Jizni Afrika je ponekud z ruky a ponekud mimo zajem, Africane uz se tam ani navzajem nehubi, ani jimi neclouma apartheid. Hospodarstvi neni nejsilnejsi a rand neni prilis dulezita mena. Ale nejzajimavejsi na teto republice je sam pojem Africana: je to nejen cerny prislusnik sedmi etnickych skupin jako Xhosa, Zulu, Swazi, Sotho a Tswana, je to nejen indicky African a indonezsky malajsky African, ale je to i bily African a barevny African, to jest misenec vzesly druhdy z tohoto antropologickeho spektra. Bilych Africanu je 16,3 % z celkovych asi 38 milionu obyvatel a jejich africkou identitu posilili bezdeky Britove, kteri se za burskych valek stali kolonizatory, zatimco bursti potomci nizozemskych osadniku z poloviny sedmnacteho stoleti byli "mistni".

Pojem "puvodniho" obyvatelstva se mi vzdycky zdal podezrelym, zejmena vlivem nekterych americkym intelektualu, kteri soudi, ze pred pristanim evropskych zoldaku, mnichu a obchodniku panoval na temnych kontinentech pravy a panensky raj. Argument tento by musel nutne skoncit u hominidu - i ti se zrovna v jizni Africe navzajem kolonizovali.

Jihoafricti cerni i bili se setkavaji v Komisich pro Pravdu a Usmireni, kde se jaksi po psychoanalytickem zpusobu ventiluji hruzy policejni zvule za apartheidu; vytvareji se cerne politicke elity i mimo Mandeluv ANC; v lepsich castech Kapskeho mesta jsou rasove tenze mene patrne, nez ve srovnatelnych oblastech americkych; v natalske univerzite, kde je ted' naprosta vetsina studentu temne a nejtemnejsi pleti a profesori bili, neni dennich problemu, krome nedostatku parkovaciho mista; v provincii Gauteng je prumerny mesicni prijem domacnosti 3442 randu, coz je asi 720$, 20% populace zije v chatrcich, ale devet z deseti chatrci ma vodu a elektrinu; je 30% nezamestnanych, ale pracujici produkuji 37% HDP cele Jizni Afriky a mistni vlada, v rukou ANC, je podle odhadu Toma Lodge nejefektivnejsi administrativou zeme. Durban (KwaZulu-Natal) je hlavnim mestem poulicni zlocinnosti, ale zaroven hlavnim centrem pro mezinarodni obchodni setkani se skvelou primorskou frontou novych hotelu.

Pokud neco vypuzuje bile starousedliky, je to krome rostouci mestske zlocinnosti, dane ted'nekontrolovatelnou migraci nejchudsich, i obava z toho, co bude po Mandelovi, co nahradi jeho vidinu "duhoveho statu" pro vsechny. Zatim se provincni vlady aspon priblizily naznaku duhy a Kapske mesto se uchazi o olympiadu, tedy oslavu lidi vsech barev.

Jan Culík | Department | Home