Samozrejme nekdy prechazi do nesamozrejmeho a naopak. Postupny prechod z polomagickeho sveta zvuku do neutralniho sveta zrakoveho vjemu, ktery diky rozsireni knihtisku zazilo 16. stoleti, poznamenal i vnimani vytvarnych del.

V antice a v ranem stredoveku cist znamenalo soucasne slyset. Polohlasna artikulace zvuku menicich se v pisemny zaznam naplnovala i slozitym psycho-motorickym procesem, zamestnavajicim nejen oko a ruce, ale i mluvidla. Stredoveky ctenar postupoval jako dnesni zacek v prvni tride: kazde slovo mu bylo samostatnou jednotkou a nekdy i zahadou. Jakmile se dobral smyslu jednoho slova, pokracoval k dalsimu, az dospel ke konci vetneho nebo myslenkoveho celku. K vizualnimu vnimani psaneho slova prispela jeste pred vynalezem knihtisku technika mechanicke reprodukce kresby nebo kratkeho textu. Uniformni vnimani jedne a teze zobrazene veci pocetnym okruhem osob prispivalo k novemu zpusobu recepce tisteneho textu. Presto vsak trvalo cela desetileti, ne-li staleti, nez se clovek "typografickeho veku" (tak Mac Luhan) naucil preletavat zrakem radky a globalne klouzat po novinovych sloupcich. Novy zpusob cetby si postupne vynutil na spisovatelich i tiskarich nove kompozicni, typograficke a v prve rade tez ortograficke konvence.

Ruku v ruce s touto pomalou promenou zpusobu cteni se menily i modi videndi, tj. zpusoby vnimani rukopisne vytvarne vyzdoby, deskove i nastenne malby. Puvodnimu vytvarnemu prevypraveni vyjevu ve stredovekych malovanych cyklech odpovidalo postupne vnimani jednotlivych scen. Pro malire i divaka bylo narocnejsi vnimat nabozenske i svetske pribehy ve forme relativne osamocenych, tematicky vsak propojenych nametu, jez nekdy obsahovaly vice dejovych nebo vyznamovych rovin. Vnimani techto del vyzadovalo akomodaci oka, a ta zase sebou nesla i akomodaci mysli. V tu chvili vsak, kdy umelec zvladl nove pojeti obrazu urceneho pro globalni vnimani, zacal ho znovu komplikovat salbami oka, premirou symbolu i arcimboldovskymi invencemi pozdne renesancniho manyrismu. Zatimco hlavni cestou poznani bylo pro stredovek ucho, symbolem poznani renesancniho veku se stalo okridlene oko, emblem teoretika L. B. Albertiho.

Frantisek Smahel, historik-mediavelista predneseno na zasedani Ucene spolecnosti

Jan Culík | Department | Home