Kdyz se zamyslim nad volebnimi vysledky a sleduji povolebni deni, mam z nasi budoucnosti pocit stale prijemnejsi. Srovnavam totiz tyto volby se svou dvacetiletou praxi volice ve Spojenych statech. Pozoruhodne je predevsim to, ze nase volby vypadaly uplne normalne. Byly prvni v dejinach Ceske republiky, ale mohly byt klidne treba dvacate. Moje sekretarka nevedela, zda ma jit volit, nebo navstivit tetu. Jeden z mych pratel rozhodl, komu da hlas, az na prahu volebni mistnosti, druhy to vedel uz tri mesice predem a treti nad tim mavl rukou a odjel na chatu. Ja sam jsem volil v dobe mezi odchodem z prace a nakupem. Kdyz jsem potkal prvniho konzula velvyslanectvi USA, zeptal jsem se, co tomu rika. M el obrovskou radost, ze byl usetren nekonecneho uradovani. To by ho totiz cekalo, kdyby u nas mela monitorovat prubeh voleb mezinarodni komise. "Co by tu delali?" dodal, Volby dopadly tak, jak dopadnout mely. Nejvic ziskali ti, kdo se nejvic snazili. Zatimco premier kombinoval thatcherovskou retoriku, elitarstvi a svuj subtilni despekt vuci obcanum, najal si Milos Zeman skupinu poradcu, kteri mu slepili ruce, polozil i mu je na stul, odnaucili ho odpovidat na kazdou otazku slovy: "Jak vy sam dobre vite..." - a poslali ho do sveta. Zatimco vlada v Praze vykladala, co vsechno dokazala, pan Zeman nasedl v sest rano do partajniho autobusu a v osm uz tiskl ruce duchodcum n ekde na severni Morave. Vysledek voleb zpusobil urcitou krizi, ale take poskytl vsem stranam prilezitost ziskat novou zkusenost s vyjednavanim. Nadmerny pocet politickych stran se snizil a priblizil se norme, coz umozni vyssi efektivnost. Komuniste prisli skoro o tretinu kr esel. Vaclav Havel se u kormidla procesu tvorby nove vlady stal jaksi "prezidentstejsim". Premier i jeho koalice stanuli pred faktem skutecne opozice a skoncovali s verejnym pranim sveho spinaveho pradla. Opozice zjistila, ze ji sice pribylo hlasu, ale ze ji chybeji zkuseni a prakticti vudcove. Proto ted vsechny strany buduji, posiluji a jednaji. Budou muset vyjednavat mnohem vic nez driv. Ceka je neustaly zapas a neustaly kompromis. Zkratka - demokracie. Nejvic ale vyhral volic. Kdyz v prezidentskych volbach v USA kandidoval Clinton proti tehdejsimu prezidentu Bushovi, zvolil si jako heslo sve volebni kampane: "Ekonomika, o tu tady bezi, ty troubo!" ("It's economy, stupid!"). Domnival se totiz, ze pr o volebni vitezstvi je to ta nejdulezitejsi vec. Mel pravdu a vyhral. Verim, ze v nasich pristich parlamentnich volbach bude vetsina politiku i stran chytrejsi, dospelejsi, tedy i lepsi. Nejen proto, ze budou zkusenejsi, ale ze si uvedomi, ze rozhodujeme my, volici. Doufam, ze ani my na to nezapomeneme.

Jan Culík | Department | Home