Film mnoha Oskary ovenceneho Stevena Spielberga Schindleruv seznam vzbudil pred tremi lety velky rozruch. Po Jurskem parku a jinych srandickach si popularni holywoodsky reziser zvolil hodne vazne tema: holocaust. Navic natolik citlive, ze se jeho beletristicke a tudiz i filmove zpracovani zdalo byt skoro nemozne. K Lansmannove Soa, sokujicimu dokumentu, ktery minimalnimi prostredky dokonale vyjadril obludnost nacistickych vyhlazovacich taboru, lze totiz jen tezko neco dodat. Schindleruv seznam chtel presvedcit o opaku, ale spis se mu to nepovedlo. Predevsim proto, ze balancoval na hrane mezi skutecnymi udalostmi a fikci zpusobem, jez zvolene tema proste neunese. Je ovsem fakt, ze Spielberg tocil film predevsim pro siroke publikum a ma zasluhu na tom, ze se mnoho lidi o nejdesivejsi kapitole lidskych dejin vubec dozvedelo. Vzdyt i reziser sam se priznal, ze diky filmu pro sebe objevil ten problem.

Otazka, zda vubec lze natocit pravdivy a pritom vyfabulovany pribeh o holocaustu, tak zustava nadale otevrena. Snad take proto si Steven Spielberg po dokonceni filmu uvedomil, ze je zcela nezbytne "natocit" pribehy, o jejichz pravdivosti nemuze byt pochyb, totiz skutecne pribehy lidi, co holocaust "zili a prezili". Pocet techto "prezivsich" (survivors) se odhaduje na 300 tis., z nich naprosta vetsina je ve veku 70-80 let. Spielberg pochopil, ze pokud maji pristi generace slyset svedectvi o holocaustu, je tady posledni sance. Zalozil nadaci (Survivors of the Shoah - Visual History Foundation), venoval penize na zacatek a sehnal dalsi vyznamne sponzory.

Tak zacal "zavod s casem", projekt, ktery si klade za cil behem ctyr let (1994-1998) zachytit na videokazetach kolem 35 tis. pribehu survivors roztrousenych po cele planete (doposud jich bylo natoceno neco pres 20 tis.), cimz vznikne svetove nejvetsi archiv ustne podanych svedectvi.

Na celem projektu je fascinujici jeho rozsah, ktery je zvladnutelny jen diky promyslene organizaci a dokonale technice, ktera je pro Spielberga ostatne typicka. Interview provadeji k tomu specialne vyskoleni a konkursem vybrani dobrovolnici, a to v materske reci prezivsiho. Vysledkem je videozaznam vypovedi, pripadne i dokumentu, ktere prezivsi ukazi na kameru. Kazdy prezivsi dostane kopii sve vypovedi. Vysledne zaznamy budou digitalizovany, roztrideny a opatreny jmennym, heslovym a predmetovym online katalogem. Budou zpristupneny pro dalsi vyzkum a vychovne ucely v peti strediscich (Muzeum holocaustu ve Washingtonu, Muzeum zidovskeho dedictvi v New Yorku, Centrum Simona Wiesenthala v Los Angeles, Pamatnik Yad Vashem v Jeruzaleme a Yaleska univerzita). Rozhovory se samozrejme nataceji take v Ceske republice, stejne jako na Slovensku, prazska pobocka Nadace sidli na Barrandove (Kontakt: P0 BOX 553, Milady Horakove 81, Praha 7, tel. 02/670 720 78, fax 02/670 723 59).

Na Spielbergovy filmy, dnes tak slavne, se mozna za par desetileti zapomene, mozna ne. Pokud vsak bude mapovani holocaustu dotazeno do konce, zustanou tu pribehy, na nez zapomenout nelze. Lidstvo pristich stoleti bude mit moznost, receno jeho slovy, "divat se do tvari prezivsich, naslouchat jejich vypraveni a uvedomit si, ze tyhle strasne udalosti holocaustu se staly lidem a byly zpusobeny lidmi." Ty pribehy uz tu s nami budou navzdycky, aby pravda o Osvecimi zustala pravdou a teorie o osvecimske lzi, proste lzi.

Jan Culík | Department | Home