Soupisy Na prelomu roku obvykle bilancujeme, tedy sestavujeme jakesi verejne i soukrome soupisy toho, co se nam podarilo a toho, co treba zlepsit. Zda se mi, ze delka a obsah techto seznamu jsou dany spise momentalni naladou nez skutecnym stavem veci. Presto je jako sveho druhu rezoluce vazne a slavnostne vyhlasujeme pri silvestrovskem slaveni. A druhy den na ne zapomeneme.
To potvrzuje existenci jedne z nejdulezitejsich lidskych potreb: katalogizovat vsechno mozne do prislusnych soupisu. Jsme jedini tvorove Bozi, kteri dokazi spojovat nejen jednotlive myslenky, ale i cele seznamy nejruznejsich polozek - to proto, abychom dokazali svet vnimat netoliko retrospektivne, ale i perspektivne. Zlom jednoho roku v druhy k tomu nabizi skvelou verejnou prilezitost.
Vyznam nekterych udalosti roste tim, jak zustavaji ojedinele, jine se naopak stavaji pozoruhodnejsi, jestlize se opakuji. To druhe plati o udalostech roku 1995, ktere mely jedno spolecne: mir. V jejich soupisu najdeme nikoli jeden, ale hned tri konflikty, ktere byly pokladany za neresitelne: severni Irsko, Izrael vers. Palestina a Bosna a Hercegovina. Neresitelne se tyto konflikty zdaly proto, ze byly roznecovany nabozenskym a etnocentristickym zaujetim. Nakonec se vsak jakesi jejich reseni naslo. - Pokud bychom porizovali podobny seznam za poslednich pouhych sest let, museli bychom doplnit jeste nastoleni miru na Haiti, pokojny rozchod dvou narodu ve stredu Evropy, klidne predani moci v Jihoafricke republice a nenasilne osvobozeni desitek milionu lidi z podruci totality. To vsechno se stalo za necele desetileti.
A tak je mozne, ze posledni desetileti tohoto tisicileti se stane nejpozoruhodnejsim a nejdulezitejsim desetiletim nejen tohoto stoleti a tohoto tisicileti, ale mozna celych znamych dejin lidstva: tim, ze nejen potvrdi existenci spolecneho zajmu lidstva na miru, ale navic take schopnost lidi takovy zajem prosadit.
Na ceste ke "globalni vesnici" zdaji se udalosti v jedne casti sveta stale casteji ovlivnovat mysleni a politicke postupy v jinych castech sveta. Kdyz ne primo a aktivne, tedy alespon neprimo a pasivne. Na pozadi takovehoto vzajemneho ovlivnovani stoupaji sance lidske potreby porozumeni, a nikoli etnocentrismu; miru, a ne valky.
Martin Jan Stransky
Jan Culík | Department | Home