Katastrofu v Cernobylu bezprostredne zavinil "lidsky faktor", i kdyz koreny jejich pricin sahaji hloubeji. O tom, ze grafitem moderovany a vodou chlazeny typu reaktor "trubka v trubce" je nebezpecny, se vedelo davno. Nebezpeci tu spociva v kladnem znamenku zpetne vazby pri zvyseni vykonu. To znamena, ze zvyseni teploty, zpusobene zvysenim vykonu, zlepsuje bilanci neutronu, a tedy stimuluje jeho dalsi zvyseni. Tento typ byl zvolen mimo jine proto, ze v padesatych a zacatkem sedesatych let nebylo sovetske strojirenstvi schopno vyrobit tlakove nadoby pouzite pozdeji pro lehkovodni reaktory. Dukazem toho, ze toto nebezpeci bylo znamo, je take skutecnost, ze tyto reaktory se nikdy neobjevily mimo hranice byvaleho Sovetskeho svazu.

Havarii bezprostredne zpusobilo hluboke pohrdani bezpecnostnimi predpisy a "gerojsky" styl rizeni. V programu experimentu, jinak celkem neskodnem a provadenem i jinde, se pokracovalo i kdyz uz byl reaktor ve velmi labilnim stavu a regulacni tyce byly prakticky neucinne. "My odbornici" to prece zvladneme! Pouceni je tedy zrejme: reaktor musi byt tak bezpecny, aby obsluha nemohla takovou havarii zpusobit.

Reaktory "cernobylskeho typu" se v byvalem Sovetskem svazu pouzivaly a pouzivaji jak pro ucely energetiky, tak pro vyrobu plutonia. Ale i ve Spojenych statech byl teprve pred nekolika lety vypnut podobny reaktor. Rozvoj strojirenstvi umoznil vyvoj a posleze masovou produkci reaktoru moderovanych i chlazenych vodou, bezpecnejsich nez jsou reaktory grafitove. Pokrok ve vyvoji stavebnich technologii umoznil stavbu ochranne obalky (kontejnment). Proto byl take prubeh havarie na elektrarne Three Mile Island v USA o nekolik radu mirnejsi.

Treba vsak rici, ze srovnani teto a cernobylske havarie kulha; je to jako srovnavat "zadreni" motoru u auta a masovou retezovou srazku na dalnici. Presto i tento typ ziskal stigma nebezpecne technologie. - Jsou tedy stavajici reaktory dostatecne bezpecne a lze vubec vyrobit absolutne bezpecny reaktor? Pres velke usili jak vyzkumu tak producentu jednoznacna odpoved neexistuje.

Riziko vazne havarie je "nenulove" uz tim, ze existuje - reaktor. Hodnotime-li bezpecnost, porovnavame dve velmi mala cisla: riziko havarie vypoctene z projektu nebo z jiz hotove realizace reaktoru a tzv. akceptovatelne riziko. Prvni cislo se ziskava velmi obtizne a je znacne neurcite, druhe je nutne osobni a lze jej jen nesnadno zduvodnit.

Zminene havarie vedly k obrovskemu tlaku na snizeni rizika jejich vyskytu jak u stavajicich zarizeni, tak i u novych projektu. Tlak byl jednak primy (protijaderna hnuti), jednak neprimy: ten spocival v rustu pozadavku regulacnich organu. To on zpusobil enormni zdrazeni vyroby elektriny z jaderne energie a vyrazne prodluzovani vystavby. V neposledni rade pak vedl k tomu, ze jakykoli termin dokonceni nemuze byt dnes pokladan za verohodny. Proto se rozvoj jaderna energetiky prakticky zastavil.

Strach z jaderne energetiky na jedne strane ztezuje opustit vyrobu elektriny z fosilnich paliv a na obzoru je i druha celist klesti: zmena klimatu. Zdanlive se to Cech netyka; pod hladinou zmizi kusy Holandska nebo Bangladese a cele ostrovy - to je ale prece jejich problem... Zvyseni prumerne teploty nemusi vsak byt jedinym projevem meniciho se klimatu, mnohem hure a bezprostredne nas mohou postihnout caste smrste, povodne a sucha.

Rozumne vyuziti energie je nepochybne unikovou cestou ze sevreni. Kdybychom venovali 5-7 miliard korun rocne urcenych na dotaci vyroby tepla pro bydleni na zatepleni a regulaci, dokazeme se obejit se spotrebou o tretinu mensi. Nikdy ovsem neusetrime 100%. Odhledneme-li od obtiznych emisi oxidu siry a dusiku, mame na vybranou: miliony tun CO2 emitovane rocne do vzduchu bez nadeje dostat je zpatky, anebo na druhe strane urcite riziko plus desitky tun odpadu - i kdyz vysoce a dlouhodobe radioaktivniho, prece jen kontrolovatelneho.

Rozhodnuti kudy dal muze kazdy udelat sam za sebe, ale spolecne se musime dohodnout a tuto dohodu nemuzeme menit prilis casto. A tak se dostavame k problemu dostupnosti informaci a demokratickych pravidel rozhodovani o vysoce odbornych otazkach, vyznamne ovlivnujici zivot vsech.

Prvni problem otevrel take Cernobyl a zpusob informovani, resp. spise neinformovani o tamejsi katastrofe pred deseti lety. Je jiste mozne sdelit vsechno vsem i s technickymi podrobnostmi. Ty si vsak vetsina obyvatelstva nedokaze "prebrat". Publikovat pouze srozumitelnejsi zavery miva pri vrozene neduvere k oficialnim informacim uplne opacny nasledek: ze se nic nestalo? Tak si honem pojdme koupit sul, ta je prece proti te radioaktivite...

S demokracii tj. referendem o jaderne energetice je to jeste obtiznejsi. Referendum je na prvni pohled zcela legitimni soucasti demokracie. Ale co by napriklad pan Tosovsky rekl tomu, ze by se diskontni mira stanovovala hlasovanim? Ta se prece bezneho cloveka dotyka sice neprimo, ale mozna bezprostredneji, nez rozhodnuti dostavet Temelin.

Zastance referenda o techto otazkach bude muset vyresit problem, jak dosahnout toho, aby se o takove veci rozhodovalo podle neceho jineho nez podle ucesu mistniho propagandisty Duhy nebo predstavitele CEZu.