo, krici zavistivci. Za ty barabizny je to ac moc, brani se najemnici. To je ta relativita.

I kdyz v prazskych divadlech jsme za 45 minut jizdy po dalnici, pysnime se vlastni kulturou. Letos uz byl sesty rocnik hudebniho festivalu Jaro Josefa Suka. Jeho vrcholem je vzdy koncert skladatelova vnuka houslisty Josefa Suka. Druhy festival vazne hudby - Podblanicky podzim - byl vloni venovan dilu jubilanta J. D. Zelenky. V kvetnu prilakal Folkovy kvitek do prirodniho divadla v Konopisti dost svych posluchacu. Mestskou galerii vede cipera pan Fassati. Ma znamosti, umi umluvit sponzory a vysledkem jsou pekne vystavy. Velky zajem byl o snimky "momentniho" fotografa Ferdinanda d'Este Brunnera-Dvoraka na vystave nostalgickym nazvem Krasne casy, mineno ovsem jako kunsthistoricky pojem, bel epoque. V meste jsou jeste dve soukrome prodejni galerie. U pana Dvoraka vystavoval a prodaval A. Born. A prodal.

O tom, co se u nas deje se dovidame z okresniho tydeniku take s trochu nostalgickym nazvem (Jiskra), z mesicniku Benesovsky kalendar a ze soukrome rozhlasove stanice Presston. Ted se ovsem deje hlavne volebni kampan, ale o te psat nebudu. Je vsade stejna a az budete dopis cist, bude davno po vsem.

Panove a pani, snad jste z meho listu vycetli, ze se v Benesove nezije nejhure. Snad nas svet je opravdu nejlepsi z moznych svetu, uz proto, ze kazdy z nas muze alespon malo, malinko jeho podobu ovlivnit.

S pranim, aby se to Nove pritomnosti take darilo zdravi

Erich Renner