"Mezi obcany dneska uz nazory na cikanske populaci dospely do takoveho stadia, ze jsem slysel - cituji: Cikani by meli byt trestne odpovedni uz od narozeni, protoze prakticky to uz je jejich nejvetsi zlocin".

Takto promluvil predseda Republikanske strany Miroslav Sladek v nedavne parlamentni debate o programovem prohlaseni vlady. Sladek uvedl sve tema tvrzenim, ze pro cikanskou populaci by mela byt snizena vekova hranice trestni odpovednosti na deset let. Sladkovy vyroky pobourily celou snemovnu do te miry, ze poslanci opustili sal, pochopitelne s vyjimkou clenu jeho strany. Predseda hlavni opozicni strany Milos Zeman podal podnet, aby se Sladkovymi vyroky zabyval Mandatovy a imunitni vybor parlamentu. Ministr vnitra Jan Ruml se domniva, ze by se Sladkovy vyroky daly posoudit jako trestny cin.

A co se delo pristi den? Nic. Ani veta v tisku, ani slovo v televizi. Zkratka nic.

Co v zivote rozhoduje, neni ani ten ci onen vyrok, ale reakce na nej. Na jedne strane tu stoji sasek a rasista, na druhe zpusob, jakym my na nej reagujeme. A prave o tu reakci tu jde. Kdyby ve Snemovne reprezentantu ve Washingtonu promluvil politik jen priblizne tak, jako pan Sladek, dejme tomu o cernosske nebo o americko-indianske rase, tak vezmete jed na to, ze by do ctyriadvaceti hodin musel ze sve funkce rezignovat. Vzhledem k tomu, ze by ho zalovali nejen clenove jeho vlastni strany (aby se co nejvice distancovali od tak hanebneho projevu), ale i nejruznejsi obcanske i na ochranu lidskych prav zamerene organizace, ani by mu nezbyl cas vystoupit pred imunitnim vyborem snemovny. Mohl by pouze cekat na zahajeni trestniho procesu, s nadeji, ze at dopadne jakkoli, bude mu statem pridelena dozivotni ochrana. Dokonce i kdyby takovy politik dnes v americke snemovne promluvil presne jako Sladek, tedy nikoli proti cernochum nebo americkym Indianum, ale proti jakymsi Cikanum, kteri jsou pro bezneho Americana zcela neznamou minoritni skupinou, byl by vysledek uplne stejny.

Netvrdim, ze Americane jsou mene rasisticti nez Cesi. V obou zemich existuji skupiny lidi, kteri maji v tomto ohledu spatnou povest. Amerika je vsak narod tvoreny uprchliky z celeho sveta, je to zeme, v niz jako by se pomluvy o vsech materskych zemich prichozich pretavily v pravo vsech byt respektovani toliko jako jednotlivci, lhostejno odkud prisli. Copak se ale tady v Cechach jeden od druheho nelisime stejne jako v Americe?

V nedavnych volbach ziskala Republikanska strana tesne nad 8 % volicu. Zhruba jeden z dvanacti Cechu hlasoval pro stranu, ktera ma za vudce pana Sladka. Co to o nas vypovida? Kazdy narod ma takovou politiku, jakou si zaslouzi. Zaslouzime si pana Sladka?

Dokud nedelame nic, zaslouzime.

Martin J. Stransky 28. 7. 96

Jan Culík | Department | Home