Parlamenty jsou koncipovany jako organy statni moci - zakonodarne sbory, jejichz hlavnim poslanim je ve vztahu pojmenovanem jako neprima demokracie, schvalovat prvotni pravni predpisy - zakony. Vedle toho byvaji Parlamentu ustavou daneho statu sverovany i dalsi velmi dulezite pravomoci; v parlamentnich formach vlady je parlamentu, resp. jeho casti odpovedna moc vykonna, respektive jeji podstatna slozka - vlada. Parlamenty jsou konstruovany jako jednokomorove nebo dvoukomorove. Jedna (prvni) komora parlamentu vyjadruje zpravidla zasadu rovneho volebniho prava. Druha komora muze byt rovnez sestavena podle zasady rovneho volebniho prava, nezridka vsak byva vyjadrenim uzemniho principu - urcite teritorium (ve federaci subjekt federace, popr. autonomie, v unitarnim state provincie, kraj apod.) vysila do druhe komory parlamentu sve zasupce. Pocet techto zastupcu pritom muze byt stejny bez ohledu na velikost nebo pocet obyvatel daneho teritoria, nebo muze jit o takovy pocet zastupcu, ktery odpovida jeho velikosti, resp. poctu obyvatel.

Pokud nevyjadruje druha komora parlamentu tento teritorialni princip, je zrejme zadouci zvolit pro naplneni druhe komory odlisna kriteria (pasivni volebni pravo, delka volebniho obdobi, zpusob obmeny apod.), aby nevznikl zrcadlovy organ ke komore prvni.

Rovnez tak je mozne jednotlive komory konstruovat bud jako partnery nebo jako konkurenty stanovenim shodnych nebo odlisnych (alespon zcasti) pravomoci, vcetne pravomoci konkurencni jedne komory vuci druhe.

Dvoukomorovost parlamentu vyjadruje jeho urcitou pluralitu.

Z historie ceskeho statu i z historie Ceskoslovenske lze vyvodit nektere zkusenosti jak s dvoukomorovym, tak i s jednokomorovym Parlamentem.

Prvou ustavou rakouska, tez po uzemi dnesni Ceske republiky, se stala ustava dubnova, vyhlasena 25. dubna 1848. Byla zde formulovana predstava o dvoukomorovem risskem snemu, ktery se mel skladat jednak z poslanecke snemovny a senatu, jehoz clenove meli byti cisarem jmenovani. Na jejim zaklade byl do Kromerize svolan rissky snem jako ustavodarne shromazdeni. Volby byly neprime, vykonavaly se pomoci volitelu. Na kazdych 50 tisic obyvatel byl volen 1 poslanec. Volby byly tajne, rovne a temer vseobecne. Pro vykon aktivniho i pasivniho volebniho prava se vyzadoval vek 24 let. Zeny vsak volebni pravo nemely.

Ustava breznova byla vyhlasena soucasne s cisarskym naifestem, kterym byl rozpusten kromerizsky snem (je datovan 4. brezna 1849, verejne byla vyhlasena 7. brezna 1849). Instituce risskeho snemu byla ponechana v podobe dvoukomoroveho parlamentu, skladajiciho se z horni a dolni snemovny. Ustava zachovavala zdani parlamentni monarchie, nebot zakotvovala instituci riskeho snemu o dvou komorach, z nichz dolni mela byt volena (na 100 tisic obyvatel 1 poslanec), horni komora mela byt volena na zemskych snemech, po dvou poslancich za kazdou zemi. Dalsi poslanci meli byt voleni podle vysokych volebnich cenzu z nejbohatsich slechtickych kruhu (majetkovy cenzus cinil 500 zlatych primych rocnich dani).

Tzv. silvestrovske patenty z 31.12. 1851 znamenaly prechod k absolutismu a prohlasily breznovou ustavu za zrusenou.

Vyvoj k obnoveni ustavnosti byl otevren dvema akty - cisarskym manifestem a diplomem (rijnovym) z 20. rijna 1860.

Unorova ustava byla vyhlasena 26. unora 1861 a skladala se ze tri patentu c. 20-22-1861 r.z.. Tyto patenty, resp. jejich prilohy, zrizovaly parlament, tj. risske zastupitelstvo, slozene ze dvou komor - snemovny poslanecke a panske - a zavadely zrizeni zemske pro zeme neuherske. Poslanecka snemovna byla volena neprimo prostrednictvim zemskych snemu, snemovna panska byla jmenovana cisarem. Dulezitou soucasti unorove ustavy byla zemska zrizeni a volebni rady do 15 zemskych snemu. Zakladni vyznam mely zemske snemy pro vytvareni risske rady resp. jeji poslanecke snemovny, do ktere vysilaly poslance. Volebni pravo do zemskych snemu urcovalo tedy v pocatcich rakouskeho parlamentarismu (az do roku 1873) strukturu a slozeni poslanecke snemovny risske rady. Zakladem volebniho systemu se staly kurie, ktere predstavovaly kompromis mezi stavovskym systemem zajmoveho zastoupeni a predstavami o vlade majetnych kruhu. Volici i poslanci byli rozdeleni do ctyr kurii - velkostatkarske, obchodni komor, mest a venkovskych obci.

V roce 1867 bylo provedeno rakousko-uherske vyrovnani. Pro vykon zakonodarne cinnosti v oblasti spolecenskych zalezitosti byly zrizeny tzv. delegace, coz byla snemovna vytvarena ad hoc po 60 poslancich z Rakouska a Uher (celkem tedy 120 poslancu). Kazda snemovna delegovala 40 poslancu ze snemovny dolni a 20 ze snemovny horni.

Statni celek, do ktereho po rakousko-uherskem vyrovnani byly zacleneny ceske zeme, nesl uredni nazev "Celek kralovstvi a zemi v rissske rade zastoupenych". Po tyto zeme byla v prosinci 1867 vydana rada zakladnich zakonu, ktere tvorily jejich ustavu, oznacovanou jako ustava prosincova. Ustava byla formalne pokracovanim ustavy unorove. Risske zastupitelstvo - risska rada - byla stejne jako v ustave unorove dvoukomorova, stejny byl i zpusob vytvareni obou komor. Poslanecka snemovna byla i nadale volena prostrednictvim zemskych snemu, cleny snemovny panske byli zletili clenove panovnickeho rodu, dedicni perove-predaci prednich slechtickych rodu a clenove jmenovani cisarem za zvlastni zasluhy. Virilni mandaty spojene s vykonem uradu nalezely vysokym prelatum.

Bezprostredne po vzniku Ceskoslovenskeho statu v roce 1918 plnilo funkci Parlamentu jednokomorove Narodni shromazdeni, jez vzniklo z revolucniho Narodniho vyboru. Tento nikdy nevoleny sbor, mimo jineho schvalil 29. 2. 1920 ustavni listinu Ceskoslovenske republiky, ve ktere byl podle francouzskeho vzoru konstruovan dvoukomorovy parlament - Narodni shromazdeni, skladajici se ze dvou snemoven: snemovny poslanecke a Senatu. Prvni volby do poslanecke snemovny se konaly 18.4.1920 ( pritom se na casti uzemi se nevolilo) a prvni volby do senatu probehly 6. 4. 1920. Poslanecka snemovna mela mirnou preponderaci (prevahu) pravomoci, senat byl myslen jako instituce odborna, kontrolujici, zbavena dle moznosti politickeho vlivu. Ve skutecnosti se vsak existence senatu neosvedcil prave proto, ze byl politickym odrazem (zrcadlem) poslanecke snemovny.

Poslanecka snemovna mela 300 clenu, kteri byli voleni podle vseobecneho, rovneho, primeho, tajneho hlasovaciho prava podle zasady pomerneho zastoupeni. Pravo volit do poslanecke snemovny meli vsichni statni obcane Ceskoslovenske republiky bez rozdilu pohlavi, kteri prekrocili 21. rok sveho veku a vyhovovali ostatnim podminkam "radu voleni" (volebniho zakona c. 123-1920 Sb. z. a n.). Volitelni byli statni obcane Ceskoslovenske republiky bez rozdilu pohlavi, kteri dosahli alespon 30. rok sveho veku a vyhovovali ostatnim podminkam tehoz provadeciho zakona. Volebni obdobi poslanecke snemovny bylo ustavni listinou stanoveno na 6 let (ve skutecnosti se volby konaly 15. 11. 1925, 27. 10. 1929 a 19. 5. 1935).

Senat mel 150 clenu, rovnez volenych podle vseobecneho, rovneho, primeho tajneho hlasovaciho prava podle zasady pomerneho zastoupeni. Pravo volit do senatu meli vsichni statni obcane Ceskoslovenske republiky bez rozdilu pohlavi, kteri prekrocili 26. rok sveho veku a vyhovovali ostatnim podminkam zakona o slozeni a pravomoci senatu (c. 124-1920 Sb. z. a n.). Volitelni byli statni obcane Ceskoslovenske republiky bez rozdilu pohlavi, kteri dosahli 45 rok. sveho veku a vyhovovali ostatnim podminkam tehoz provadeciho zakona. Volebni obdobi senatu melo byt podle ustavni listiny 8 let (ve skutecnosti rovnez nebylo dodrzovano).

V pravne slozitem obdobi nesvobody (1938-1945) parlament fakticky neexistoval, jeho hlavni pravomoc schvalovat zakony byla nahrazena dekretalni pravomoci prezidenta republiky.

Po obnoveni ceskoslovenske statnosti v roce 1945 bylo vytvoreno jednokomorove prozatimni Narodni shromazdeni, ktere bylo v roce 1946 nahrazeno ve volbach vzniklym ustavodarnym Narodnim shromazdenim, rovnez jednokomorovym. Narodni shromazdeni jako jednokomorovy parlament bylo zakotveno rovnez v roce 1948 v Ustave 9. kvetna. Vedle nej vsak pusobila i Slovenska narodni rada, rovnez jednokomorova - narodni organ moci zakonodarne na Slovensku. Tento stav byl prevzat i Ustavou CSSR v roce 1960 a vydrzel do roku 1968.

V roce 1968 byl schvalen ustavni zakon o ceskoslovenske federaci. Podle nej vznikl dvoukomorovy zakonodarny sbor ceskoslovenske ............... - Federalni shromazdeni, sestavajici se ze Snemovny lidu a Snemovny narodu. Tato struktura mela vyjadrovat federativni princip. Snemovna lidu byla vytvarena na zaklade rovneho volebniho prava, volebni pravo do Snemovny narodu bylo umyslne nerovne - obe casti federace, bez ohledu na svou velikost a pocet obyvatel mely stejne zastoupeni (po 75 poslancich). Tento model byl oznacovan jako princip parity a dale byl rozveden v zakazu majorizace pri schvalovani vyznamnych zakonu a jinych rozhodnuti. Pritom ustavni zakon o ceskoslovenske federaci vyslovne stanovil, ze obe snemovny jsou rovnopravne.

Spolu s dvoukomorovym Federalnim shromazdenim, zalozenym na federativnim principu, pusobily po dobu existence ceskoslovenske federace (1969-1992) tez jednokomorove narodni rady - zakonodarne, zastupitelske a reprezentativni parlamenty clenskych republik.

Se zanikem federace zaniklo i Federalni shromazdeni a ustavy nastupnickych statu zvolily odlisnou koncepci. Ceska v zasade okopirovala prvorepublikovou konstrukci dvoukomoroveho parlamentu, slozeneho z Poslanecke snemovny, jejiz ustavni postaveni mirne prevazuje nad Senatem. Slovensko svou ustavou zustalo verne sve tradici jednokomoroveho zakonodarneho sboru, na Slovensku pusobiciho tu vice tu mene ve stinu ceskoslovenskeho parlamentu jiz od konce roku 1943.

Poslanecka snemovna Parlamentu Ceske republiky ma oproti Senatu aktivnejsi ulohu v zakonodarnem procesu. Poslanecka snemovna tvori obsah zakona, Senat ma pravo vyjadrit se pouze k jiz ucelenemu navrhu, v pripade rozporu si Poslanecka snemovna muze prosadit sve stanovisko opetovnym hlasovanim. Zakon o statnim rozpoctu a navrh statniho zaverecneho uctu schvaluje jen Poslanecka snemovna. Vlada je odpovedna pouze Poslanecke snemovne, jen ta ji muze vyjadrit duveru ci neduveru. Poslanecka snemovna vsak muze byt za urcitych podminek prezidentem republiky rozpustena.

Naopak sila Senatu by mela byt jednak v jeho "vecnosti", nebot v dobe parlamentni krize, resp. neexistence Poslanecke snemovny, muze prijimat zakonna opatreni a zaplnit tak pripadne vakuum, ktere by mohlo vzniknout z necinnosti moci zakonodarne, a jednak v jeho roli kritika, resp. kontrolora Poslanecke snemovny, vcetne toho, ze ji donuti vytvorit si vlastni korekce, "autocenzuru". Silnejsi postaveni Senatu je mozne vystopovat ve vztahu k hlave statu (Senat by podaval obzalobu na prezidenta republiky pro velezradu) a k soudcum Ustavniho soudu (jsou jmenovani se souhlasem Senatu).

Opodstatnenost dvoukomoroveho Parlamentu v Ceske republice, jejiz historicke zkusenosti s horni komorou jsou spise negativni, ukaze az cas. Evropske staty pouzivaji jak jednokomorovy, tak dvoukomorovy system, a neda se rici, ze by se jeden nebo druhy lepe osvedcil.

Z nasich sousedu ma jednokomorovy parlament Slovensko (Narodni rada Slovenske republiky) a Nemecko, ovsem s tim, ze v Nemecku pusobi tez Spolkova rada (zastupci jednotlivych spolkovych zemi a svobodnych mest) jako quasi druha komora Spolkoveho snemu. Dvoukomorovy parlament ma Polsko (Narodni shromazdeni: Sejm a Senat) a federativne usporadane Rakousko (Parlament: Narodni rada a Spolkova rada).

Z ostatnich vyznamnych evropskych statu ma dvoukomorovy parlament Francie (Parlament: Narodni shromazdeni a Senat - voleny podle regionalniho principu, Spanelsko (Kortesy: Poslanecka snemovna a Senat - je komorou uzemniho zastoupeni), Velka Britanie (Parlament: Dolni a Horni snemovna), Italie (Parlament: Poslanecka snemovna a Senat - voleny na oblastnim zaklade), Svycarsko (Spolkove shromazdeni: Narodni rada a Rada kantonu) a Rusko (Federalni shromazdeni: Statni duma a Rada Federace).

Jednokomorovy parlament ma z vyznamnejsich evropskych statu jeste Belgie, Nizozemi, Dansko, Norsko, Svedsko, Finsko, Recko, Madarsko, pobaltske republiky byvaleho SSSR.

Jan Culík | Department | Home