Kdysi znama i obavana kniha T.D. Lysenka o stadijnim vyvoji rostlin obsahovala krom mnozstvi posetilosti i jeden zajimavy vhled, ze totiz ruzna ontogeneticka stadia zivych organismu predstavuji fenomeny sui generis, kvalitativni zcela odlisne a nesoumeritelne. Jeste spise to asi plati o lidskych spolecnostech.

Pri trose pozornosti si nelze nepovsimnout, ze nektere dejinne epochy svou celkovou atmosfetou kopiruji myslenkovou strukturu urcite casove periody lidskeho zivota. Jedna se samozrejme o metaforu bez univerzalniho naroku na platnost, zejmena pak ne o nejake zelezne zakonitosti ve stylu Comtova vyvoje spolecnosti od "detstvi" k "dospelosti".

Presto nelze prehlednout, jak blizko melo napr. osvicenstvi k tzv. druhemu detstvi, tj. k obdobi mezi zhruba sedmym az jedenactym rokem (svym zpusobem pripomina stredovek a renesance se svou duverivosti nektere rysy detstvi "prveho").

Je tu podobna kritika myslenkoveho odkazu minulosti, jakou uplatnuji deti tohoto veku vuci pohadkam - historie o Cervene karkulce se znehodnocuje srovnanim sirky prumerneho vlciho jicnu a prumerne venkovske starenky, popr. srovnanim casu potrebneho k zaduseni uvnitr zaludku a doby uplynuvsi do myslivcova chirurgickeho zasahu. Je tu stejna necitlivost k historicnosti a minulosti, stejna snaha "rozumne" manipulovat jine, stejny nedostatek soucitu a hlubsich lidskych dimenzi vubec.

Podobne jako je tomu v prepubertalni periode, lze pozorovat naprosty nedostatek respektu k tajemstvi, autonomii, spontaneite, symbolu, pritom o vlastnich svrchovanych schopnostech ani stin pochyb. Vse se dari snadno vysvetlit, problemy jsou nanejvys organizacni - ti hloupi venkovane jeste nepochopili, co je jim ku prospechu. Spolecenska konverzace je hrava, duchaplna a ploska. Voltairuv Candide budi dojem, ze byl napsan genialnim dvanactiletym ditetem.

Obdobi romantismu pak ma celkovou myslenkovou konstituci ryze pubertalni a postpubertalni. Bohata fantazie se propleta s hluboce existencialnimi citovymi prozitky, vlastni kuze je nesena na trh, metaforicky i doslova. Doba se hemzi lidmi, jejichz vrchol zivota i tvorby se realizuje kolem dvacateho roku, smrt se bere vazne a ve skrytu se k ni i smeruje. Otvira se casova dimenze do minulosti historicke i geologicke, oziva i exoticka romantika, z otevreni techto perspektiv se proziva zavrat. Celkova atmosfera je ve srovnani s osvicenstvim lidstejsi, ale i nezodpovednejsi. Tajemstvi necihaji jen v egyptskych rozvalinach, ale treba i za dvermi nejblizsi taverny, svet je nahle plny mysterii. Postpubertalni struktura duse je ostatne pro vedu asi to nejvhodnejsi a rada lidi fungujicich v univerzitnim prostredi si i v dnesni dobe zachovava psychickou strukturu osmnactiletych. Tato "pubertas postcox" jim umoznuje nejen podrzet si do pozdniho veku zvidavost a lehkost v navazovani meziosobnich kontaktu, ale i snaset tlak ze strany nadrizenych, byt s postpubertalnim mrucenim a nevoli.

Po polovine minuleho stoleti jakoby se teziste "spolecenske psychiky" presunulo do obrazu dospele muzskeho typu. Veda pro vedu ustupuje vedotechnice, vaznost, raznost, vybojnost a prakticnost vystupuji do popredi. Druha polovina stoleti zeleza a pary je "dospela", odpovedna a do znacne miry myslenkove sterilni. Gruenderska era si vazi soutezivosti kombinovane s usedlosti, hrdinou se v pribyvajici mire stava kombinace technika a prumyslnika. Teto letita a pomalu se prohlubujici vaznost je pak kolem prelomu stoleti roztridena divokou invenci i bezhlavym odporem nastupujici nove generace. Tady prehledna analogie konci.

Je pravdou, ze duch dvacatych a tricatych let ma cosi z dusevni struktury nadaneho mladeho psychopata, zdeformovaneho dlouhou kuratelou starcu. Bohata a promenliva napaditost se strida se zbesilou touhou po moci a zlu, doba je naplnena bezostysnou lzi i nahlymi podrazy a zmenami koncepce o 180 stupnu. V dalsim obdobi se prilis nedari zjevne korespondence naznaceneho typu zahlednout. Snad proto, ze tam skutecne nejsou, snad proto, ze casovy odstup je zatim prilis maly. Haeckelovo pravidlo v biologii je ostatne take vypovedi spis basnickou. Na spolecenske urovni tim spise.