(Pavel Rican) (Ne)resitelne situace?

Zacneme prikladem: Nelibi se mi, ze u nas na sidlisti v jedne pujcovne videokazet je detem dostupna kazeta se sadistickou pornografii. Co udelam? Jde o trestny cin ohrozovani mravni vychovy. Mohu upozornit policii. Je to nejen me pravo, ale i obcanska povinnost. Jenze ja vim, ze policie neudela nic. Pujdu tedy a pokusim se pracovnika pujcovny premluvit, aby neporusoval zakon. Mozna, ze se mi vysmeje. Co ted? Jednou z moznosti je nejak pritlacit. Mohu tomu cloveku vynadat nebo mu i pohrozit.

Vzit sprej a postrikat mu vyklad. Privest si na toho travice studni skupinu stejne smyslejicich a drsne si ho "podat". I ten nuz muzeme vytahnout.

Jiste chapete, ze jde o ciste hypotetickou uvahu, nikoli o nabadani k trestnym cinum vyhrozovani, utlaku, ublizeni na zdravi atd.

Priklad druhy, nikoli bezny, ale zase nijak vzacny: Trinactilety rvac ve tride brutalne napada slabsi deti, bije je, kope, sikanuje. Vuci ucitelum je vulgarni, na bezne sankce nereaguje, trojkou z mravu se chlubi. Soudni rozhodnuti o jeho prevedeni do ustavni pece bez souhlasu rodicu je v nedohlednu. Vsichni - od reditele skoly az po ministerskeho urednika - jsou presvedceni, ze hoch ma nezadatelne pravo na vzdelani a ze jeho osobnost je nedotknutelna. Pravo ostatnich deti na bezpeci je jaksi nezajima. Reseni, ktere by volil Komensky bez nejmensiho zavahani (a jehoz absenci je maly rvac totalne zmaten), povazuje nase osvicene stoleti za barbarske, prestoze prave ono by bylo jedine srozumitelne.

Nemohu nadale predstirat, ze jde o uvahu ciste hypotetickou: V knizce o sikane a nedavno v Mlade fronte Dnes (k pripadu moravske ucitelky) jsem otevrene vyjadril nazor, ze telesny trest je legitimni pedagogicka metoda; vyjimecna a nouzova (mimochodem - psychologicky velmi narocna), ale nepostradatelna. Neni u nas zakazana a neni ani duvod, proc by musela byt vyslovne povolena.

Povazoval bych dokonce za nerozum, kdyby nase skolske urady chtely vydat pravidla regulujici uzivani telesnych trestu, jak je tomu v nekterych statech USA.

Predpokladejme vsak, ze telesny trest je zakazan, jak se domniva pan ministr (ktery soudi, ze ve skole je zakazano vse, co neni vyslovne povoleno). Pak se muze ucitel snadno dostat do situace, kdy musi volit mezi smernici - a zajmem deti, o nez pecuje a jez jinym zpusobem pred agresorem ochranit nemuze. Je na nem, zda zvoli nasili na vlastni odpovednost, nebo zda bude kapitulovat.

Priklad treti: Mlady herkules na ulici srazi starsi pani, vytrhne ji kabelku a prcha. Kolemjdouci vytahne pistoli a streli ho do stehna.

Tyto priklady maji jedno spolecne: Pravni stat zada, aby se obcan - s vyjimkou nezbytne nutne ochrany zivota a zdravi pred bezprostredne hrozicim nebezpecim - zdrzel nasili a jeho pripadne pouziti delegoval na stat. Takove je pravo. Obcan, ktery vezme spravedlnost do svych rukou a prekroci meze prava, musi nest nasledky.

Jak znamo, jde o klasicky, ale stale aktualni eticky problem, ktery ma ovsem v nasem case a prostoru specifickou podobu. Je zrejme, ze u nas, stejne jako v celem civilizacnim okruhu, zvanem Zapad, rok od roku pribyva nasili, a to jak na ulici, tak ve skole a patrne i v rodinach (samozrejme i v mediich). Kdekoli se s nim setkame, tam mu vetsinou uhybame.

Chytame se sukne pravniho statu a nejradsi bychom pred nasilniky vseho druhu pod ni zalezli. Zejmena my, tzv. slusni lide. Nesahame k nasili, ani k tak mirnemu, jake by bylo mozno kvalifikovat nikoli jako trestny cin, nybrz nanejvys jako prestupek; navic prestupek tak nepatrny, ze by zadnemu organu nestal za stihani. Nepereme se; ani to neumime.

Tak to je: slusni lide se jako ovce uzkostlive vyhybaji prestupkum, jake nestoji za rec, zatimco vlci jsou ve svem zivlu. Snad v tom muzeme videt i pozustatek komunismu: Bolsevikovi na kadrovce nebo v ulicnim vyboru byla kazda malickost dobra, aby si ji na ovci poznamenal, zatimco vlk to mel vzdycky nejak zarizeno.

To ale neni cele vysvetleni.

Proc rytiri vymreli?

Kdyz byl rytir svedkem nejakeho darebactvi, tasil mec a dotycneho spinavce jim naplocho zpraskal. Kde jsou muzi, pro nez byla jejich cest a cest jejich damy dulezitejsi nez uzitek? Muzi, pro nez jizvy utrzene pri ochrane slabych byly necim vic nez kosmetickym problemem? - Matky dorustajici generace uci sve syny: "Kdyby se neco delo, utec a do niceho se nezaplet!" O jizvach, ktere vznikaji na dusi, kdyz utecu a necham slabeho napospas nasili, nikdy neslysely a pokud ano, nerozumely. Vede vubec nekudy cesta k renesanci rytirstvi ducha? Pred padesati lety promlouval Frantisek Halas k mladym. Jeho projev kulminoval vyzvou: "Vase urozenost - obet!" Davno jsem nic takoveho neslysel od tech, kteri chteji vest dnesni mladez. - "Je treba zmenit stav ducha", napsal kratce pred smrti Jaroslav Seifert. Mel starost o ztraceny patos, o ono prahnuti po spravedlnosti a pravde, kteremu se dnes pod vedenim postmodernich dekadentu umime uz jen posmivat. Vzpomenme velkeho rytire ducha Jezise Nazaretskeho. Ten se nasili nestitil: Vzal bic a vlastnorucne vymetl z posvatnych mist peles lotrovskou. Neptal se na obchodni konvence, na obcansky ci trestni zakonik. Bylo to nasili na jeho vlastni odpovednost. Musel byt ovsem ochoten nest nasledky. O to prave jde. Kazdy ma tolik rytirske svobody vzit spravedlnost do vlastnich rukou, za kolik je ochoten zaplatit. To je i ta zapomenuta Halasova urozenost obeti.

Sigmund Freud kdysi rekl: "Nejvetsi pokrytectvi nasi doby spociva v tom, ze detem zatajujeme, jak rozhodujici ulohu v zivote hraje nasili a sex." - Dnes jsme uplne jinde. O sexu i o nasili vedi nase deti az prilis mnoho, i kdyz vetsinou nikoli to nejpodstatnejsi. A pokud jde o praktickou pripravu na konfrontaci s nasilim, o to, jak se s nim vyrovnavat kolem sebe a v sobe, nechavame je vetsinou na holickach. Napriklad priprava na telesne stretnuti by mela byt bezpochyby ustrednim tematem telesne vychovy, zvlaste deti slabych, neobratnych a bazlivych. Ale hledejte neco podobneho v navrhu osnov obecne skoly! Najdete nanejvys - pretahovani lanem. Patrne proto, ze kazde nasili je spatne a nebudeme prece z deti vychovavat rvace. Jaky je vysledek? Vlcata s pomoci videa pilne trenuji bojova umeni, zatimco beranci se uci bezmocne prihlizet - nejdriv sikanovani spoluzaku ve skole, pozdeji nasilnostem skinhedu na ulici.

Ciste ruce - anebo odpovednost

Skoncim tim, cim jsem zacal. Kazde nasili, i to nejuslechtilejsi, v sobe nese stin. Na tom, kdo ho uzije, cosi ulpi. Slusni lide se nasili vyhybaji. Maji na spinavou praci specialisty - "fizly", vojaky z povolani atd. Uchovavaji si ciste ruce. Jsou ovsem situace, jak rika velky psycholog mezi teology Dietrich Bonhoeffer, kdy mame jen dve moznosti: ciste ruce, nebo odpovednost. A v techto situacich lide urcitych "navyku srdce" voli odpovednost.

(redakcne kraceno)

Pavel Rican pusobi na Psychologickem ustavu AV CR. Prispevek byl prednesen na 83. klinicko-psychologickem dni (11.12. 1995), ktery mel na programu "Eticko-psychologicke problemy soudobe spolecnosti". Dalsi referaty budeme postupne uverejnovat.

Jan Culík | Department | Home