Koncem rijna 1995 otiskl britsky konzervativni tydenik Spectator ostre kritickou analyzu dusledku jedenacti let vlady Margaret Thatcherove pro Velkou Britanii. Nebyla to zdaleka prvni takova analyza. Autorem byl Simon Jenkins, renomovany komentator listu Times. Clanek byl shrnutim hlavnich myslenek nove Jenkinsovy knihy "Neodpovedni nikomu: jak konzervativci zestatnili Britanii", ktera prave vysla v londynskem nakladatelstvi Hamish Hamilton.

"Zeptal jsem se mnoha lidi zamestnanych ve verejnem sektoru," pise Simon Jenkins "jak by definovali thatcherismus. Odpovedeli, ze thatcherismus znamenal privatizaci, decentralizaci, osvobozeni od byrokracie a omezeni statnich pravomoci. Jenze, konstatovali vsichni dotazani, tato siroce inzerovana pozitiva jaksi vubec nedospela do oblasti, v nichz oni sami pracuji. At uz to byli lekari, ucitele, pravnici, vojaci, univerzitni profesori, policiste, dokonce i rozvedcici, thatcherismus znamenal pro ne osobne pri praci vic vladnich zasahu, vice zakonnych omezeni, vice inspekci a vice predpisu.

Thatcherova teoreticky prosazovala jednoduchou myslenku: je treba skoncovat se socialistickou, etatistickou spolecenskou smlouvou. Je nutno radikalne omezit prilis velkou moc statu nad zivotem obcanu a instituci. "Obavam se vsak", zduraznuje Simon Jenkins, "ze Thatcherova v teto veci naprosto selhala. Moc statu neomezila, naopak rozsirila vladni vliv do nejzasich koutu verejneho sektoru". Po prechodnem obdobi hospodarskeho rozkvetu spotrebovava dnes thatcherovsko-majorovsky statni leviatan tataz 43 procenta narodniho bohatstvi jako v roce 1979, v poslednim roce vlady labouristu."

Simon Jenkins priznava Thatcherove urcite uspechy napriklad pri omezeni moci odboru, ale pak pokracuje: "Spektakularni privatizace podniku verejnych sluzeb byla jen ucetnim cvicenim, jen aby dluhy techto podniku zmizely ze statniho rozpoctu. Za Thatcherove se stat zmocnil drive decentralizovanych univerzit, policie a zdravotnictvi. Thatcherova a Major prevzali kontrolu nad hodnocenim podniku, nad renovaci mest, nad spravou Londyna, nad pridavky na deti, nad prokuraturou a dokonce i nad loteriemi. Tyto a mnohe dalsi instituce britsti konzervativci vlastne zestatnili. Demokratickou vladu totiz nemusi zajimat, kdo vlastni urcity majetek, ale kdo ma nad nim moc. Pred rokem 1979 pracovali britsti ucitele a policiste pro volene mistni komunalni urady. Nemocnice a kliniky byly rizeny profesnimi zdravotnimi radami. Bytova sprava patrila mezi komunalni sluzby. Mnohe tyto struktury byly jiste zastarale a nutne potrebovaly reformu. Avsak kdyz Tocqueville srovnaval pluralitni americkou demokracii s francouzskym dirigismem, dospel k zaveru, ze americka demokracie je sice chaotictejsi, ale v konecnem dusledku stabilnejsi a vykonnejsi. Byla to totiz participujici, obcanska demokracie, na rozdil od atomizovane francouzske demokracie obcasneho hlasovani pro vzdalene Narodni shromazdeni. Kazdou atomizovanou demokracii nakonec zadusi byrokracie, varoval Tocqueville, a to se nyni deje v Britanii."

Cesky premier Vaclav Klaus povazuje Margaret Thatcherovou a jeji politickou filozofii za celnou inspiraci sve politiky - alespon to tvrdi. Nemeli by cesti novinari podrobovat v zajmu ceske demokracie filozofii thatcherismu a jeji aplikaci v Cechach obdobne pozorne analyze, jakou napsal Simon Jenkins, a sledovat, co se deje v Britanii po sestnacti letech konzervatismu? Kde je v Cechach list, ktery by takove analyzy tiskl?

(cul)

Jan Culík | Department | Home